Začátek prázdnin je datem, kdy zpravidla vychází aktualizace mezinárodního Leidenského žebříčku, který srovnává vědecký výkon více než 1300 univerzit po celém světě. Obdobně jako v minulých letech se do této společnosti dostalo i několik českých vysokých škol. Jak si stojí ve srovnání jednotlivých indikátorů? A které univerzity jsou vzory v oblasti vědy?
Autoři z Center for Science and Technology Studies (CWTS), které je součástí nizozemské Leiden University, představili aktualizované vydání tzv. Leidenského žebříčku. Ten je specifický v tom, že na rozdíl od jiných mezinárodních srovnání neprezentuje celkové shrnutí a výsledky jednotlivých škol v jednom čísle, ale nabízí zájemci si instituce srovnat dle pro něj relevantních indikátorů. Všechny tyto indikátory nicméně spadají do oblasti bibliografické analýzy. Žebříček poskytuje srovnání univerzitního publikačního výkonu ve čtyřech oblastech: vědecký dopad, mezinárodní spolupráce, otevřený přístup a genderová rozmanitost a zahrnuje jak absolutní, tak relativní ukazatele zohledňující velikost institucí. Více o metodologii analýzy zde.
Multidimenzionalita analýzy a prezentace výsledků tak znamená, že není jednoduché určit jednoznačně absolutního „vítěze“. Už jen zmíněná možnost zobrazení výsledků dle absolutního a relativního srovnání poskytuje jiné pořadí jednotlivých ukazatelů. „Protože univerzity jsou komplexní instituce, které nabývají různých forem, existují v různých kontextech a mají rozdílná poslání, nelze jejich výkonnost vyjádřit jediným číslem. Žebříček Leiden Ranking představuje řadu ukazatelů, které vám umožní prozkoumat výkonnost univerzit z různých úhlů pohledu,“ popisují autoři svůj záměr na webu, kde je možné interaktivně nahlížet do srovnání skrze klasické seznamy, ale i grafy a mapy.
V posledních čtyřech vydáních se v žebříčku umístilo sedm českých univerzit, přičemž v aktuálním vydání jsou analyzovány výstupy z let 2017-2020. Jsou jimi (abecedně) Česká zemědělská univerzita v Praze, České vysoké učení technické v Praze, Masarykova Univerzita, Univerzita Karlova, Univerzita Palackého v Olomouci, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Vysoké učení technické v Brně. Níže naleznete poznatky o jednotlivých českých vysokých školách, a vybrané výsledky jednotlivých ukazatelů.
Jedním ze zjištění letošního žebříčku je i potvrzení, že v oblasti společenských a humanitních věd dosahují české univerzity nejhorších výsledků. To je dáno samozřejmě charakterem škol, které jsou v žebříčku zahrnuty, nicméně i tak je evidentní, že tyto obory zaostávají za evropským i světovým průměrem.
Vědecký dopad
Nejvyšší zastoupení v top 10 % publikací ve svých oborech má Univerzita Palackého v Olomouc se 7,3 % svých publikací. Rozdíly ale nejsou nijak výrazné, z českých univerzit je na posledním místě ČVUT v Praze s obdobnými 5,9 %. Univerzitu Palackého v Olomouci táhnou dopředu především vědy o neživé přírodě a inženýrství, přičemž ČVUT v Praze ztrácí logicky zejména v oblasti věd o Zemi a živé přírodě a v sociálních a humanitních oborech. Podobně také není úplně překvapivé, že Česká zemedělská univerzita v Praze je na posledním místě v biomedicínských a zdravotních oborech.
Ve světovém srovnání je na tom ve všech oborech dohromady nejlépe Univerzita Palackého v Olomouci, která se umístila na 939. místě, druhá nejlepší univerzita v Scientific Impact v relativním srovnání podílu 10 % nejlepších publikací je ČZU na 971 místě. Je nutné říct, že Univerzita Karlova je nicméně absolutně nejvýkonnějším pracovištěm a v počtu publikací v prvním decilu je světově na 197. místě. Druhá Masarykova univerzita se v tomto ohledu umístila na 555. místě.
