Společnost Clarivate Analytics zveřejnila ostře sledovaný žebříček Highly Cited Researchers pro rok 2019. Mezi více než šesti tisíci vědci se letos umístilo také 14 výzkumníků, kteří jako svou primární nebo sekundární afiliaci udali českou výzkumnou instituci.
Společnost Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters) zveřejnila letošní seznam nejcitovanějších vědců světa. Žebříček sestává z 6216 vědců z celého světa, z nichž 2491 má navíc mimořádný dopad na vědecké poznání i mimo vlastní obor studia. Clarivate pro účely své analýzy rozeznává 21 základních vědeckých oborů.
Identifikace nejcitovanějších vědců je založena hlavně na citovanosti aktuálních vědeckých publikacích. Analytici proto vybrali 1 % nejcitovanějších vědeckých článků v jednotlivých oborech a letech z databáze Web of Science, a to za roky 2008–2018. Právě horní procento nejcitovanějších vědeckých článků lze podle autorů nového žebříčku interpretovat jako známku toho, že daný vědecký příspěvek má mimořádný vliv. Díky časovému omezení výběru citovaných článků se v žebříčku ukáží i výkony mladších vědců, jejichž vědecké texty ještě nenabraly takový počet citací během uplynulých let, jako je tomu u jejich starších kolegů.
V seznamu nejcitovanějších vědců se objevuje také 23 laureátů Nobelových cen, včetně letos oceněných Gregga L. Semenza, Johna B. Goodenougha a Esther Duflo. Kromě nich letošní analýza identifikovala 57 potenciálních kandidátů na Nobelovu cenu, jejichž publikační profil je na obdobné úrovni, jako je tomu u laureátů nejslavnějších vědeckých cen.
Tento rok do seznamu nejcitovanějších vědců přibyla také kategorie „cross-field performance“, která reflektuje, jaký dopad mají autoři vědeckých textů v disciplínách, které jsou odlišné od jejich vlastní.
Alespoň sekundární příslušnost k české výzkumné instituci udalo 14 výzkumníků a badatelů v žebříčku, od minulého roku tak jejich počet v ČR o dva stoupl. Šest z nich se jako ke své primární institucí hlásí k Akademii věd ČR, jeden vědec se hlásí k Univerzitě Karlově, jeden Univerzitě Palackého v Olomouci a jeden vědec k Výzkumnému ústavu rostlinné výroby. Další badatelé se k českým výzkumným institucím hlásí sekundárně. Mezi nimi není ani jedna žena. Přehled českých výzkumníků, kteří se objevili na seznamu nejcitovanějších vědců si prohlédněte níže:
V mezinárodním srovnání byly zdaleka nejúspěšnější Spojené státy americké. Z celého seznamu zde působí 2737 vědců (tedy 44 %). Na druhém místě, avšak s výrazným rozdílem, se s 636 výzkumníky (10,2 %) umístila Čína, dále Velká Británie (526 vědců, tedy 8,3 %) a Německo (327 vědců, 5,3 %). Například slovenský vědec se v žebříčku umístil pouze jeden.
Mezi institucemi má na seznamu nejvíce vědců Harvard University (203 vědců), na druhém místě je Stanford University (103 výzkumníků) a těsně za ní Čínská akademie věd (se 101 vědci).
Z hlediska oborů se nejvíce nejcitovanějších vědců pohybuje v klinické medicíně (436 vědců). Na druhém a třetím místě se těsně za sebou umístila molekulární biologie (238), respektive chemie (237). Na celkový seznam nejcitovanějších vědců světa se podívejte zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: Clarivate Analytics
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
