Výzkumní pracovníci ze střední a východní Evropy se nedávno sešli, aby prodiskutovali, jak zlepšit svou úspěšnost v programech Evropské výzkumné rady (ERC), které se týkají financování výzkumu. V současné době je totiž většina žadatelů z regionu v první fázi hodnocení vyřazena. V souvislosti s ERC se řeší také osud Velké Británie, která pomalu plánuje založit svou vlastní radu.
Na setkání v Budapešti, které na konci května zorganizovaly akademie věd z Česka, Maďarska, Slovenska a Polska, vědci ze střední Evropy a zástupci ERC diskutovali o tom, jak zvýšit počet grantů EU pro výzkumníky ze zemí s méně rozvinutými vědeckými systémy. Akademici si na setkání stěžovali, že ve střední Evropě je úspěšnost v získávání ERC grantů výrazně nižší než například v Nizozemsku, Německu a Francii.
V letech 2007-2021 získalo grant ERC až 16 % žadatelů z Nizozemska, Německa a Francie, přičemž žadatelé ze zemí střední a východní Evropy uspěli v grantových soutěžích pouze v 8 % případů. Některé země mimo Unii si vedly dokonce lépe než ty nejlepší země přímo z ní, jako je tomu v případě Švýcarska a Izraele, které měly úspěšnost 21 % a 18 %. „Vynaložili jsme opravdu hodně úsilí na zlepšení výsledků našich zemí a buďme upřímní, nepodařilo se nám to,“ řekl Jerzy Duszyński, prezident Polské akademie věd. „Čísla jsou velmi, ale opravdu velmi malá,“ dodal.
Kvůli poměrně špatným výsledkům tak začínají výzkumníci podle něj často pochybovat o svých šancích na úspěch v soutěžích ERC a často se nakonec rozhodnou se nepřihlásit. Vědci z těchto zemí navíc nezřídka argumentují i tím, že nemají dostatek autorství v prestižních publikacích, jako je Nature a Science. Duszyński proto navrhl, že by středoevropské národní agentury a akademie mohly organizovat jakési vyhledávací výbory pro nábor vědců s největší šancí na získání grantů ERC. Vedoucí ERC v oblasti přírodních věd Phillipe Cupers uvedl, že země, které jsou nejúspěšnější v získávání grantů ERC, jsou ty, které dávají přibližně 3 % HDP na vědu. Podle ERC je rovněž důležitá dostatečná administrativní podpora pro nadějné výzkumníky.
ERC granty jsou pro vědce mimořádnou příležitostí, jak posunout svou kariéru na další stupeň. Jejich příjemci v minulosti získali prestižní ceny, včetně devíti Nobelových cen, čtyř Fieldsových medailí, jedenáct Wolfových cen a dalších. Z financování ERC vyšlo také více než 2 200 patentů a dalších aplikací práv duševního vlastnictví. Také více než 70–80 % projektů hodnocených nezávislou studií přineslo vědecký průlom nebo velký pokrok v konkrétní problematice.
Nedávno dva ERC granty Proof of Concept na podporu přenosu mimořádných vědeckých výsledků do praxe putovaly také do Česka, oba na pracoviště Akademie věd ČR. Získali je Milan Vrábel z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Tomáš Čižmár z Ústavu přístrojové techniky AV ČR. V dubnu udělovaných ERC Advanced grantech však Češi neuspěli, po jednom grantu ze střední Evropy získalo Maďarsko a Polsko. Zde si můžete přečíst souhrnný článek o tom, jak se Česku (ne)daří ERC granty získávat.
Osudný první krok
Podle údajů předložených Cupersem většina žadatelů ze střední Evropy, včetně těch z Česka, nikdy neprojde do závěrečného kola hodnocení. Nejčastěji jsou odmítnuti už v prvním kroku. V tom se panel dívá na rozšířený přehled navrhovaného projektu a dosavadní výsledky. První krok navíc vědcům ze zemí jako Polsko nebo Maďarsko nedává moc šancí na úspěch proto, že se příliš zaměřuje na publikační a citační záznamy žadatelů. Těch mnohdy zástupci ze zemí, ve kterých vládl dlouho komunistický režim, tolik nemají. V minulosti padl návrh, aby ERC v prvním kroku hodnocení projektu použila slepé hodnocení, to se však později vyhodnotilo jako bezpředmětné.
