Evropský sedmiletý rámcový program Horizon Europe začal fungovat na začátku roku 2021. V největším mezinárodním programu na podporu výzkumu, vývoje a inovací bylo nyní vyhlášeno první grantové řízení. Program přináší řadu novinek.
Fungování nového rámcového programu Horizon Europe na konci února 2021 odstartovala první výzva Evropské výzkumné rady (ERC) v grantovém schématu „Starting Grants“. Po dlouhých jednáních a nejistém finále, kdy se objevovaly obavy, jestli se z politických důvodů povede s víceletým programem vůbec začít včas, Horizon Europe oficiálně běží. Během následujících sedmi let Evropská unie investuje do výzkumu, vývoje a inovací rekordních 95,5 miliardy eur. Ty by měly v budoucnosti přinést výrazný rozvoj ve všech oblastech výzkumu – od základního výzkumu napříč obory až ke konkrétním aplikacím na komerčním trhu. Bude se investovat jak do individuálních grantů, tak do masivních projektů založených na multilaterální spolupráci.
Nový víceletý program přináší také řadu inovací, mezi které patří nové prvky programu, jako jsou výzkumné mise, podpora Evropské inovační rady, i nová nařízení ohledně otevřeného publikování a managementu dat.
Výzkumné mise a Evropská inovační rada
Mezi jednu z nejdiskutovanějších a nejostřeji sledovaných změn v rámcovém programu patří výzkumné mise. V podstatě se jedná o konkrétní výzkumné priority, do nichž se Evropská unie ze strategických důvodů rozhodla investovat masivní prostředky. Tyto mise by ovšem měly jít o krok dál než standardní formy vědecké spolupráce v EU. Výzkumné mise by měly zahrnovat nástroje a zdroje ze souvisejících programů, jako je Společná zemědělská politika, nebo nejrůznějších iniciativ, které se zaměřují na rozvoj chudších regionů Evropy.
Do podoby výzkumných misí intenzivně zasáhla odborná zpráva Evropská komise, kterou vypracovala Mariana Mazzucato, ekonomka z University College London. Mazzucato, která je dlouhodobou spolupracovnicí předchozího evropského komisaře pro vědu a výzkum Carlose Moedase, vydala v roce 2018 zprávu s doporučením, jak by měly vypadat výzkumné mise v dalším rámcovém programu. Mezi příklady cílů takových misí zařadila léčbu demence, nízkouhlíková města či oceány bez plastů. Výsledkem více než dvouletých jednání je, že Evropská unie investuje 4,5 miliardy eur do pěti oblastí výzkumu – klimatické změny, rakoviny, oceánů a velkých vodních ploch, do tématu chytrých měst, a výzkumu půdy a technologií produkce jídla. První soutěže ve výzkumných misích jsou plánovány na konec tohoto roku.
Nezanedbatelné navýšení finančních prostředků zažije také Evropská výzkumná rada (ERC). Ta v poslední době zažila otřesy ve svém nejvyšším vedení, kdy se do jejího čela musel vrátit staronový ředitel Jean-Pierre Bourguignon po předčasném odchodu svého nástupce. ERC mezi lety 2021 až 2027 rozdělí mezi evropské vědce 16 miliard eur, což je o 20 % více, než měla organizace k dispozici v rámci předchozího programu Horizont 2020. Přestože ERC vyhlásila vůbec první grant v programu Horizon Europe, výzvy v některých programech kvůli dlouhým politickým jednáním letos nevyhlásí vůbec. Jedná se především o schémata „Synergy Grants“ a „Proof-of-Concept Grants“.
Dalším novým prvkem programu Horizon Europe je fungování Evropské inovační rady (EIC), kterou Evropská komise postupně spouštěla během uplynulých dvou let. Ta by měla v rámci Horizon Europe dostat k dispozici 10 miliard eur, které investuje do podpory transferu výzkumných výsledků do konkrétních komerčních produktů a služeb.
Peníze má agentura rozdělovat ve třech typech grantů. Program Pathfinder se zaměří na podporu vědců a výzkumníků při práci na transformaci výsledků výzkumu do produktů, které mají komerční potenciál. Další program s názvem Fast Track to Innovation podpoří transfer slibných výsledků na trh. Třetí, Accelerator, se zaměří na podporu začínajících a malých a středních podniků. Bude zahrnovat systém půjček, grantů a mentoringových služeb.
Otevřená věda a management dat
Další změnou, která čeká příjemce grantů z programu Horizon Europe, je nový požadavek, podle kterého musí být výsledky výzkumu publikované na základě principů otevřené vědy. V praxi to bude znamenat, že otevřené publikování se stane jednou z povinností pro vědecké týmy, které jsou financované z Horizon Europe, a to včetně grantů ERC.
Podle dostupných instrukcí budou muset vědci publikovat finální podobu svých článků v „důvěryhodných repozitářích“. Zatím je však nejasné, které platformy budou spadat do této kategorie. Evropská komise ale plánuje motivovat výzkumníky k tomu, aby využívali Open Research Europe, platformu pro otevřené publikování, kterou financuje EU. Její nevýhodou je, že výzkumníci nemůžou výsledky své činnosti publikovat i jinde.
V rámci grantů bude také možné financovat otevřenou publikaci „zlatého“ typu – tedy takovou, která bude plně přístupná všem čtenářům. Naopak nebude možné zaplatit hybridní typy publikací. Autoři si také budou muset za všech okolností podržet autorská práva na své články.
Také management dat sebraných v rámci výzkumných projektů financovaných v rámci Horizon Europe bude podléhat novým požadavkům. Vědci budou muset zajistit, aby jejich data byla správně uložená a dostupná pro další výzkumníky a badatele. Nejpozději šest měsíců po skončení výzkumného projektu budou muset vědci také odevzdat datový plán, kde vysvětlí, jak s daty bude dále nakládáno. O výjimku bude možné žádat v případě citlivých osobních informací nebo obchodního tajemství.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: Nature, ScienceBusiness (1, 2), Evropská komise
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
