facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

David Kosař: Grant ERC otevírá dveře, sám o sobě ale nestačí

28. 11. 2021
David Kosař: Grant ERC otevírá dveře, sám o sobě ale nestačí

Je jedním z hrstky Čechů, kterým se podařilo získat dva granty Evropské výzkumné rady (ERC). Jak se Davidovi Kosařovi daří dělat excelentní společenskovědní výzkum v Brně? A jaké jsou jeho zkušenosti s přípravou dvou úspěšných projektů?

IMG 3231

David Kosař působí jako vedoucí Ústavu pro otázky soudnictví na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Právo vystudoval jak v Brně, tak na Středoevropské univerzitě v Budapešti a následně i na prestižní NYU School of Law. Je také jedním z mála v Česku působících výzkumníků, kterým se podařilo získat od Evropské výzkumné rady (ERC) dokonce hned dva granty.

Jeho první projekt se zaměřoval na důsledky měnící se podoby soudcovské samosprávy. „Řada otázek správy soudnictví se stále častěji totiž přesouvá na orgány, v nichž mají hlavní slovo soudci. Řídí se tak do značné míry autonomně,“ vysvětluje Kosař téma svého prvního ERC grantu, který získal v roce 2015. „To má pochopitelně obrovské důsledky pro fungování soudnictví. V prvním ERC projektu nás především zajímaly důsledky těchto okolností – jaký to má vliv na dělbu moci, jaké to má dopady na nezávislost individuálních soudců či jestli to mělo pozitivní vliv na transparentnost soudů nebo rychlost výkonu soudní moci,“ dodává Kosař. Jeho výzkum se přitom zdaleka neomezoval jenom na Českou republiku, ale analyzoval soudcovské samosprávy i v jiných evropských zemích.

„V další části projektu jsme se zabývali tím, jak elity v daných zemích,vnímají tuto soudní samosprávu. Snažili jsme se tak zachytit nejen zkušenost soudců, ale i to, jak vnímají soudní samosprávu politici a jiné právnické profese,“ pokračuje Kosař. Velké úsilí jeho výzkumný tým věnuje také předávání výzkumných poznatků odborné veřejnosti i politikům. „Členové našeho týmu se pravidelně účastní odborných akcí, ať už jde o různá profesní sympozia, výjezdní zasedání soudů či profesní konference, pro které jsou výsledky našeho bádání zajímavé. Mimo soudnictví jsme se účastnili například i různých kulatých stolů v rámci Ministerstva spravedlnosti ČR.“ Práce jeho týmu je ale viditelná i v nadnárodním kontextu. Spolupracují totiž také s Evropskou sítí nejvyšších rad soudnictví, Evropským právním institutem nebo Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Daří se jim tak přispívat do debaty o evropském právu i na té nejvyšší úrovni. „V tomto smyslu nám získání ERC grantu otevírá dveře. Sám o sobě ale nestačí. Je třeba aktivně vyjít ven a mluvit s lidmi.“

Vliv neformálních institucí

Druhý ERC projekt, který Kosař získal v roce 2020, je intelektuálním dítětem předchozí práce. „V minulém projektu jsme se zaměřovali jenom na formální pravidla. Zjistili jsme ale, že ohromný vliv na práci soudců mají různé neformální uskupení. Náš současný projekt se tak zaměřuje primárně na neformální instituce ovlivňující výkon soudní moci, a to v pozitivním i negativním směru“ vysvětluje Kosař. „Zajímá nás například neformální vliv předsedů soudů, nejrozličnější nepsaná pravidla či konvence, kterými se řídí výběr a další kariérní postup soudců, ale i vliv různých neformálních seskupení. U nás jde například o kolegium předsedů krajských soudů, v jiných zemích se zabýváme neformálními schůzkami soudců a politiků, kteří mají k sobě názorově blízko, ale také korupčními uskupeními.“ V současném grantu také Kosařův tým ještě rozšířil záběr svého výzkumu. Zkoumají tak nejen země EU, ale i Spojené království, Gruzii, Ukrajinu nebo Izrael.

David Kosař měl pro účast v programech Evropské výzkumné rady dvojí motivaci. O projektovou podporu žádal v době, kdy po návratu ze Spojených států dokončil svůj návratový grant, který mu umožnil vrátit se zpět do Brna. Zde ucítil příležitost vytvořit špičkové pracoviště, které se bude věnovat výzkumu v oblasti práva na nejlepší evropské úrovni. To se mu také podařilo a na Právnické fakultě Masarykovy univerzity vybudoval Ústav pro otázky soudnictví. „Mou další motivací bylo to, že jsem v té době měl kolem sebe takovou neformální skupinu spolupracovníků, ve které jsme sdíleli společné odborné zájmy. Nechtěl jsem, aby se všichni rozutekli, a ERC grant byla tehdy v podstatě jediná cesta, jak jsme se výzkumu mohli začít věnovat naplno.“ ERC programy v tomto směru splnily Kosařova očekávání. Chválí zejména jeho velkorysé nastavení, které jeho týmu dalo možnost svobodně bádat dalších pět let. To byly podle něj podmínky, které v té době žádný z českých grantových programů nenabízel.

