Od minulého týdne už známe jména všech letošních laureátů Nobelových cen. Tato cena je vnímána jako velmi prestižní ocenění, které hýbe vědeckou komunitou. Pojďte se s námi ohlédnout za letošním ročníkem.
První cena vyhlášená ve slavnostním týdnu byla udělena za fyziologii a medicínu. Nominovanými byli Ardem Patapoutian a David Julius za objev receptorů teploty a hmatu (více zde). Další den se oceňovalo v oboru fyziky. Polovinu ceny získali sdíleně Syukuro Manabe a Klaus Hasselmann a druhou půlku si odnesl Giorgio Parisi za pochopení komplexních systémů (více zde). Nobelovu cenu za chemii získali dva vědci: Benjamin List a David W.C. MacMillan za nástroje pro stavbu molekul (více zde).
Nobelovu cenu za literaturu získal novelista Abdulrazak Gurnah z Tanzanie. Švédská akademie vyzdvihla, jak nekompromisně, ale zároveň citlivě proniká svojí tvorbou do důsledků kolonialismu a do osudů uprchlíků mezi různými kulturami a kontinenty. Stává se tak druhým oceněným mužem tmavé pleti v subsaharské Africe. Nobelovu cenu za mír získali novináři Maria Ressa a Dmitry Andreyevich Muratov za snahu o ochranu svobodu projevu. Posledními oceněnými jsou David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens za ekonomii.
Typický oceněný je muž – běloch
V posledních letech dochází k velkému tlaku, aby cenu nedostávali pouze běloši ze Severní Ameriky nebo Evropy. Letošní cenu udělenou za literaturu sice získal novelista afrického původu, ale pokud se podíváme na vědecké Nobelovy ceny, tedy tu za medicínu, fyziku nebo chemii, z hlediska etnických skupin, tak se dostáváme na nulu.
Winston Morgan, toxikolog z University East London, se vyjádřil, že velký problém Nobelových cen spočívá v tradici, od které je těžké se odtrhnout. „Když se podíváte na vítěze z minulých let, všimnete si, že počet vědkyň roste a stejně tak i počet mužů z Japonska a Číny. Ale velmi mě znepokojuje, že u černých vědců a vědkyň ještě není vidět stoupající trend. Proto je nutné se zaměřit na to, zda je na univerzitách dostatek černých vědců a zda jsou podporováni.“
Do nominací na Nobelovu cenu se také velmi špatně dostávají ženy, i když za poslední roky se to zlepšuje. I letošní ročník už kritizovali vědkyně i vědci za nedostatek nominovaných žen.
Královská švédská akademie uznává, že ženy a vědci a vědkyně některých etnických skupin jsou mezi laureáty nedostatečně zastoupeny. Organizace zavedla již v minulých letech opatření, které, jak doufá, vyřeší tento problém. Motivuje k tomu, aby bylo komisi předkládáno více rozmanitějších kandidátů. Explicitně tedy žádají o to, aby ti, kteří nominují, zvažovali i rozmanitost pohlaví, geografii nebo třeba téma. Mezi hodnotiteli je nově i více žen.
„Vypadá to, že existuje zatím malý pozitivní trend, kdy je nominováno více žen. Nyní musíme vše pečlivě sledovat a rozhodnout, zda existuje statistická významnost, než vyvodíme nějaké pevné závěry. Zatím jsme ale na dobré cestě. Časem dojde také k postupné změně populace vědců, kteří jsou potenciálními kandidáty, takže i to pomůže,“ vyjádřil se před dvěma lety pro magazín Nature Göran Hansson, generální tajemník Královské švédské akademie ve Stockholmu.
Vakcíny proti Covid-19 se letos neprobojovaly
Mnoho lidí, kteří sledují velmi aktivně dění okolo Nobelových cen, nadějně očekávalo uznání za výzkum v oblasti očkovacích látek proti koronaviru, které byly podány miliardám lidí a zachránily nespočet životů. Ceny místo toho směřovaly k vítězům, kteří byli tipováni dlouhá léta.
„Komise mohla ocenit vakcíny proti Covid-19 a pomoct tak celosvětovému úsilí během pandemie,“ zlobil se na svém twitterovém účtu Alexey Merz, buněčný biolog na Washingtonské univerzitě v Seattlu.
Zasvěcenci jsou však přesvědčeni, že načasování, technické detaily a politická situace znamenaly, že se zatím jedná o běh na dlouhou trať. Dopad vakcín proti Covid-19 a související pokroky však naznačují, že by nemělo dlouho trvat, než se původcům této technologie Stockholm ozve.
„Vývoj mRNA vakcín je velmi krásný příběh úspěchu, který měl obrovsky pozitivní dopad na celé lidstvo. Jsme za to vědcům neskutečně vděční. Je to přesně ten druh objevu, který určuje vítěze. Potřebujeme k tomu ale ještě nějaký čas,“ řekl Göran Hansson.
Rozvíření debaty o environmentálních otázkách?
Někteří odborníci poukazují na to, že udělení Nobelovy ceny za fyziku a za chemii, které mají společné téma ochrany životního prostředí, demonstruje snahu o podporu základního výzkumu, aby se dále pracovalo na environmentálních vědeckých otázkách.
Například Stephen Clark, organický chemik na univerzitě v Glasgow, kde získal svůj titul i letos oceněný MacMillan říká „Byla docela náhoda, že takto orientované ceny předcházejí Climate Change Conference v Glasgow. Cena za chemii totiž představuje významný prostředek k snížení znečištění ve farmacii a chemickém průmyslu. Zároveň to zdůraznilo, jak může základní výzkum podstatně přispět k ochraně životního prostředí.“
Autor: Vědavýzkum.cz (ED)
Zdroje: Nature (1, 2), Reuters, THE
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
