Po dvou loňských skandálech týkajících se šikany a sexuálního obtěžování na jednom z ústavů německé Společnosti Maxe Plancka se její vedení rozhodlo provést rozsáhlý průzkum zaměřený na pracovní kulturu organizace. Jde tak o další prestižní vědeckou instituci, která se snaží řešit šikanu na pracovišti.
Max Planck Society (MPS), jedna z nejprestižnějších výzkumných organizací v Německu i na světě, se minulý rok potýkala s četnými obviněními ze šikany a sexuálního obtěžování na jednom ze svých ústavů. Průzkum na toto téma zrealizovali sociologové z nezávislého berlínského Center for Responsible Research and Innovation, které je součástí Fraunhofer Society – přední německé organizace zaměřené na aplikovaný výzkum.
Max Planck jako dobrý zaměstnavatel
Pozitivní zprávou pro MPS je, že celkem 76 % zaměstnanců v průzkumu uvedlo, že je hrdých na práci v této organizaci. Naproti tomu se přibližně deset procent respondentů vyjádřilo, že v posledních dvanácti měsících zažili šikanu, a 17,5 % uvedlo, že byli šikanováni po delší dobu. Tyto odpovědi korespondují s údaji, které byly zjištěny i v dalších akademických institucích.
Martin Stratmann, prezident Společnosti Maxe Plancka, se zavázal k nulové toleranci šikany a obtěžování na pracovišti. Přestože se o šikaně v akademickém prostředí stále více mluví, mnoho institucí nemá proti takovému jednání zavedené postupy či opatření. MPS proto vytváří v reakci na výsledky šetření kodex chování a zavádí povinná školení.
I ojedinělá šikana je nepřijatelná
„Průzkum na MPS ukazuje zjevně nižší úroveň šikany než průzkumy v jiných akademických institucí. Co je ovšem opravdu důležité, je to, že výsledky průzkumu jsou pro institut i tak nepřijatelné a jeho vedoucí s tím chtějí něco dělat,” říká Loraleigh Keashly, profesor na Wayne State University v Detroitu, který se specializuje na šikanu na pracovišti, především na akademické půdě.
Keashly vyzdvihuje strukturu studie i množství odpovědí. Průzkum byl velmi reprezentativní i z hlediska kategorií jako jsou gender, věk nebo pracovní zařazení. Zaměřoval se také na mezinárodní složení institutu – jen 36 % vedoucích výzkumných pracovníků totiž pochází z Německa, mezi postdoktorandy je cizinců čtvrtina. Nicméně téměř polovina (45 %) pracovníků jiné národnosti než německé se cítí být vyloučena. Stratmann tento výsledek považuje za opravdu závažný a myslí si, že jedním z důvodů může být jazyková bariéra.
Deník upozornil na kauzu sexuálního obtěžování
V květnu 2018 oslovil Max Planck Institute for Astrophysics (MPA) dotazníkem 120 studentů, doktorandů a postdoků. Odpovědělo jich něco málo přes polovinu, přičemž tři studenti uvedli, že byli šikanováni a další dva ohlásili sexuální obtěžování. Výsledky průzkumu unikly na veřejnost ještě před jejich oficiálním představením dne 13. července 2018. Ústav průzkumem reagoval na článek v německém týdeníku Der Spiegel, který detailně popisoval obtěžování postgraduálních studentů na nejmenovaném institutu Maxe Plancka v Bavorsku. Později se objevila informace, že jde právě o MPA.
Max Planck Institute for Astrophysics sídlí v bavorském Garchingu (foto: Wikimedia)
Loňský průzkum se dotýkal převážně dvou otázek. Zjišťoval zkušenosti mladých vědců se šikanou nebo obtěžováním, a zároveň se ptal na to, jak jsou studenti spokojeni se svými nadřízenými a s vědeckým a společenským prostředím.
Většina respondentů odpověděla, že jsou spokojeni se svými nadřízenými i s prostředím ústavu. Zároveň ale většina dotázaných nebyla spokojena s odpovědí ústavu na obvinění, které zveřejnil deník Der Spiegel. Všech 11 žen, které se průzkumu zúčastnily, uvedlo, že obvinění mají velmi závažný charakter.
Společnost Maxe Plancka prý bude i nadále analyzovat data z aktuálního průzkumu. Připravovaný kodex bude obsahovat výčet různého chování, s kterým vedení a jeho pracovníci nesouhlasí a považují ho za nepřijatelné. Zda se díky tomu sexuální obtěžování omezí nebo úplně vymýtí, ukáže až čas.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
