Dne 27. 6. 2023 společnost  Quacquarelli Symonds zveřejnila již dvacáté jubilejní výsledky žebříčku QS World University Rankings. Ten patří mezi globálně významná a sledovaná srovnání vysokých škol po celém světě. Letos se do celosvětového srovnání zařadilo 1500 škol z více než 104 států. Celý žebříček má tento rok také inovovanou metodiku. Novými indikátory jsou udržitelnost, zaměstnatelnost absolventů a mezinárodní výzkumné sítě. 

Světové srovnání

Jako již tradičně letošnímu žebříčku dominovaly anglosaské (tedy britské a americké) vysoké školy. Z první desítky nejlepších škol na světě čtyři pocházely z Velké Británie a další čtyři ze Spojených států amerických. V první desítce se umístila pouze jedna vysoká škola z kontinentální Evropy a to ETH Zurich. V první desítce se umístila také jediná univerzita z Asie a to singapurská National University of Singapore.

A jak přesně se jednotlivé vysoké školy v první desítce umístily? Celému žebříčku i letos kraluje Massachusetts Institute of Technology (MIT), který se na této pozici drží už od roku 2012. Na druhém místě se také stejně jako minulý rok umístila University of Cambridge. Třetí nejlepší vysokou školou na světě je podle žebříčku University of Oxford.

Harvard University letos získala čtvrtou příčku v žebříčku a předehnala tak Stanford University, která letos získala o jednu pozici horší výsledek. V žebříčku tak získala páté místo. Šestou je britská Imperial College London a na sedmém místě za ní následuje švýcarská ETH Zurich. Osmé místo obsadila již zmíněná National University of Singapore.

Devátou příčku získala University College London a jako desátá nejlepší vysoká škola na světě se v žebříčku umístila University of California, Berkeley.

V druhé desítce světových univerzit se dle žebříčku umístily také australské školy: například The University of Melbourne (na 14. místě) a University of Sydney (na sdíleném 19. místě). Zajímavostí je, že z předních pozic žebříčku částečně zmizely čínské vysoké školy. V první dvacítce se letos umístila Peking University na 17. pozici. Vyhlášená Tsinghua University, která se minulý rok umístila 14., letos získala 25. místo v žebříčku.

Celý žebříček je dostupný zde.

Jak se dařilo českým školám?

Česká účast v letošním žebříčku je poměrně hojná. Umístilo se celkem 16 vysokých škol z Česka.

Nejlepší českou vysokou školou je podle žebříčku stejně jako v předchozích letech Univerzita Karlova. Ta si letos dokonce o několik desítek míst polepšila. Zatímco minulý rok se umístila na 288. místě, letos se jí podařilo získat 248. místo. „Těší mě, že reputace naší univerzity v celosvětovém měřítku roste, a to nejen mezi studujícími či akademičkami a akademiky, ale také ve vztahu ke sféře byznysu. Zejména náš otevřený přístup k udržitelnosti ve všech jejích vrstvách je jasným návodem, jak efektivně a odpovědně mají instituce – dovnitř i navenek – ke svým cílům směřovat. Být nejlépe hodnocenou českou vysokou školou je pro nás závazek a zároveň i motivace k tomu, abychom byli i nadále hybnou silou pozitivních společenských změn,“ uvedla k posunu v žebříčku rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková. 

Na druhé příčce se umístila brněnská Masarykova univerzita. Ta letos získala společné 400. místo, kterou sdílí s americkou Iowa State University a portugalskou Universidade Nova de Lisboa. V žebříčku tak od minulého roku poskočila téměř o 150 míst. „Je to obrovský úspěch a zcela upřímně říkám, že jsem hrdý a zároveň i dojatý. Vždy jsme si přáli dostat se alespoň do první pětistovky nejlepších univerzit planety, snažili jsme se o to opravdu mnoho let. Takže umístění dokonce mezi 400 nejlepšími univerzitami světa, to je splnění velkého přání. Navíc s tak výrazným meziročním posunem, jakého nedosáhla žádná česká univerzita, to je opravdu skvělý výsledek. Za tento mimořádný úspěch bych chtěl poděkovat celé Masarykově univerzitě. Ukazuje se, že dlouhodobá a systematická práce, kterou se snažím prosazovat po celé své funkční období s důrazem na kvalitu, spolupráci a internacionalizaci, přináší své výsledky,“ uvedl rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.

