Tereza Novotná Jaroměřská: Vzorkování na ledovci Forni v Itálii z roku 2023
Ve třetím díle přehledu přinášíme bližší informace a také zkušenosti úspěšných žadatelů grantů a držitelů Pamětního grantu Martiny Roeselové Nadačního fondu IOCB Tech, Projektu Sigma Technologické agentury ČR a interní podpory Univerzity Palackého v Olomouci.
O grantech Junior Star GA ČR a Mash Junior Star a o příležitostech, které pro mladé kvalitní vědce poskytuje Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) nebo Univerzita Hradec Králové (UHK) ve svých interních grantových výzvách jsme vás informovali v prvním díle. V druhém díle jsme se pak zaměřili na grant Primus Univerzity Karlovy a Prémii Lumina quaeruntur Akademie věd ČR.
Pamětní grant Martiny Roeselové – výzva podporující nadějné vědkyně a vědce pečující o dítě předškolního věku
Tato specifická podpora, která nese název po mezinárodně uznávané fyzikální chemičce z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, umožňuje mladým vědkyním a vědcům skloubit vědeckou kariéru s péčí o předškolní děti. Pamětní grant Martiny Roeselové, který byl poprvé udělen v roce 2016, v rámci finančních prostředků ve výši 150 tisíc korun na jeden kalendářní rok zohledňuje hrazení služeb péče o dítě tak, aby držitelé grantu, kteří aktivně působí v oboru přírodních věd, mohli zdárně pokračovat, či se vrátit ke svému studiu či výzkumné práci.
Žádosti o zmíněný grant, v nichž žadatel / žadatelka uvádí kromě plánu projektu i popis rodinné situace, vyhodnocuje osmičlenná komise, která přihlíží jak ke kvalitě daného projektu, doporučení nadřízeného a dosavadním činnostem kandidáta / kandidátky, tak i právě k jejich rodinné situaci. Zejména pak k tomu, jak „by mohly poskytnuté prostředky pomoci skloubit vědeckou práci s péči o předškolní dítě či děti“.
Specifikem grantu oproti ostatním zmíněným je pak skutečnost, že finanční prostředky držitelé mohou použít například na „úhradu předškolního vzdělávání v soukromém zařízení, pobyty v dětském koutku, soukromé hlídání dítěte apod. v situaci, kdy nelze využít služeb státních zařízení, či např. na cestování s dítětem na zahraniční konferenci či stáž.“ Z uvedeného popisu tak vyplývá, že charakter podpory je napůl sociální a napůl vědecký.
Držitelka Tereza Jaroměřská: „Přípravou pro tento grant je život sám“
„Vnímala jsem zvýšení rodinných nákladů na cestování spojených s vědeckou činností, což byla v našem případě měsíční stáž v Milánu, kam mě celá rodina doprovázela. Dále pak zvýšené náklady na udržení vědecké aktivity během půlročního pobytu v Lyonu, kam byl přijat na odbornou stáž můj manžel – lékař. Tento rok také plánuji ukončit své doktorské studium, což klade zvýšené nároky na hlídání pro děti. Finanční náklady na umístění syna (pod 3 roky) do soukromé dětské skupinky tvoří přibližně polovinu mého příjmu z doktorského stipendia. Současná rodinná situace mi neumožňuje žádat o velké projekty nebo být na plný úvazek na projektech zaměstnána, což asi také hrálo určitou roli,“ okomentovala důvody k podání žádosti o grant Tereza Novotná Jaroměřská, doktorandka z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která se ve svém výzkumu věnuje ekologii ledovcového povrchu, zejména analýze stabilních izotopů a prvků u ledovcových bezobratlých živočichů.
Předpoklady k udělení grantu spatřuje úspěšná držitelka v zápalu daného uchazeče / uchazečky pro obor a v neposlední řadě i v podpoře okolí, které je ochotné pomoci s péčí o děti a umožnit tak nepřerušení vědecké činnosti. Přípravou pro tento grant je tak podle slov Terezy Novotné Jaroměřské „tak trochu život sám“.
Dílčí cíl 2 programu SIGMA TA ČR: vyrovnané příležitosti pro začínající výzkumníky/výzkumnice v projektech aplikovaného výzkumu
Dne 18. května 2022 schválila vláda České republiky program Technologické agentury ČR na podporu aplikovaného výzkumu a inovací SIGMA, který mimo jiné zajistil postupnou implementaci aktivit z minulých programů TA ČR – tedy programů ZÉTA, ÉTA, GAMA 2 či DELTA 2.
