Radosti a strasti sociálních a humanitních věd v evropských programech

Principem celého programu Horizont Evropa je efektivní integrace sociálních a humanitních věd (SSH) do všech klastrů, včetně výzkumných misí a evropských partnerství. Smyslem těchto snah je totiž zajistit, aby se poznatky sociálních a humanitních oborů staly součástí řešení aktuálních globálních výzev, na které celý rámcový program cílí. Badatelé v sociálních a humanitních oborech se však poměrně často výzev v evropských programech obávají.

Podle agentury Enspire Science vědci z těchto oborů často nežádají o granty hlavně ze tří důvodů. Zaprvé se někdy obávají, že mohou v nastavených podmínkách jen obtížně konkurovat přírodním nebo exaktním vědám. Pokud jsou ale projekty v dané soutěži posuzovány podle disciplín, na společenskovědní a humanitní obory typicky existuje oddělený vyhrazený rozpočet. Projekty z různých disciplín si tak vzájemně nekonkurují.

Aktuálně se v řadě evropských soutěží klade důraz na rizikovost výzkumného projektu a jeho přínos pro společnost. Někteří badatelé ze společenskovědních a humanitních oborů občas ovšem naráží na to, že není zcela jasné, co si pod těmito požadavky v SSH oborech představit. Odpověď je přitom někdy poměrně jednoduchá. Riskantnost celého výzkumného projektu mnohdy tkví už v pokusu prokázat novou hypotézu, navrhnout nový teoretický rámec pro dosud nevyřešenou otázku nebo zpochybnit současný přístup a přijít s inovací dosavadního výzkumného paradigmatu nebo metodologie.

Dalším důvodem, který snižuje zájem výzkumníků ze společenských a humanitních oborů o účast v evropských projektech, je představa, že šance na úspěch jsou v těchto konkurenčních programech velmi nízké. To je sice částečně pravda, ale totéž platí pro většinu špičkových grantů. Příprava návrhu ERC je kupříkladu náročná a intenzivní, ale na druhou stranu je to vyváženo tím, že samotný grant je nejen finančně štědrý, ale i mimořádně flexibilní. Administrativní zátěž po získání grantu je tak relativně malá.

Jako problematickou mohou vědci z humanitních a společenských věd vidět i samotnou spolupráci s technickými a přírodovědnými obory. Ta je přes svůj značný potenciál spojena i s řadou výzev. Na to poukázala právě i zpráva z Enterprise Ireland a Irish Universities Association. Upozorňuje, že mezioborová komunikace může být někdy velmi obtížná. Autoři zprávy proto doporučují, aby vedení výzkumných týmů zajistilo, že všichni členové konsorcia rozumí smyslu práce kolegů ze společenskovědních a humanitních oborů a jejich přínosu pro daný výzkumný projekt.

Další problém, který je třeba při navazování spolupráce mezi SSH a technickými a přírodovědnými obory překonat, je vůbec výzkumné týmy propojit. Výzkumníci v tak vzdálených oborech, jako je třeba historie či filozofie, často nemají příležitost se setkat s výzkumníky z oblasti umělé inteligence, fyziky nebo medicíny. Klíčové jsou proto i akce a setkání, které pomohou takové sítě kontaktů vytvářet.

Klára Černá, expertka na oblast evropských projektů z Technologického centra AV ČR, namítá, že příležitostí je v programu Horizont Evropa pro sociální a humanitních výzkumníky poměrně dost. „V Horizontu Evropa se stále více mluví o nutnosti mezioborovosti vědních témat a dá se tam vyfiltrovat více než 350 témat, kde je nutná expertíza humanitně zaměřených badatelů. Z toho plyne, že se jednak bádá samostatně, ale že je také nutné propojovat se s jinými vědními obory,”  řekla nedávno v rozhovoru pro Vědavýzkum.cz.

Podle Kláry Černé si také české sociální vědy vlastně nevedou vůbec špatně. Ilustrovala to na příkladu první výzvy Horizontu Evropa, kde bylo předloženo 364 projektů (52 bylo s českou účastí), 49 z nich bude nakonec financováno. „V devíti z nich můžeme zaznamenat českou spoluúčast. To není vůbec špatné skóre,” vysvětlila Černá.

Češi získali granty na výzkum soudcovské samosprávy nebo středověkých náboženských hnutí

K nejprestižnějším grantům v evropských rámcových projektech patří programy podpory Evropské výzkumné rady. Do Česka za poslední roky putovalo hned několik ERC grantů z oblasti sociálních a humanitních věd. Jaké mají s účastí v tomto evropském programu zkušenosti čeští badatelé ze sociálně vědních a humanitních oborů?

