facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

ERC: Jak se vede České republice?

12. 10. 2021
ERC: Jak se vede České republice?

Evropská výzkumná rada (ERC) už od roku 2007 podporuje nejlepší evropskou vědu. Její rozpočet nyní představuje sedmnáct procent celého rozpočtu programu Horizon Europe. Nový seriál portálu Vědavýzkum.cz představí zkušenosti úspěšných ERC grantistů v Česku.

erc seriál

Uspět v jednom z programů Evropské výzkumné rady a získat některý z jejích prestižních grantů představuje jeden z největších profesních úspěchů, kterého může vědec v Evropě dosáhnout. Není ostatně divu. Jak ukázal minulý díl seriálu, až mezi 70 a 80 % všech vědeckých projektů financovaných ERC přineslo zásadní posun ve vědeckém poznání, či dokonce průlomový objev. Také velkorysé financování, které umožňuje realizovat i ty nejambicióznější projekty, přitahuje zájem vědců z celého světa. Soutěže ERC jsou tak vysoce kompetitivní. Například úspěšnost v nedávno ukončené soutěži ERC Starting Grants 2021 byla pouhých 10,2 %.

Jakým projektům se povede uspět v tak tvrdé konkurenci? Podle Tomáše Havránka z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK, který pro ERC hodnotí projekty z oboru ekonomie a financí, je klíčem silná myšlenka a perfektně napsaný projekt, ze kterého je jasné, že pokud nedostanete ERC grant, tak daný výzkum nelze uskutečnit. „Vůbec nepotřebujete doktorát z nejlepších univerzit nebo publikace v nejprestižnějších časopisech. Dosavadní výsledky jsou důležité, ale primární je kvalita projektu,“ říká Havránek a potvrzuje, že konkurence je v ERC skutečně enormní. „Šance na úspěch není vysoká, ale není nulová,“ dodává. „Mám pocit, že čeští vědci – a speciálně vědkyně – jsou často až zbytečně skromní a bojí se propagovat svoje úspěchy. Ale i to se pomalu mění; vidíme, že i v Česku lze ERC grant získat.“

Jak se daří Česku?

Česká republika a zdejší výzkumníci nicméně zatím z hlediska úspěšnosti nepatří mezi ty nejlepší. Od roku 2007 se výzkumníkům působícím na českých vědeckých institucích podařilo získat v různých soutěžích 47 ERC grantů. ERC grant, kteří výzkumníci obdrží, však není vázán na konkrétní instituci, nýbrž na výzkumníka. Proto se také počet ERC projektů, na kterých se v Česku pracovalo, liší. Těch bylo včetně projektů z roku 2020 podle dat ERC na 49. Tento výsledek je každopádně v mezinárodním srovnání vzhledem k demografickým a ekonomickým ukazatelům podprůměrný. Česko také trpí tím, že množství českých vědců, kteří získali ERC grant, na něm pracuje v zahraničí. K začátku roku 2020 to bylo 28 občanů ČR. Česko navíc zaostává i v počtu podaných žádostí.

thisisengineering raeng mF6gB6hV5OU unsplash

Za uplynulé roky se konkrétně v programu ERC Starting Grants podařilo vědcům působícím v Česku získat 21 grantů. Mezi vědce, kteří v tomto konkrétním programu uspěli, patří například Ota Pavlíček z Filosofického ústavu AV ČR a Christian Sippl z Geofyzikálního ústavu AV ČR. V roce 2019 uspěl zase Filip Kolář z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Dalších 17 grantů se v Česku působícím vědcům podařilo získat v grantovém programu ERC Consolidator Grants. Mimořádně úspěšná v něm byla původem česká vědkyně, Jana Roithová, která během své kariéry získala už dokonce dva ERC granty. V kategorii ERC Advanced Grants se do Česka dosud podařilo získat osm projektů. Ve specifickém programu Proof of Concept uspěl prozatím jediný vědec, Michal Otyepka z Univerzity Palackého v Olomouci. V nepravidelně vyhlašovaných Synergy grantech zatím do Česka neputoval žádný projekt.

Podle výroční zprávy ERC mezi nejúspěšnější instituce, na nichž vědci získali ERC grant, vyniká francouzské National Centre for Scientific Research (CNRS), s nímž je od vzniku ERC spjato na 593 grantů. Za tímto úspěchem však stojí i fakt, že CNRS je jednou z největších vědeckých institucí na světě, která zaměstnává přibližně 12 tisíc vědců. K velmi úspěšným příjemcům patří také vědci z Velké Británie. Například na University of Oxford už mají na kontě 282 projektů ERC. Úspěšné jsou také University of Cambridge a University College London. V Německu statistiku vedou ústavy Společnosti Maxe Plancka, na kterých vědci získali 290 grantů ERC. Vedou také žebříček nejúspěšnějších organizací v ERC Synergy Grants.

Proč zaostáváme?

Důvodů, proč nejsme tak úspěšní, jako některé další země, je mnoho. Na jeden z nich upozorňuje Petr Neugebauer z Vysokého učení technického v Brně, kde pracuje na svém projektu metody paramagnetické rezonance, s nímž uspěl v soutěži ERC Starting Grants: „Myslím, že chybí podpora v systematickém rozvoji mladých vědců. Každá instituce by chtěla mít ERC grantistu, ale realita je taková, že v Čechách není moc lidí, kteří s ERC mají nějakou zkušenost. To vede k tomu, že ti, kteří by si o grant chtěli požádat, se nemají koho ptát.“

Řada vědeckých organizací se v posledních letech snaží v Česku působící vědce stále intenzivněji podporovat. Technologické centrum AV ČR pořádá pravidelné workshopy pro uchazeče o granty ERC a také zpracovalo doporučení pro podporu uchazečů na institucionální a národní úrovni. Letos ve spolupráci mezi Akademií věd ČR a Univerzitou Karlovou vznikla také Expertní skupina na podporu žadatelů ve výzvách ERC.

Podle Zdeňka Strakoše z Matematicko-fyzikální fakulty UK, který je jejím koordinátorem, je důležité také pokračovat ve změně místního prostředí. Strakoš upozorňuje, že čeští žadatelé nemusí být pro hodnotitele dostatečně věrohodní. „Nedostali včas možnost se osamostatnit, založit si vlastní výzkumnou skupinu a jít svou vlastní cestou,“ vysvětluje Strakoš pro časopis UK Forum. Podle něj jsou proto pro budoucí úspěchy v ERC klíčové programy, které podporují emancipaci mladých vědců, jako je například program Primus na Univerzitě Karlově, MUNI Award na Masarykově univerzitě, prémie Lumina quaeruntur na Akademii věd ČR a další.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: Evropská komise, Technologické centrum AV ČR, Evropská výzkumná rada

Související články