Přední nizozemské vědecké instituce na konci května 2020 uzavřely smlouvu s vědeckým vydavatelstvím Elsevier. Přelomová smlouva má zajistit volný přístup k nizozemským vědeckým článkům. Uzavření dohody pravděpodobně napomohl i koronavirus.
Největší světové akademické vydavatelství Elsevier, které vlastní přes 2500 vědeckých časopisů včetně titulů jako Cell a The Lancet, uzavřelo k 20. květnu 2020 smlouvu s hlavními nizozemskými vědeckými institucemi – zastoupené Association of Universities in the Netherlands (VSNU), Netherlands Federation of University Medical Centres (NFU) a Dutch Research Council (NWO). Dohoda se týká otevřeného přístupu k vědeckým článkům, které vznikají na tamějších vědeckých pracovištích. Ty by měly být na další čtyři a půl roku zdarma dostupné široké veřejnosti. Přestože konkrétní podoba finančního urovnání zveřejněna nebyla, mluví se o částce okolo 80 milionů eur.
Podle nové dohody by mělo být přibližně 95 % nizozemských článků, které jsou publikovány v časopisech vlastněných vydavatelstvím, přístupné v otevřeném režimu. Elsevier se také zavázal, že do budoucna nabídne možnost publikovat v režimu open access i ve zbylých 5 % žurnálů. Zatím tak není do dohody zahrnut prestižní medicínský žurnál The Lancet (ačkoliv jeho sesterské tituly The Lancet Public Health a The Lancet Microbe už ano) ani časopis Cell. Dohoda v aktuální podobě platí do konce roku 2024.
Kromě toho je součástí podepsané smlouvy také dohoda o spolupráci na různých projektech, které mají za cíl rozvíjet otevřenou vědu. Mezi pilotní projekty, na kterých budou vydavatelství a jednotlivé asociace spolupracovat, patří například úprava nizozemského národního portálu pro výzkum či rozvoj mechanismů, jak mohou vědecké instituce sdílet výzkumná data. Proto také obě strany určily speciální skupinu, která by se měla zabývat otázkami zodpovědného využívání výzkumných informací a role komerčních provozovatelů. Členkou této skupiny je i Sarah de Rijcke, spoluautorka Leidenského manifestu, který navrhuje alternativní přístup k hodnocení vědy.
De Rijcke ve svém aktuálním článku varuje před některými riziky, které aktuální dohoda skrývá. Upozorňuje především na nebezpečí příliš intenzivního zapojení soukromé firmy do nizozemských národních vyhledávacích infrastruktur, které využívají tamější vědecké instituce. Upozorňuje také na nutnost zajistit, aby nová dohoda nedávala největšímu nakladatelství příliš mnoho konkurenčních výhod.
Pomáhá koronavirus otevřené vědě?
Dohoda je výsledkem zdlouhavých vyjednávání. Podle některých zpráv urychlila proces i aktuální krize způsobená globální pandemií koronaviru. „Není už ani morální, aby velká vydavatelství nezpřístupnila výzkumná data,“ komentuje uzavřenou dohodu i Robert Jan Smits, současný rektor Eindhoven University of Technology, který se předtím podílel také na formulaci Plánu S. „Myslím, že koronavirová krize vytvořila obrovský tlak na vydavatelství,“ dodává.
Podle Smitse je nová nizozemská dohoda plně v souladu s principy otevřeného publikování, které požaduje Plán S. Ten přitom prosazuje sdružení některých nejvýznamnějších evropských veřejných i soukromých poskytovatelů prostředků na výzkum a vývoj. „Tato dohoda je skutečně unikátní, protože dosud bylo vydavatelství Elsevier nejméně ochotné k přechodu na model otevřeného publikování,“ komentuje situaci Smits.
Změny ve vydavatelství Elsevier
Elsevier už v minulosti čelil kritice za to, že na rozdíl od jiných velkých vydavatelských domů nebyl příliš ochoten jednat o možnostech otevřeného přístupu. Za připomenutí stojí například několikaletý konflikt se skupinou německých výzkumných institucí, vysokých škol a knihoven. Během uplynulé doby však začaly jednotlivé země stupňovat tlak na tento vydavatelský dům. V různých zemích se také podařilo uzavřít smlouvy s konkurenčními vydavatelstvími, jako je například Springer. Jeho nejprestižnější časopis Nature bude od roku 2021 nabízet možnost publikace v režimu open access.
I to podle některých spekulací pomohlo změnit přístup vydavatelství. Posun přinesla také výměna vedení. V únoru 2019 nastoupila do čela vydavatelského domu nová ředitelka Kumsal Bayazit. K úspěšnému uzavření smlouvy s nizozemskými vědeckými institucemi prohlásila: „Tato dohoda, první svého druhu, je důkazem průkopnického přístupu nizozemského vědecké komunity. Těší nás spolupracovat s partnerem, s nímž můžeme podporovat vědecké a medicínské výsledky prostřednictvím otevřené a reprodukovatelné vědecké komunikace.“
Dalším rozhodujícím faktorem, který dost možná pomohl posunout vydavatelství novým směrem, byl i otevřený dopis ediční rady časopisu Neuron, který volal po okamžitém přechodu na otevřené publikování: „Čas časopisů s předplatným je u konce. Mnoho z nás ani nemůžu v dobré víře pracovat v radách časopisů s předplatným,“ píše se v dopisu.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: ScienceBusiness, VSNU, Dutch News, Times Higher Education, Research Professional News
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
