Americká vědecká komunita je znepokojena tím, že Bidenova administrativa, ve snaze ochránit vědecké zaměstnance federálních agentur před přílišným politickým tlakem, navrhuje opatření, která by jí však do značné míry mohla zabránit veřejně diskutovat o výzkumu, na kterém se podílí.
Úřad pro politiku vědy a technologie Bílého domu (Office of Science and Technology Policy, OSTP) v lednu letošního roku představil svou modelovou politiku vědecké integrity. Ta zahrnovala kroky, které musí každá federální agentura podniknout, aby zajistila, že výzkum bude svobodný a věda a data budou prezentovány bez zaujatosti. Dokument se částečně řídí pokyny předloženými v loňském roce Bidenovou pracovní skupinou pro vědeckou integritu, která vyzvala agentury, aby zavedly silnou ochranu pro státní zaměstnance a jasné tresty pro všechny, kdo poruší zásady agentury.
Bidenova administrativa navrhla to, co kritici označují jako „gag order“ (náhubkové pravidlo či nařízení). Podle několika odborníků totiž byla podobná politika již použita k cenzuře vědců. Podle Jeffa Ruche, ředitele Public Employees for Environmental Responsibility (PEER), neziskové organizace, která chrání federální výzkumníky, by nové pravidlo prospělo pouze průmyslovým hráčům. Ti totiž cíleně vyjadřují svůj negativní postoj k výzkumu, jež by mohl vést ke změnám politiky nebo přísnějším regulacím.
Žádná právní ochrana
Tento politický rámec se vyvinul již během Obamovy vlády, ale dlouho byl považován za vágní a neúplný. Podle Rucheho pak Trumpova administrativa využila jeho slabých stránek a použila jej jako zástěrku pro přijímání kontroverzních rozhodnutí. Poznamenal také, že bývalý šéf Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) Scott Pruitt tuto politiku přímo citoval ve chvíli, kdy zakázal třem zaměstnancům agentury mluvit o problémech s kvalitou vody na Rhode Islandu. „Nařízení byla neúčinná a navíc poskytovala krytí Trumpově administrativě. To bylo ve výsledku horší, než kdyby žádná neexistovala,” dodal.
Kontroverzní pasáž textu
„Vědci (agentury) by se měly zdržet vytvoření nebo zveřejnění prohlášení, která by mohla být vykládána jako úsudky nebo doporučení týkající se agentury nebo jakékoli jiné politiky federální vlády, pokud k tomu nemají odpovídající předchozí souhlas. Tato sdělení zůstanou v mezích jejich vědeckých nebo technologických poznatků, pokud není výslovně povoleno jinak.“
Nové pravidlo by se tak mohlo dotknout například studií Agentury pro ochranu životního prostředí (U.S. Environmental Protection Agency, US EPA) o migraci toxických PFAS (perfluorovaných a polyfluorovaných látek, které se používají např. v teflonu nebo v outdoorovém oblečení) z vojenských základen nebo výzkumu Centra pro kontrolu nemocí, který poukazuje na existující riziko vypouštění nebezpečných virů z laboratoří.
Podobné pravidlo má již od roku 2013 ministerstvo zemědělství Spojených států amerických (USDA). Uplatnilo ho například k cenzuře vědce na příkaz společnosti Monsanto (nadnárodní americká společnost podnikající v agrárním sektoru, pozn. red.). Zmíněným vědcem byl entomolog USDA Jon Lundgren, který se podílel na studii, která zjistila, že monokulturní hospodářství snižuje rozmanitost populace hmyzu.
S odvoláním na uvedené pravidlo politické vedení USDA nařídilo Lundgrenovi, aby své jméno ze studie odstranil. Také mu o svých vědeckých závěrech zakázalo mluvit na Konferenci o dopadech geneticky modifikovaných plodin a pesticidů na opylovače. Lundgren nakonec na svoji funkci rezignoval.
Přes 10 let stará záležitost se nikam nepohnula?
Paula Dinerstein, hlavní právní zástupkyně PEER, uvedla, že Bidenova administrativa opakuje některé chyby, jaké při vytváření memoranda o vědecké integritě v roce 2009 udělal Obama.
„V minulosti mohly agentury potlačit nevítaný vědecký výzkum a zatratit výzkumníka, protože proti tomu neexistovalo žádné pravidlo,“ řekla Dinerstein s tím, že Bílý dům má nyní příležitost vytvořit vymahatelné záruky pro vědeckou integritu, ale zdá se, že to znovu nenaplňuje. Podle ní totiž neidentifikoval konkrétní, nové postupy, které by zaručily, že vědci nebudou čelit odplatě za předložení zjištění, která mohou být v rozporu s agendou administrativy.
Zlepšení konkurenceschopnosti = vyšší rozpočet pro vědu
Už příští rok si Amerika vybere dalšího prezidenta. Rozpočet na rok 2024 se už plánuje. Jsou v něm zohledněny také investice do řady programů určených k dosažení cílů například v oblasti vědeckých inovací, domácí výroby a čisté energie.
Zejména Národní vědecké nadaci (NSF) by se zvýšil rozpočet o téměř 19 % a Úřad pro vědu ministerstva energetiky – velký investor do fyzikálních věd – by zaznamenal navýšení o téměř 9 %. O částce, která půjde federálním agenturám během fiskálního roku 2024, jež začíná 1. října, rozhodne Kongres. A vzhledem k tomu, že republikáni slibují snížit federální výdaje a podporu obou stran pro větší rozpočty na obranu, zůstávají vyhlídky na jakékoli významné zvýšení pro vědu a další domácí programy přinejlepším nejisté.
Bývalý ředitel NSF Neal Lane řekl, že tento rozpočet zohledňuje, že se Biden ve svých předvolebních slibech zavázal k podpoře inovací ve vědě a technologiích, a to zejména s ohledem na konkurenceschopnost s Čínou a dalšími částmi Asie.
V oblasti průzkumu vesmíru – další oblasti, ve které se Spojené státy snaží udržet náskok před Čínou – by NASA získala 8,1 miliardy dolarů pro svůj program Artemis, který vyvíjí řadu raket a vesmírných lodí, které mají astronauty vrátit na povrch Měsíce.
Přestože v návrhu rozpočtu pro příští rok jde hlavně o zajištění konkurenceschopnosti USA, jeho cílem je také využít zkušenosti z pandemie covid-19 k ochraně země před budoucími ohnisky nemocí.
Georges Benjamin, výkonný ředitel American Public Health Association, říká, že zvýšení rozpočtu je dobrým prvním krokem: „Systém veřejného zdraví byl tak dlouho podfinancovaný, že na nápravu bude potřeba značné množství peněz, ale tento impuls je krok správným směrem.“
Autor: Vědavýzkum (BK)
Zdroj: Nature, Government Executive, The Guardian, Science
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
