Jak z prostředí byznysu, tak z velkého množství evropských vysokých škol se v posledních dnech ozývají připomínky k návrhu budoucího rámcového programu Horizon Europe. Řada navrhovaných bodů podle nich není proveditelná z důvodu nedostatečného rozpočtu. Navrhují také změny ve struktuře programu.
Na příští rámcový program v oblasti výzkumu a inovací pro období 2021-2027 navrhuje Evropská komise vyčlenit 94,1 miliard eur. Program s názvem Horizon Europe má Evropskou Unii dostat na špičku globálního výzkumu a inovací. To ale podle vyjádření zástupců velkých firem i společného prohlášení 14 evropských univerzitních asociací, včetně Asociace evropských univerzit, která sama o sobě zastupuje na 850 institucí, není pravděpodobné, pokud se rozpočet rámcového programu nezvýší.
Problematický je především druhý pilíř
Celý rámcový program by měl být rozdělený do tří pilířů. První by měl podporovat v současnosti velmi kladně hodnocené projekty – Evropskou výzkumnou radu (ERC) a Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA) – a investovat do špičkových výzkumných infrastruktur. Objem financí vyčleněný na zmíněné dva úspěšné projekty bude významně navýšen, dle společného prohlášení univerzit, by ale měl být navýšen ještě více.
Největší debaty vzbuzuje pilíř druhý, na který je určena největší částka – 52,7 miliard eur. Nese název „Global Challenges and Industrial Competiveness“ a formou tzv. výzkumných misí má přímo podporovat řešení největších sociálních výzev, které jsou rozděleny do pěti skupin. Jde o otázky spojené se zdravím, téma bezpečné a inkluzivní společnosti, digitální průmysl a další. Právě tyto výzkumné mise jsou ale nejvíce kritizovány. „Se 100 miliardovým rozpočtem mise nemohou být znát, se 125 miliardami mohou být mise vidět, se 160 miliardami teprve můžete začít bojovat s Alzheimerem;“ shrnuje nejčastěji zmiňovaný problém celého návrhu německý europoslanec Christian Ehler, který byl nedávno jmenován jedním ze dvou hlavních zpravodajů pro Horizon Europe.
Zástupcům velkých firem se také nelíbí, že na rozdíl od Horizontu 2020 nebude mít průmysl svůj vlastní pilíř, ale bude o prostředky soutěžit s veřejnými institucemi a univerzitami. Stejné poznámky se ale objevují i v opačném gardu, podle German World Population Foundation není dobrý nápad podporovat dohromady problémy veřejných zájmů, jako například výzkum ve zdravotnictví, se zájmy privátního sektoru.
Jiné typy partnerství a čtvrtý pilíř
Jedním z hlavních cílů programu je podpořit a upravit podobu spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Některé typy partnerství budou ale vyžadovat po firmách spíše finanční příspěvek než pouze věcnou pomoc. To podle Jana van den Biesena, bývalého víceprezidenta společnosti Philips pro výzkum, může mnohé firmy odradit.
Univerzity pak ve společném prohlášení zdůrazňují, že by měl být kladen větší důraz na propojení výzkumu, inovací a vzdělávání. Navrhují také vytvořit čtvrtý pilíř s názvem „sharing excellence“, který by měl být důležitým elementem v budování Evropského výzkumného prostoru (ERA).
Autor: Vědavýzkum.cz (NS)
Zdroj: Science Business (1, 2, 3, 4), Universities united for the best Horizon Europe
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