Výzkumné instituce ze střední a východní Evropy se v současné době dělí na dva tábory: ty, které chtějí napodobit úspěšné protějšky ze západní Evropy, a ty, které by chtěly, aby se pravidla hry změnila. Pavol Šajgalík, prezident Slovenské akademie věd, uvedl, že chudší životopisy nemohou za nízkou úspěšnost v ERC. „Myslím, že náš problém je jinde. Tkví totiž v tom, že vyjádřit velmi krátce to, co je průlomem vašeho výzkumu, je někdy složité,” přiblížil svůj názor. Výzkumníci by podle něj měli věnovat více času brainstormingu, aby častěji přišli s originálními nápady a naučili se je prezentovat. Kromě toho by výzkumné instituce v zemích s nízkou výkonností měly také mladé vědce v přihlášení povzbuzovat a nabídnout jim větší podporu.
Vlastní britská „ERC”
To Velká Británie zřejmě už brzy ERC granty nebude vůbec řešit. Spojené království totiž v současné chvíli pracuje na „rivalovi” Evropské výzkumné rady, který je součásti alternativy k programu Horizon Europe, ke kterému se země možná nakonec nepřipojí. „Stále více zastáváme názor, že tzv. plán B je nejpravděpodobnějším řešením této situace,“ řekla Vivienne Stern, ředitelka Universities UK (UUK) International. „Nevidím žádný důvod k optimismu, že se vše nějak zvládne vyřešit,” uvedla.
V rámci dohody o brexitu v roce 2021 se Londýn a Brusel dohodly, že Spojené království se k Horizon Europe připojí. Evropská komise však nakonec odmítla podepsat přidružení kvůli přetrvávajícím neshodám ohledně Severoirského protokolu. Napětí dále gradovalo v polovině května, když Spojené království oznámilo, že zavede legislativu, která by protokol jednostranně potlačila. Rozhodnutí opustit sdružení by mohlo přijít během června.
Dokonce i organizace jako University UK, která chce, aby se země programu EU připojila, nyní neochotně přistupují k plánu B, řekla Stern. Je to i proto, že nejistota ohledně přidružení znamená mnohem menší účast Spojeného království v Horizon Europe, a tak britský záruční systém nevyplácí zdaleka tolik peněz, kolik bylo na přidružení vyčleněno.
Co je plán B?
V loňském roce ministerstvo financí Spojeného království vyčlenilo 6,8 miliardy liber pro výzkum, které se měly využít v Horizon Europe nebo v alternativním schématu, jako je plán B. Plán vláda konzultuje už od roku 2019, kdy existovaly obavy, že země přes noc vypadne z programu Horizont 2020 v případě brexitu bez dohody. To by mohlo způsobit některým britským univerzitám a katedrám velké problémy, protože jich bylo spoustu závislých na financování z EU. Například obor archeologie získává 38 % svých finančních prostředků z Bruselu. Takže alespoň zpočátku by podle plánu B měly být peníze použité na „stabilizaci a ochranu“ britského výzkumu, aby se předešlo okamžitému narušení, řekli britští vědci Adrian Smith a Graeme Reid.
I když je zřejmé, že celkový rozpočet ERC nakonec zůstane mnohem vyšší než jakákoli jeho alternativa ve Spojeném království, struktura grantů ERC zaměřených na různé fáze kariéry vědců bude podle Stern zřejmě replikována. ERC představuje 17 % celkového rozpočtu programu Horizon Europe, což je 16 miliard eur. Od roku 2007 uspělo více než 12 000 projektů a 10 000 výzkumných pracovníků.
„Musíte být schopni konkurovat co do velikosti grantu, délky grantu a množství papírování, které je s tím spojeno, a zároveň se snažit vytvořit prestiž prostřednictvím kvality peer review, kvality panelů a zúčastněných lidí,“ řekl Martin Smith, vedoucí laboratoře Wellcome Trust's Policy Lab. Ve srovnání s Horizon Europe se také očekává, že se plán B bude více přiklánět k inovacím než k výzkumu. Ministr vědy George Freeman psal o „ještě silnějším zapojení průmyslu a malých a středních podniků“ v rámci britské alternativy. „Možná, že větší část rozpočtu půjde do průmyslu než do Horizonu,“ uvedla nakonec Stern.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
