facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

První ERC Proof of Concept pro Česko

13. 1. 2020
První ERC Proof of Concept pro Česko

Evropská výzkumná rada vyhlásila výsledky třetího kola výzvy ERC Proof of Concept 2019. Celkem 76 vědců, kteří již v minulosti získali některý z grantů ERC, dostane dodatečných 150 tisíc eur na uvedení svého výzkumu do praxe. Je mezi nimi také Michael Otyepka z Univerzity Palackého v Olomouci.

 

ERC Proof of Concept je dodatečná podpora, o kterou mohou žádat pouze řešitelé ERC grantů, a to v nejranější fázi komercializace výstupů jejich výzkumných aktivit. Návrh projektu musí zásadním způsobem vycházet z výsledků výzkumu realizovaného v rámci ERC grantu. Dodatečné finance mohou výzkumníci využít na průzkum trhu, ochranu duševního vlastnictví nebo technické ověření svých výsledků v praxi.

Celkem bylo ve třech kolech loňské výzvy podpořeno 200 evropských vědců souhrnnou částkou 30 milionů EUR. O výzvu žádalo 498 uchazečů, úspěšnost tak činila 40 %. Nejúspěšnější byli výzkumníci z Velké Británie (34 grantů), Nizozemska (24) a Itálie (20). Mezi zeměmi střední a východní Evropy získalo vedle Česka dva granty Maďarsko, dva Rumunsko a jeden Slovinsko. V prvním a druhém kole nikdo z Česka podpořen nebyl.

Ve třetí výzvě uspěl jediný Čech, Michal Otyepka z Katedry fyzikální chemie na Univerzitě Palackého v Olomouci, který tak naváže na svůj ERC Consolidator grant z roku 2016. Zároveň je to vůbec první český grant ERC Proof of Concept.

Cílem jednoletého projektu je připravit dostatečné množství nového uhlíkového elektrodového materiálu a ve spolupráci s komerčním partnerem ověřit jeho využití v zařízeních pro ukládání energie – superkondenzátorech. Zájem o testování již projevila americká korporace AVX a v jednání jsou další významní výrobci z Evropy.

„Cílem mého prvního ERC grantu bylo pochopit chemická pravidla dvojrozměrného světa uhlíkových materiálů a následně hledat nové, superfunkční materiály odvozené od grafenu pro konkrétní využití. Mimo jiné jsme si ověřili, že cílenou chemickou úpravou grafenu můžeme připravovat vhodné elektrodové materiály, které jsou hlavní součástí takzvaných superkondenzátorů využívaných Otyepka fotonapříklad v automobilovém průmyslu či elektrotechnice. Nyní jeden z vyvinutých materiálů, který v laboratorních podmínkách vykazuje velmi slibné výsledky, vyrobíme ve větším množství a ve spolupráci se zahraničním partnerem ho otestujeme v reálných součástkách,“ přiblížil Otyepka

Čtyřiačtyřicetiletý Michal Otyepka je zastupujícím ředitelem Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů UP a vede i katedru fyzikální chemie na Přírodovědecké fakultě UP. Věnuje se studiu struktury a vlastností nanomateriálů a biomakromolekul, stál mimo jiné u objevu fluorografenu, podílel se na vývoji prvního nekovového magnetu. Byl držitelem grantu Neuron Impuls udělovaného Nadačním fondem Neuron a je řádným členem Učené společnosti ČR.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)

Zdroj: Evropská výzkumná rada, Univerzita Palackého v Olomouci