Vyšel prestižní žebříček vysokých škol QS World University Rankings. Již po třinácté se na první příčce umístil Massachusetts Institute of Technology. Z českých vzdělávacích institucí si nejlépe vede Univerzita Karlova, Masarykova univerzita loni velmi snížila její náskok, letos si pozici drží. I letos žebříček zohledňuje téma udržitelnosti.
Ilustrativní obrázek vygenerovaný pomocí AI
Společnost Quacquarelli Symonds vydala 4. 6. 2024 své každoroční hodnocení vysokých škol QS World University Rankings. V loňském roce inovovala hodnocení, když do něj zanesla také parametr udržitelnosti, zaměstnatelnosti absolventů a mezinárodní síť vědeckých kontaktů. Momentálně žebříček hodnotí instituce podle devíti indikátorů, z nichž sestavuje výsledné skóre. Mezi kritérii jsou akademické renomé, reputace u zaměstnavatelů, počet studentů na jednoho učitele, počty zahraničních studentů, počty zahraničních akademických a výzkumných pracovníků, mezinárodní výzkum, udržitelnost, zaměstnanosti absolventů a počty citací na akademického pracovníka. První dvě kritéria se vyhodnocují na základě celosvětového dotazníkového šetření mezi akademickými pracovníky a zaměstnavateli, citace a mezinárodní výzkum vycházejí z údajů databáze Scopus společnosti Elsevier. Ostatní kritéria jsou kombinací interních dat univerzit a veřejně dostupných údajů. Detailní popis metodologie QS World University Rankings je k dispozici na webu žebříčku.
Jak jsme upozorňovali už u oborového žebříčku QS World University Rankings, tak v některých kritériích, jako je např. akademické renomé či reputace u zaměstnavatelů, může docházet ke zkreslení ve prospěch celosvětově známých univerzit, které mají historicky vybudovanou pověst, která přetrvává, i kdyby se v „tvrdých“ indikátorech, jako jsou publikace nebo počty zahraničních studentů, zhoršily. Tento faktor může ovlivňovat i pozici českých vysokých škol, protože Univerzita Karlova má taktéž do historie sahající renomé.
Předhánění v první desítce
Letos se do žebříčku dostalo 1503 institucí (o 4 více než před rokem) a svoji dominanci potvrdily vysoké školy z USA následované Velkou Británií a Čínou. Ze 197 amerických institucí, které se v žebříčku umístily, je na prvním místě již po třinácté Massachusetts Institute of Technology (MIT). Na druhém místě se překvapivě objevila Imperial College London, která oproti loňskému roku poskočila o čtyři místa (na druhém místě už se jednou umístila v roce 2015, poté byla pravidelně mezi šestým a devátým místem). Následují Oxford University, Harvard University a University of Cambridge, která byla na druhém místě v loňském vydání žebříčku. V první desítce se také umístily dvě vysoké školy mimo anglosaský prostor – švýcarské ETH Zurich a National University of Singapore.
Ve druhé desítce se objevily další tři univerzity z USA (University of Pennsylvania, University of California, Berkeley a Cornell University) a shodný počet z Austrálie (The University of Melbourne na 13. místě, The University of Sydney na 18. příčce následovaná na 19. místě The University of South Wales taktéž ze Sydney). Na 14. místě je Peking University (loni 17.) následovaná Nanyang Technological University, Singapore, na 17. místě se umístila The University of Hong Kong a do první dvacítky se po loňském propadu na 25. příčku vrátila Tsinghua University v Pekingu.
Celý žebříček je dostupný zde.
České univerzity si drží své pozice
Z tuzemských vysokých škol se jich v žebříčku objevilo 16, stejně jako v minulém roce. První je již tradičně Univerzita Karlova (UK), letos na 246. místě, což je o dvě místa lepší než loni, kdy se jí navíc podařil skok o 40 míst dopředu.
Druhou nejlépe umístěnou českou univerzitou je Masarykova univerzita (MU), která je na 408. místě. Nejlepších výsledků dosáhla v indikátoru Sustainability, tedy udržitelnost (celosvětově 161. příčka). „Loni se Masarykově univerzitě podařil historický úspěch v podobě 400. pozice v žebříčku QS a zlepšení o více než 150 míst. Letošními výsledky, tedy 408. pozicí, jsme potvrdili, že se rozhodně nejednalo o náhodu. Udržitelnost v nejširším slova smyslu a internacionalizace ve vzdělávání i ve vědě jsou naší dlouhodobou prioritou a velmi mě těší, že je to i v mezinárodním srovnání takto viditelné. Ještě větší radost však mám ze zlepšujících se ukazatelů odrážejících uplatnitelnost a kvalitu našich absolventů – není lepší zpětné vazby a vizitky pro univerzitu než to, že roste její reputace mezi zaměstnavateli,“ uvádí rektor MU Martin Bareš.
Na 420. příčce se umístilo České vysoké učení technické v Praze (ČVUT). To si polepšilo oproti loňské 454. příčce, kdy došlo k poklesu právě kvůli zavedení parametru udržitelnosti, který ČVUT do té doby nijak nesledovalo, a tudíž nedodalo do žebříčku data. „Když loni zavedl QS zcela novou metodiku, označil jsem ji pro ČVUT za výzvu. Jsem rád, že letošní posun o 34 pozic ukázal, že výzvy plnit umíme. Zřídili jsme totiž laboratoř pro udržitelnost – tato kategorie byla vloni hodnocena úplně poprvé. A doufám, že postup naší školy vzhůru bude příští rok ještě výraznější, protože významné množství dat shromážděných novým pracovištěm a práce na strategii udržitelnosti se do hodnocení pro rok 2025 nestihly promítnout,“ uvedl rektor ČVUT v Praze Vojtěch Petráček.
Následovala Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT), která se umístila na 570. místě (loni na 556.). Páté místo mezi tuzemskými vysokými školami opět zaujímá Vysoké učení technické v Brně, jež obsadilo sdílenou 611.–620. pozici. Přestože si o několik příček pohoršila, tak v rámci České republiky zaujímá i letos šesté místo Univerzita Palackého v Olomouci (651.–660. místo, loni 631.–640.).
V první tisícovce nejlepších vysokých škol světa se umístila ještě Česká zemědělská univerzita v Praze (711.–720., loni 701.–710.), Mendelova univerzita v Brně (851.–900., loni 901–950.) a nově také Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (951.–1000. místo).
Do druhé tisícovky se probojovaly Univerzita Hradec Králové a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, které se shodně umístily na 1001. –1200. místě a dále Technická univerzita v Liberci, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Ostravská univerzita, Univerzita Pardubice a Západočeská univerzita v Plzni, jež jsou všechny na 1201.–1400. pozici.
Na výsledky českých škol se v žebříčku můžete podrobněji podívat zde. O loňském žebříčku jsme psali na Vědavýzkum.cz zde.
Autor: Vendula Lužná, Vladislava Vojtíšková (Vědavýzkum.cz)
Zdroj: QS World University Rankings, Masarykova univerzita, ČVUT, Univerzita Karlova
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
