Dohoda o odstoupení Velké Británie z Evropské unie je hotová. Její podoba se ale velké části britských poslanců nelíbí. Premiérka Mayová je pod velkým tlakem a získat podporu sněmovny pro ni bude velmi těžký úkol. Co by dohoda znamenala pro oblast výzkumu a vývoje? A proč je některými vědci kritizována?
Vystoupení velké Británie z Evropské unie začíná nabírat reálné kontury. Od zveřejnění textu dohody o Brexitu je ale premiérka Mayová pod palbou kritiky. Kvůli dohodě již odstoupili dva ministři a podle některých zdrojů se očekává vyvolání hlasování o nedůvěře vládě. Podoba dohody se navíc nelíbí ani části konzervativců. Dokument, který již podpořili ministři EU, musí teď Mayová „protlačit“ parlamentem. Když se jí to nepovede, bude s největší pravděpodobností následovat tzv. divoký Brexit.
Dohoda vědu téměř vynechala
Klíčová dohoda staví podle některých odborníků i britských poslanců Velkou Británii do nevýhodné pozice. Někteří dokonce přirovnávají postavení Spojeného království popsané v dohodě za obdobu vazalského státu Evropské unie. Podstatná část odborné veřejnosti pak zastává názor, že současná dohoda je rozhodně lepší než žádná. Podobná názorová rozpolcenost se objevuje i mezi aktéry z prostředí vědy. Dohoda totiž nepřinesla pro vědu téměř žádané odpovědi ohledně vztahu Británie a EU po Brexitu. Specifikuje pouze to, co se bude dít do konce roku 2020, kdy skončí tzv. přechodné období.
Do prosince 2020 by podle dohody měla Velká Británie zůstat subjektem unijních zákonů a nařízení, a také součástí jednotného trhu. Vyvstává ale řada otázek ohledně následného vývoje vztahu obou stran. Přechodné období sice může být prodlouženo (smlouva musí být uzavřena před 1. červencem 2020), ale stále není jasné, jestli budou Britové součástí rámcového programu Horizon Europe, jak bude pokračovat spolupráce v jaderném výzkumu nebo jaká budou pravidla pro mobilitu vědeckých pracovníků.
Zaplatíme si účast v Horizon Europe
Pravděpodobná se zatím zdá možnost setrvání Velké Británie v unijních programech na podporu vědy, které si ale budou muset Britové zaplatit. Příspěvek by se měl rovnat částce, kterou by Velká Británie čerpala z evropských fondů. Tímto způsobem je totiž ošetřena možnost setrvání Velké Británie v podpůrných unijních programech po 29. březnu 2019, kdy by měl nastat den, kdy Britové EU definitivně opustí. Co bude po konci přechodného období na konci roku 2020 ale zatím není jisté. Thomas Jørgensen z Asociace evropských univerzit i další odborníci tvrdí, že by pro EU bylo výhodnější uvolnit podmínky pro vstup do rámcových programů tzv. třetím zemím. A to bez ohledu na vývoj Brexitu.
Autor: Vědavýzkum.cz (NS)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