ERC nechce kariérní grantisty

Příprava prvního a druhého projektu se pro Davida Kosaře diametrálně lišila. „První projekt jsem psal v podstatě sám, protože v té době jsem za sebou pochopitelně ještě neměl žádný tým,“ vzpomíná Kosař. „Dostalo se mi tehdy velké podpory z rektorátu Masarykovy univerzity. Když jsem grant podával já, vlastně v České republice ještě nebyl nikdo, kdo by ERC grant získal ve společenskovědních oborech. To se podařilo až nám s Filipem Matějkou. Snažil jsem se tak získat informace buď od Čechů působících u nás, kteří ho získali v přírodovědných oborech, nebo od Čechů, kteří ERC grant dostali ve společenských vědách, ale působili v zahraničí.“ Přesně to také doporučuje udělat všem zájemcům o podporu z ERC. Nemusí se přitom jen omezovat na úspěšné kandidáty. I ti, kteří se probojují do druhého kola, podle něj mohou nabídnout velice cenné zkušenosti.

IMG 3191

„Náš druhý aktuální grant byl už do velké míry kolektivní práce,“ říká David Kosař. „Měli jsme dobře fungující tým a věděli jsme, kdo z našich spolupracovníků bude v týmu pokračovat.“ Podle něj bylo ale daleko těžší od ERC získat podporu pro druhý takový projekt. „Evropská výzkumná rada má velkou nedůvěru k tomu udělit druhý grant, protože se velmi silně brání tomu, aby generovala jakési kariérní ERC grantisty. Musíte je tak přesvědčit, že váš výzkum je znovu natolik inovativní a přelomový, že se do něj i přesto vyplatí investovat,“ vysvětluje Kosař.

Přemýšlet nad projektem je třeba i několik let

Dalším zájemcům doporučuje věnovat dostatek času přípravě. „Říká se, že napsat ERC grant zabere několik měsíců. Člověk nad ním ale musí přemýšlet už rok či dva dopředu. Musíte mít nejen dobře rozmyšlený jeho obsah, ale také prokázat, že v dané oblasti máte dostatek špičkových publikací,“ říká. Právě originální prvoautorské publikace jsou podle Kosařových zkušeností jasným důkazem toho, že zájemce už ve zvolené oblasti výzkumu něco dokázal a že má dostatek vlastních zkušeností. Vytváří to tak mnohem důvěryhodnější dojem. Zásadní je podle něj mít také kvalitní životopis a velkou výhodou je i větší zahraniční zkušenost. Ideální je dostat se i za hranice Evropské unie, například do USA nebo do jiných zámořských států na kvalitní výzkumné instituce. „Byť si uvědomuji, že to je v současné koronavirové době velmi obtížné,“ dodává. Je to ale důležité proto, aby člověk měl příležitost otestovat své ideje i před zahraničním publikem a ověřit si, jestli má jeho nápad význam i na globální úrovni.

Zájemcům také Kosař doporučuje, aby se na druhé kolo projektového řízení připravovali, jako by šlo o úplně novou grantovou soutěž. Rozhodující je totiž až ústní kolo. Zahraniční univerzity jsou si podle něj toho dobře vědomy a využívají proto služeb specializovaných agentur, které jejich kandidáty velmi pečlivě na druhé kolo připravují. Zcela zásadní jsou podle něj i věci, jako je například grafická prezentace, dikce a pohotovost v odpovídání otázek panelistů, kterou nelze získat jinak než opakováním zkušebního interview.

Jako poslední věc by Kosař zásadně doporučil zájemcům ve střední a východní Evropě, aby věnovali dostatečnou pozornost genderovým aspektům výzkumu. „Na Západě jde o zcela standardní věc a očekává se, že v drtivé většině výzkumů bude tento aspekt přítomen. Řešitel si tak musí být vědom, jak genderová dimenze ovlivňuje jeho výzkumné otázky. V našem případě se to týká například zastoupení žen na vrcholných soudech, či otázky, jaké neformální instituce ženám brání, či je podporují v dalším kariérním rozvoji,“ vysvětluje Kosař.

Česká republika jde podle něj s programy jako JUNIOR STAR nebo EXPRO, které vyhlašuje Grantová agentura ČR, správným směrem. V ideálním případě tyto programy budou generovat dostatek lidí, kteří budou dostatečně kompetitivní i v ERC grantech. „Čím více budeme mít takových uchazečů, tím větší povědomí a zkušenosti zde s ERC granty budou. Díky tomu budou i tyto programy pro české žadatele přístupnější,“ tvrdí Kosař.

„Problém ale často bývá v zázemí na univerzitách,“ doplňuje. Naráží tak mimo jiné i na problémy s tím, že administrativní pracovníci na fakultách často nemusí mluvit dostatečně dobře anglicky, nebo že interní komunikace na pracovišti stále ještě neprobíhá standardně v angličtině. „Vynikajícím zahraničním pracovníkům pak často nedokážeme nabídnout stálá místa, protože je například kvůli jazyku nedokážeme plně vytížit ve výuce,“ vysvětluje Kosař. Velkou otázkou je podle něj tedy to, jak kvalitní odborníky, které do ČR přilákají ERC granty, následně v Česku také udržet. „Je to trošku zmar, když přivedete někoho do Čech, roky mu předáváte zkušenosti, ten člověk tady chce zůstat a založit si třeba i rodinu, ale české univerzity pro něj nedokážou vytvořit vhodné místo, takže se vším know-how odejde do ciziny,“ dodává.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)


Přečtěte si také článek mapující, jak se daří českým výzkumníkům získávat ERC granty, nebo text věnovaný obecně těmto prestižním grantům.