Na třetím místě mezi českými vysokými školami se letos umístilo České vysoké učení technické v Praze, které získalo 454. místo v žebříčku. Oproti předchozímu roku si pohoršilo přibližně o osmdesát míst. Jedním z důvodů poklesu v žebříčku jsou podle vyjádření vysoké školy také inovace v metodice žebříčku, která kladě důraz na oblast udržitelnosti. V ní ČVUT v Praze dosud údaje nesbíralo, a požadovaná měřená data tak nedodalo. Další pokles přivodila paradoxně oblast zaměstnatelnosti absolventů, která představuje další inovaci v metodice. Zde má sice ČVUT téměř stoprocentní výsledek, ale protože Česká republika patří k zemím s nejnižší nezaměstnaností na světě, nezískalo v této oblasti ČVUT takové hodnocení jako jiné školy s obdobným výsledkem, nicméně působících v zemích s vyšší nezaměstnaností. „ČVUT vítá změnu metodiky. Chápeme, že hodnocení musí odrážet komplexní svět vysokého školství. A hodláme pochopitelně zlepšit svou výkonnost i v nových ukazatelích a i v nich potvrdit pozici jedné z nejlepších technických univerzit na světě,“ uvedl rektor ČVUT Vojtěch Petráček. Prostor ke zlepšení má ale podle něj škola i v oblasti počtu odborných citací.

Čtvrtou příčku letos získala Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, která získala 556. místo v žebříčku.

Na pátém místě mezi českými vysokými školami se umístilo Vysoké učení technické v Brně, které v celkovém umístění získalo 611.-620. příčku. To si letos také o proti minulému roku o více než stovku míst polepšilo.

Šesté místo v letošním vydání žebříčku patří Univerzitě Palackého v Olomouci, která celkově získala 631.-640. příčku. Ve srovnání s minulým rokem si o několik desítek míst polepšila.

Na sedmém místě z českých vysokých škol se umístila Česká zemědělská univerzita v Praze, která v celkovém srovnání obsadila 701.-710. místo. O více než stovku míst také ve srovnání s minulým rokem v žebříčku stoupla.

Skupinu vysokých škol z Česka, které se v letošním vydání žebříčku umístily v první tisícovce, uzavírá Mendelova univerzita v Brně. Ta se umístila jako osmá z českých škol a v celkovém žebříčku zaujala 901.-950. místo.

V druhé tisícovce se umístilo 7 českých škol. Kolektivní 1001.-1200 příčku obsadily Technická univerzita v Liberci, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Univerzita Hradec Králové, Univerzita Pardubice, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava.

Jako poslední z českých vysokých škol se umístily Ostravská univerzita a Západočeská univerzita v Plzni, které v celkovém srovnání sdílejí 1201. - 1400. místo. 

Na výsledky českých škol se v žebříčku můžete podívat zde. Výsledky z předchozího roku jsou pro srovnání dostupné na Vědavýzkum.cz zde.

Letošní metodologické inovace

Letošní hodnocení bylo mírně upraveno. Kromě již zavedených hodnotících kritérií, jako je akademická pověst, v rámci které bylo letos dotazováno téměř 240 000 zaměstnanců a zaměstnankyň vysokých škol a vědců a vědkyň, reputace u zaměstnavatelů, poměr počtu vyučujících a studentů, citovanost daného pracoviště nebo poměr zahraničních studnetů a vyučujících, se letos hodnotí i tři nová kritéria. Jsou jimi udržitelnost, výsledky zaměstnanosti absolventů a mezinárodní výzkumná síť.

Udržitelnost se stává stále důležitějším společenským tématem a stále aktivněji se mu věnují u vysoké školy. Nové kritérium proto hodnotí snahu vysokých škol vyrovnávat se s problémy, které se týkají sociální a klimatické spravedlnosti (přičemž podle QS International Student Survey 2022 si 80 % studentů myslí, že univerzity by toho pro životní prostředí mohly udělat více).

Žebříček proto nově přidává tomuto kritérium 5% váhu. Výsledek jednotlivých škol v tomto kritériu přitom primárně vychází z žebříčku QS Sustainability Rankings 2023, o němž si můžete na Vědavýzkum.cz přečíst zde. Kritéria obsahují hodnocení dopadů na životní prostředí (což v praxi znamená například enviromentálně udržitelné instituce, zapojení do výzkumu v oblati životního prostředí apod.) Další částí tohoto kritéria je hodnocení v oblasti sociálního dopadů univerzit. Zde se jedná například o otázky genderové rovnosti, inkluze lidí se specifickými potřebami, nebo propojení university s ekonomicky slabšími partnery, atp.

Druhou inovací žebříčku je větší důraz na otázky zaměstnanosti a zaměstnatelnosti absolventů jednotlivých vysokých škol. V žebříčku má tak vyšší váhu reputace u zaměstnavatelů a nově i výsledky zaměstnanosti absolventů.

Třetí novou metrikou je mezinárodní výzkumná síť (tzv. international research network), která odráží, do jaké míry je výzkum na dané univerzitě propojen se zahraničními instituce. Cílem je akcentovat smysl a význam globální spolupráce v současné vědě.

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: QS World University Rankings 2024, ČVUT v Praze