Gender
Hned tři ze sedmi univerzit mají více než 30% podíl autorek na svých publikacích, nejvíce pak Univerzita Karlova s více než 36 %. Na opačné straně žebříčku se umístilo ČVUT v Praze s necelými 17 % žen – autorek.
Zatímco světovému pořadí ukazatele Science Impact vévodí angloamerické univerzity, největší podíl žen na publikační aktivitě mají vysoké školy v Polsku. V první desítce jich najdeme hned šest. České vysoké školy si ve světovém srovnání nevedou zas tak špatně, uvážíme-li, že na seznamu najdeme přes 1300 univerzit. Nejlépe je na tom Univerzita Karlova na 362. místě, následovaná Masarykovou univerzitou na místě 434.
Žebříček je také možné využít k popsání genderových rozdílů mezi obory. Na grafech níže naleznete srovnání podílu autorek na publikační činnosti evropských univerzit v oblasti Social Sciences and Humanities (graf 1) a Physical Science and Engineering (graf 2).
Graf 1 – Na ose x je celkový počet autorství, na ose y pak podíl autorství žen na všech autorstvích (Social Sciences and Humanities)
Graf 2 – Na ose x je celkový počet autorství, na ose y pak podíl autorství žen na všech autorstvích (Physical Science and Engineering)
Spolupráce
Spolupráce mezi institucemi, ale hlavně mezinárodní, je parametrem, na který současné vědní politiky kladou velký důraz. Aby mohla být instituce konkurenceschopná a dokázala rozvíjet poznání, je potřeba, aby dostatečně spolupracovala s potenciálními partnery. Ve spolupráci mezi jednotlivými institucemi se českým vysokým školám daří – všechny se dostaly přes hranici 75 % publikací, které vznikly na základě právě takové spolupráce.
Univerzita Karlova se dokonce vešla do Top 400 univerzit ve světovém měřítku, když obsadila 339. místo. V mezinárodní spolupráci už jsou na tom české školy číselně o něco hůře – největší podíl zahraničních spoluautorů má Univerzita Palackého v Olomouci (64,6 %), jen těsně tak porazila Univerzitu Karlovu s 63,2 %. Přes 50 % se nedostala pouze VŠCHT v Praze s výsledkem 42,3 %.
Ve světovém srovnání pak české univerzity patří spíše k průměru, vezmeme-li v úvahu, že již zmíněná VŠCHT v Praze obsadila 960. místo, a naopak Univerzita Palackého 499. místo v pořadí podílu publikací, které vznikly z mezinárodní spolupráce.
V grafu 3 můžeme vidět, že jsou to především evropské univerzity, které se podílejí na publikacích, které vznikly na základě mezinárodní spolupráce.
Graf 3 - Na ose x je počet publikací, na ose y podíl mezinárodních publikací na celkové publikační činnosti
Nejméně úspěšné jsou univerzity ve spolupráci s průmyslovými partnery. Zde se žádná z českých univerzit nedostala přes 7 %. Zmíněných 7 % publikací, které vznikly ve spolupráci s průmyslovými partnery, dosáhla Univerzita Karlova. Nicméně ve světovém srovnání to není nikterak špatný výsledek. Pouze čtyři univerzity, všechny čínské, se v tomto ukazateli dostaly přes hranici 19 % publikací.
Open Access
V oblasti tzv. otevřené vědy, konkrétně otevřeného přístupu, ve světovém srovnání dominují britské univerzity. V první padesátce najdeme 45 univerzit sídlících na britských ostrovech. Tyto školy publikují více než 85 % v jednom z typů Open Access. První českou vysokou školu najdeme na 458. místě, a to Univerzitu Karlovu s podílem 58 %. Pět ze sedmi českých vysokých škol publikuje víc než 50 % svých publikací ve zmíněném režimu, přičemž dominuje způsob Gold Open Access, tedy režim úplného bezplatného přístupu k publikovaným textům.
V grafu 4 vidíme, že zdaleka nejčastěji otevřeného přístupu k publikování využívají evropští vědci (oranžové čtverce), naopak nejméně otevření tomuto způsobu vědecké komunikace jsou vědci v Asii (červené kosočtverce).
Graf 4 – Na ose x počet publikací, na ose y podíl publikací v některém z režimů OA
Výsledky celého žebříčku jsou dostupné zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (TH)
Zdroj: Leiden Ranking
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
