Nová studie autorů z předních světových univerzit ukazuje, že mezi znevýhodněnými skupinami obyvatel v USA je vysoká míra nevyužitého inovačního potenciálu. Jako klíčový nástroj inovačních politik státu proto doporučuje klást důraz na mentoringové programy, stáže či stipendia. Ty by mohly podíl inovací zvětšit až čtyřikrát.
Inovace jsou považovány za jeden z klíčových zdrojů ekonomického růstu, na jejichž podporu se zaměřuje pestrá škála nástrojů včetně daňových odpočtů. Autoři nicméně upozorňují, že analyzovat efektivitu takových nástrojů je složité, protože dostupných dat o samotných inovátorech a vynálezcích je jen velmi málo. Studie se proto zaměřila na analýzu informací o více než milionu amerických inovátorů a propojila databáze patentových záznamů a daňových záznamů s informacemi o školách v jednotlivých oblastech.
Hlavním zjištěním je, že v určitých sociálních skupinách – mezi ženami a v černošských a hispánských komunitách – a ve vrstvách s nižšími příjmy existuje množství talentovaných dětí, z nichž jen málo má příležitost vytvořit nějaké inovativní řešení, což v důsledku znamená vysokou míru nevyužitého inovačního potenciálu.
Studie tak například ukázala, že děti rodičů z nejvyšších příjmových kategorií mají desetkrát větší pravděpodobnost stát se vynálezcem a inovátorem než děti rodičů s podprůměrným příjmem. Podobně to platí pro dívky a děti z černošských rodin. Pouze 18 % inovátorů ve Spojených státech jsou ženy. Děti z bělošských rodin mají třikrát větší pravděpodobnost, že vytvoří nějakou inovaci, než mají děti z černošských rodin.
Rozdíly ve schopnostech testovaných v dětství vysvětlují jen velmi malou část tohoto rozdílu. S postupujícím věkem se ale rozdíl ve schopnostech na vysvětlení tohoto rozdílu podílí stále víc. Autoři to vysvětlují tím, že děti rodičů z nižších příjmových skupin mají tendenci v průběhu vzdělávání zaostávat za svými vrstevníky z rodin s vyššími příjmy.
Dalším významným zjištěním bylo, že na budoucí inovátory a vynálezce má silný vliv to, kde vyrostli a jakým vzorům byli vystaveni. Například lidé z Minneapolisu, kde je silná zdravotnická infrastruktura, mají výrazně vyšší tendenci přicházet s inovacemi v oblasti zdravotnictví. Podobně to platí i v jednotlivých rodinách. Zajímavou roli hrají také vzory. Například ženy mají výrazně vyšší tendenci vytvářet inovace v těch oblastech, kde jsou ve vědě a technologiích silné ženské vzory už přítomné.
Autoři studie v závěru doporučují, že při přípravě inovačních politik na podporu národní ekonomiky by se měli jejich tvůrci zaměřit právě na otázku vzdělávání a pomoc znevýhodněným dětem. Výsledky ukazují, že pokud by se podařilo dosáhnout stejného podílu vynálezců a inovátorů, jako je mezi bílými muži z vyšších vrstev, i mezi jinými skupinami, počet inovací by se ve Spojených státech mohl zvětšit až čtyřikrát. Autoři proto navrhují posilovat nejrůznější mentoringové programy, stáže, stipendia či další podpůrné projekty. O českém mentorigovém programu pro začínají vědkyně a vědce, které organizuje Národní kontaktní centrum – Gender a věda, si můžete přečíst víc zde.
Shrnutí studie si můžete přečíst zde. Celá studie je pak k nalezení zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: The National Bureau of Economic Research (Bell, Chetty, Jaravel, Petkova, Van Reenen 2017)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