V roce 2020 získal grant ve výši 1,26 milionů eur například historik filosofie Ota Pavlíček z Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení Filosofického ústavu AV ČR. Ten získal startovní grant ERC určený pro mladší vědce. Jeho projekt Academia se zaměřuje na analýzu dosud neprobádaných rukopisných souborů pořizovaných evropskými univerzitami. „Bylo mi jasné, že moje téma je rozsáhlé. Proto bylo nutné najít finanční podporu, jež nebude požadovat plán konkrétních výstupů či názvů článků, které musí být publikovány podle předem pevně daného harmonogramu bez ohledu na to, co objevíte,“ vysvětlil svou motivaci Ota Pavlíček pro Vědavýzkum.cz. „Naopak jsem hledal podporu, která mi poskytne výzkumnou i finanční flexibilitu nutnou pro skutečný základní výzkum se zapojením širšího mezinárodního týmu, aniž by v prvních letech nutně existovaly publikované články.“

Ve stejném roce získal grant také religionista David Zbíral. Díky tomu pokračuje ve studiu nekonformních náboženských hnutí evropského středověku od 13. do počátku 16. století v rámci projektu s názvem DISSINET. „Díky týmu, který mi grant umožní sestavit, posunu svůj výzkum o několik desítek let kupředu oproti tomu, co bych zvládl sám, a vzniknou i věci, které člověk prostě sám nevymyslí. To mám na mezioborovém týmovém výzkumu asi nejradši. Pokud se týká financí, největší část prostředků poslouží k sestavení desetičlenného týmu, zahrnujícího badatele z různých oborů. Dost prostředků ale vložíme i do vývoje hodně komplexní databáze a rozhraní pro sběr dat. Grant nám tedy umožní prošlapávat i nové cesty historického výzkumu obecně.”

David Kosař je pak jedním z hrstky Čechů, kterým se podařilo získat hned dva granty Evropské výzkumné rady. Jeho první projekt se zaměřoval na důsledky měnící se podoby soudcovské samosprávy. „V další části projektu jsme se zabývali tím, jak elity v daných zemích vnímají tuto soudní samosprávu. Snažili jsme se tak zachytit nejen zkušenost soudců, ale i to, jak vnímají soudní samosprávu politici a jiné právnické profese,“ pokračuje Kosař. Zájemcům o grant doporučuje věnovat dostatek času přípravě. „Říká se, že napsat ERC grant zabere několik měsíců. Člověk nad ním ale musí přemýšlet už rok či dva dopředu. Musíte mít nejen dobře rozmyšlený jeho obsah, ale také prokázat, že v dané oblasti máte dostatek špičkových publikací,“ říká.

Oceněn grantem ERC je i český ekonom Filip Matějka, který za pomoci ekonomických teorií a nejnovějších poznatků z psychologie analyzuje chování lidí i státních institucí. „Věděl jsem, že když to vyjde, tak mi to spoustu věcí ulehčí. Budu mít na pět let svobodu bádání i finanční zajištění. Prostředky z ERC mi také umožní podporovat mé studenty a nemusím tak věnovat spoustu času žádání o menší granty.“  Velkou výhodou je podle něj právě délka projektů, která výzkumníkům nabízí klid a svobodu na bádání. „Dobrá věda totiž nejde dělat z roku na rok, člověk musí koukat více dopředu. To granty ERC umožňují,“ tvrdí Matějka.

Úspěch si na své konto připsal i Luděk Brož z Etnologického ústavu Akademie věd ČR. Tomu se v roce 2019 povedlo získat ERC konsolidační grant ve výši dvou miliónů eur. Pět let tak se svým týmem zkoumá konflikty, ke kterým vedl nejdříve velký nárůst počtu divokých prasat v Evropě a potom jejich následné ohrožení africkým morem. „Je to pro mě veliký závazek a rád bych zdůraznil, že ERC grant přináší kromě minima byrokracie také velikou míru svobody. Když to srovnám s jinými granty, na kterých jsem kdy pracoval, tak v případě ERC grantu po mně nikdo nechtěl znát výsledky dopředu. Myslím si, že takhle by věda měla fungovat,“  řekl ke svému úspěchu Luděk Brož.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (BK)

Zdroje: Evropská komise, Irish Universities Association, Etnologický ústav AV ČR, Agentura Enspire Science