Nejdiskutovanější vědecké články za rok 2020

Známá a sledovaná statistika společnosti Altmetric TOP 100, kterou firma zveřejňuje od roku 2013, představuje seznam stovky nejdiskutovanějších vědeckých článků, které upoutaly mezinárodní pozornost a vyvolaly veřejnou diskuzi. Statistika je založena hlavně na četnosti zmínek daných vědeckých textů na různých platformách – od registrovaných patentů a vládních dokumentů až po mainstreamová média, blogy, Wikipedii nebo sociální sítě, jako je Twitter nebo Reddit.

Statistika Altmetric TOP 100 nevyjadřuje kvalitu ani faktický dopad samotných výzkumných výsledků, ale funguje jako alternativa tradičního bibliometrického hodnocení založeného na citovanosti nebo impaktu vědeckých žurnálů.

„Tyto statistiky měří popularitu výsledků mezi veřejností. Čím je také článek populárnější, tím větší je pravděpodobnost, že se dostane i k odborníkům v daném oboru,“ vysvětlil v rozhovoru pro Vědavýzkum.cz smysl těchto alternativních statistik Eduard Petiška, jeden ze zakladatelů vědecké komunikační agentury Sciencecom Agency. Podle něj jsou právě čtenost a podobné alternativní statistiky stále významnějším indikátorem hodnocení vědecké práce. „Dnes už ono okřídlené ‚publish or perish' není tak zásadní. Dnes je to spíše ‚be cited or perish' . Jinými slovy, nejde jen o to vydat publikaci, ale o to, jaký impakt získá.“

Covid, Venuše i chytré toalety

Žebříčku, podobně jako předešlé roky, dominují články z oboru medicíny a lidského zdraví. Tato tendence je v letošním žebříčku vzhledem k šíření koronavirové pandemie ještě silnější. Na prvním místě se umístil článek „The proximal origin of SARS-CoV-2“ z Nature Medicine, podle nějž genetický kód koronaviru SARS-CoV-2 vznikl přirozenou cestou a nebyl vytvořen uměle v laboratoři.

K pandemii se vztahuje také druhý nejdiskutovanější článek „Effectiveness of Adding a Mask Recommendation to Other Public Health Measures to Prevent SARS-CoV-2 Infection in Danish Mask Wearers“. Ten prezentuje výsledky dánského pokusu, jehož cílem bylo zjistit, jak efektivně brání distancování a odstupy přenosu viru. Výsledky naznačily, že pomáhají méně, než se myslelo.

Třetí příčku mezi nejdiskutovanějšími vědeckými články za rok 2020 získal editorský článek z New England Journal of Medicine, v němž editoři kritizovali administrativu bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa za neschopnost řešit nastalou krizi. Podle autorů článku se američtí politici ukázali jako „nebezpečně nekompetentní“ a vyzvali americké občany, aby je znovu nevolili.

Čtvrtý článek se taktéž soustředil na koronavirus. „Aerosol and Surface Stability of SARS-CoV-2 as Compared with SARS-CoV-1“ měřil, jak dlouho tento virus přežije mimo lidské tělo. Podle závěru článku je virus zjistitelný na povrchu plastů a nerezové oceli až tři dny, 24 hodin na lepenkovém povrchu. Virus přežije také čtyři hodiny na měděném povrchu a tři hodiny vydrží ve formě aerosolu. Pátým nejdiskutovanějším článkem byl dnes již stažený text, podle kterého chlorochin a hydroxychlorochin nemají při léčbě koronaviru významné účinky.

Prvním nemedicínským článkem v žebříčku byl na šestém místě umístěný text z Nature Astronomy. Široce diskutovaný text „Phosphine gas in the cloud decks of Venus“ na základě nálezu fosfanu v atmosféře Venuše spekuluje, že by se na planetě mohly nacházet stopy mikrobiálního života.

Široký zájem veřejnosti pak podle statistiky vyvolala také otázka chytrých toalet. Článek „A mountable toilet system for personalized health monitoring via the analysis of excreta“, který se letos umístil na sedmém místě, přichází s návrhem hardwarového a softwarového řešení, které chytré toaletě umožní analyzovat produkty lidského vyměšování a pomáhat při léčbě střevních, močových nebo ledvinových onemocnění.

Osmý nejdiskutovanější vědecký text je otevřený dopis 239 vědců z 32 zemí, ve kterém kritizují Světovou zdravotnickou organizaci za to, že zlehčovala rizika přenosu COVID-19 vzduchem. Vědci v otevřeném dopise volali po přísnějších opatřeních, které by měly tyto riziko zmenšit. Vášnivou diskuzi na Twitteru vyvolal také devátý článek z žebříčku, který se zabýval dopady mentorských vztahů na akademickou kariéru. Dnes je článek již stažený.

První desítku pak uzavírá článek „Remdesivir and chloroquine effectively inhibit the recently emerged novel coronavirus (2019-nCoV) in vitro“, který potvrzuje účinnost léčiva chlorochinu a Remdesiviru u pacientů trpícím COVID-19.

Spánek, maskulinita i česká stopa

I další ostře diskutované články se letos zabývaly koronavirem nebo jeho dopady – ať už se jednalo o různé typy léčby u pacientů trpících koronavirem, analýzu efektivity ochranných opatření, jako bylo například zavírání škol, nebo testování rizika přenosu koronaviru mezi jednotlivými živočišnými druhy. Další diskutované články se zabývaly mírou znečištění oxidu uhličitého během globální pandemie nebo účinností různých ekonomických opatření.

Přestože koronavirus očividně v minulém roce dominoval zájmu společnosti, mezi stovku nejdiskutovanějších textů se dostala i řada dalších témat. Patří mezi ně také článek, který na novém archeologickém objevu ukazuje, že ženy v lovecko-sběračských společnostech působily i v roli lovkyň. Třináctý nejdiskutovanější článek se zase zabýval vztahem mezi spánkovou deprivací a genderovými stereotypy o mužích. Z provedených experimentů vyplývá, že muži, kteří spí méně, jsou považování za maskulinnější. To má podle autorů článků významné dopady na očekávání výkonu v povoláních, ve kterých primárně dominují právě muži.

Na 49. příčce se umístil také ostře diskutovaný text Tomáše Hudlického z časopisu Angewandte Chemie. Esej diskutovala otázku diverzity v akademickém prostředí a její následky. Článek vyvolal diskuzi i v českém prostředí – na Vědavýzkum.cz si k tématu můžete přečíst například příspěvky Marcely Linkové (1, 2), Lenky Žákové, Ondřeje Vrtišky, Petera Stropa a Heleny Štorchové.

Celý žebříček včetně originálního datasetu naleznete zde.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: Altmetric