Program SIGMA, který vznikl v návaznosti na nečekané události předešlých let (jako např. koronavirová pandemie), a jehož doba trvání byla stanovena na období 2022–2029, dokáže v rámci své komplexnosti „pružně reagovat na potřeby společnosti a hospodářství, jež mohou vznikat na základě neočekávaných situací“. Základní parametry programu schvaluje vláda, avšak klíčovými rysy tohoto široce zaměřeného nástroje na podporu aplikovaného výzkumu a inovací má být efektivita, variabilita, načasování a propojení s unijními programy. Tematické a technické náležitosti veřejných soutěží jsou tedy stanoveny až při jejich přípravě podle aktuálních potřeb ve výzkumu, vývoji a inovacích.
V pěti dílčích cílech programu SIGMA se pak kromě například mezinárodní spolupráce či tzv. předaplikačního výzkumu objevuje i záměr zvýšit zapojení začínajících výzkumnic / výzkumníků do aplikovaného výzkumu a vyrovnání příležitostí pro ženy a muže (dílčí cíl 2).
V rámci právě probíhající sedmé veřejné soutěže v dílčím cíli 2 byla stanovena čtyři výzkumná témata: Telemedicína, AI a udržitelná mobilita, Výrobní technologie a materiály a Komunitní energetika a její systém řízení, ukládání energie v malém měřítku. V každém návrhu projektu musí být povinně nejméně jeden podnik a jedna výzkumná organizace. Projekty mohou být maximálně dvouleté s maximální podporou pěti milionu korun na projekt. Intenzita podpory je stanovena 85 % na projekt. To znamená, že 15 % musí uchazeč dofinancovat z vlastních zdrojů – tedy z ostatních zdrojů veřejných i neveřejných. K dofinancování lze využít například institucionální podporu či příjmy z hlavní a doplňkové činnosti. Jedinou důležitou podmínkou v tomto ohledu je skutečnost, že k použití dofinancování nelze použít prostředky z jiného veřejně financovaného projektu.
Řešitelský tým pak musí být složený z klíčových osob a ostatních osob podílejících se na řešení projektu (administrativní či techničtí pracovníci). V případě klíčových osob řešitelského týmu, tedy osob, jež se přímo podílejí na výzkumné činnosti, musí být za konsorcium (v součtu za všechny uchazeče) minimálně tři začínající výzkumníci‚ kteří splňují požadovaná kritéria. Dále mezi klíčovými osobami může být mentor, jehož rolí není přímé řešení projektu, ale předávání odborných zkušeností aktérům projektu. Podstatné je také to, že zaměstnanecký poměr mezi uchazeči a klíčovými osobami může vzniknout až v případě podpoření projektu. Definice a popis jednotlivých výsledků projektů lze nalézt v Metodice 2017+ a dále v MET-12 (Specifikace požadavků poskytovatele na výsledky VaV.
„Obecně se snažíme soutěže nastavit tak, abychom nemuseli přistupovat k nějakým zásadním změnám, nicméně k drobným úpravám parametrů může vždy docházet na základě vyhodnocení předchozí veřejné soutěže. Pokud jsme identifikovali slabé místo nebo něco nezafungovalo podle představ, snažíme se na to samozřejmě v další soutěži reagovat. Důležitou roli hraje také aktuální situace v oblasti financování VaV ze strany státu,“ popsal případné změny v podmínkách soutěží v dílčím cíli 2 Petr Konvalinka, předseda TA ČR.
V tomto směru podle Petra Konvalinky bylo zásadní změnou, ke které TA ČR u dílčího cíle 2 přistoupila, tematické zaměření soutěže a omezení počtu podaných projektů na klíčovou osobu. Se zmíněnými změnami se počítá i do dalších soutěží.
„Veřejné soutěže v Programu SIGMA, dílčím cíli 2, plánuje TA ČR vyhlašovat každoročně až do roku 2027, při současné době trvání programu. Bude samozřejmě záležet na finančních okolnostech a také na případných úpravách programu,“ okomentoval budoucí vývoj soutěže předseda TA ČR.
„Proces přípravy byl hektický a časově náročný,“ přiznává řešitel projektu za UHK
Jedním z uchazečů, kteří uspěli v rámci druhé veřejné soutěže programu SIGMA v dílčím cíli 2, byl i Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, spol. s r. o., společně s Univerzitou Hradec Králové (UHK). Instituce uspěly se společným projektem zaměřeným na Ověření efektivity systémů integrované ochrany proti Neonectria ditissima s přesahem dopadu této ochrany na obsah mykotoxinu patulinu v plodech napadených stromů v podmínkách ČR.
Informace o přípravě projektu a potenciálně problematických částech v tomto procesu, jež mohou pomoci uchazečům další podpory v programu SIGMA TA ČR dílčího cíle 2, sdělil Jakub Toman, řešitel z Přírodovědecké fakulty UHK. Ten úspěch projektu spatřuje hned v několika bodech. Jedním z nich je i výběr vhodného partnera pro dané téma. „Čím se znáte lépe, tím snadněji se dohodnete na postupech a strategii. Zároveň je třeba, aby byl partner dostatečně kritický a byl schopen vás přesvědčit i o nežádoucích dopadech některých rozhodnutí, aby podklad pro daný projekt byl co nejkvalitnější,“ uvedl Toman, který budoucím uchazečům dále doporučuje obrátit se v případě dotazů také na předešlé držitele podpory.
Potenciální problém Toman spatřuje ve formálních náležitostech v zadávací dokumentaci: „Podstatné je podívat na výslovné „špeky“, které na první pohled nevypadají nijak důležitě, avšak hrají významnou roli při posuzování projektu. Jakékoliv nedodržení kritérií znamená mnohdy zbytečnou ztrátu bodů při hodnocení, případně může vést rovnou k zamítnutí projektu.“ V této souvislosti zmiňuje zejména finalizaci návrhu projektu, ve které „je důležité, aby se celý tým sešel a četl společně návrh projektu větu po větě, slovo od slova, aby se vychytaly i ty nejjemnější nuance.“
Proces přípravy a podání projektu označuje Jakub Toman jako „relativně hektický a časově náročný“, a to zejména v souvislosti s kontrolami, jež projektové oddělení požadovalo. Za další případné úskalí pro uchazeče považuje také terminologii, a to nejen ve výše zmíněné zadávací dokumentaci, ale i v samotném manuálu: „Mnohdy nebylo jednoznačné, co je přesně vyžadováno. Problematické bylo rovněž klasifikování případných rizik, neboť bylo potřeba zkombinovat reálné a potenciální riziko a zároveň připravit strategii, aby se daný problém nevyskytl.“
Začínající výzkumníci, kteří jsou v programu SIGMA dílčího cíle 2 součástí kategorie „klíčových osob“, v týmu Jakuba Tomana byli se subjektem v zaměstnaneckém poměru již před podpořením projektu.
„Po výběru pracovníků se oba týmy sešly a připravily kostru daného návrhu. Od začátku byly oba týmy pevné, ale byli přidáni ještě pomocní pracovníci. Co se týká mentorů, jsou zapotřebí zkušení pracovníci s praxí a významným přehledem a zkušenostmi v dané problematice, kteří mohou významně úroveň projektu zvýšit a přispět k jeho zdárnému řešení. Na schůzce s projektovým oddělením nám bylo v oblasti dofinancování projektu vysvětleno, že 15% spoluúčast je ještě pro instituci únosná, takže potíže nenastaly,“ uvedl Jakub Toman.
Podporu mladým vědcům nabízí i UPOL
Kromě výše zmíněných příležitostí se na interní podporu svých kvalitních začínajících mladých vědců zaměřuje i Univerzita Palackého v Olomouci (UPOL) – ať už například v rámci juniorských grantů, či soutěže zprostředkované Interní grantovou agenturou (IGA). Začínajícím výzkumníkům této instituce je k dispozici, byť v omezené míře (na úrovni jednoho projektu ročně na UPOL), i možnost financovat projekt z účelové podpory základního výzkumu poskytované Grantovou agenturou České republiky (GA ČR).
V rámci IGA je účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum, který je v každoročních vyhlášeních upřesněn prioritními tématy, univerzitě přidělována každý rok Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Podpora, zaměřující se na jedno i víceleté projekty, je dále k dispozici studentům jak doktorského, tak i magisterského studijního programu (ti však nemohou být přímo uvedeni jako řešitelé, ale mohou být členy řešitelského týmu) na Univerzitě Palackého v Olomouci již od roku 2009.
V rámci Juniorských grantů Univerzity Palackého jsou mladí akademičtí a vědečtí pracovníci podporováni při zakládání nových výzkumných týmů. Cílem grantu je dále následná příprava významného mezinárodního projektu, neboť povinností předkladatele je podat nejpozději ve třetím roce řešení projektu (délka projektu je vymezena na tři roky) žádost v rámci Horizon Europe. Finanční prostředky na projekt ze tří vědních oblastí ve výši 1–4 miliony korun jsou poskytovány v poměru 70 % od rektorátu a 30 % od fakulty či vysokoškolského ústavu, kde řešitel působí. V případě, že řešitel nesplní podmínku povinnosti podat projekt do programu Horizon Europe, tak spolufinancování přechází na katedru řešitele. Toto opatření má řešitele a jejich domovské katedry motivovat, aby se o podání mezinárodního grantu alespoň pokusili.
Tento článek vznikl v rámci série textů o silných a slabých stránkách české vědy, kterou podpořil Nadační fond IOCB Tech.
První díl seriálu o grantech pro mladé vědce naleznete zde, druhý díl zde.
Autor: Jan Michal (Vědavýzkum.cz)
Foto: archiv Terezy Novotné Jaroměřské
Zdroje: TA ČR (1, 2), UPOL (1, 2) (a odpovědi respondentů)
