Světové ekonomické fórum vydalo zprávu o konkurenceschopnosti za rok 2018, v níž Česká republika obsadila celkově 29. místo. V rámci hodnocení výzkumu a vývoje (VaV), se Česko dostalo na 24. pozici - mezi zeměmi EU je podle zprávy 12. nejlepší. Lídrem v oblasti VaV je Japonsko, Spojené státy americké jsou až třetí.
V úterý 16. října 2018 vydalo Světové ekonomické fórum The Global Competitiveness Report 2018. Česká republika se mezi 140 zeměmi reprezentujícími 99 % světového HDP umístila v hodnocení konkurenceschopnosti na 29. místě. Stejně jako vloni. Žebříček ovládly státy z Evropy a Severní Ameriky. Ty obsadily 7 z prvních 10 pozic. Stejně jako v minulém roce byly v hodnocení Světového ekonomického fóra nejlépší Spojené státy americké následované Singapurem. Mezi třetím Německem a devátým Švédskem jsou mezi jednotlivými zeměmi jen nepatrné rozdíly. Čína je na 28. pozici, tedy těsně před Českou republikou. Zpráva hodnotí konkurenceschopnost zemí na základě 12 pilířů, které jsou složeny z množství konkrétních ukazatelů. Ty mají buď podobu kvantitativních dat nebo jsou hodnoceny pomocí bodové škály - nejčastěji od 0 do 100 nebo od 0 do 7.
Češi lídry EU-13
Mezi zeměmi střední Evropy i dalšími novými členskými státy EU je Česko lídrem. Skupina zemí zvaná EU-15 je ale stále o krok před Českou republikou. Kromě ukazatele hodnotícího makroekonomickou stabilitu je ČR ve všech dalších 11 oblastech za průměrem 15 vyspělejších států Evropské unie. Právě v makroekonomické stabilitě získala ČR, stejně jako dalších 30 zemí, nejvyšší možné hodnocení – 100. Podle analýzy České manažerské asociace zaostává ČR za těmito státy nejvýrazněji ve 12. pilíři, který hodnotí inovační schopnosti. V tomto pilíři, jehož součástí je i hodnocení výzkumu a vývoje v dané zemi, jsou dle zprávy obecně největší rozdíly mezi více a méně rozvinutými zeměmi. Do jaké míry za to v případě ČR může právě oblast výzkumu a vývoje?
Výzkum a vývoj optikou Světového ekonomického fóra
V rámci sub-pilíře hodnotícího úroveň výzkumu a vývoje ve zkoumaných 140 zemích se pozornost soustředila na 4 konkrétní ukazatele – vědecké publikace, patenty, výdaje na oblast VaV a kvalitu výzkumných institucí. V případě vědeckého publikování se tvůrci zprávy využili Hirschův index vyjádřený na úrovni jednotlivých zemí, přesněji jeho průměr z let 2015-2017. Konkrétně se pracovalo s daty z portálu SCImago, který bere v potaz publikace z databáze Scopus. V žebříčku sestaveném na základě tohoto ukazatele obsadila ČR 32. místo. Všechny státy EU-15, kromě malého Lucemburska, dosáhly lepšího výsledku. Před Česko se dostalo i Polsko. Další země EU jsou za Českem včetně Maďarska, které je ale v těsném závěsu na 33. pozici.
Další ukazatel ve zmíněném sub-pilíři přepočítává počet patentových rodin (=soubor patentů přijatých v různých zemích k ochraně jednoho vynálezu) na milion obyvatel. Opět se jedná o průměr, tentokrát za období od roku 2012 do roku 2014. Započítávány byly tzv. autorské podíly (fractional counts) podle údajů z databáze PATSTAT. Této zkoumané oblasti vévodí asijské státy – první je Japonsko následované Tchaj-wanem a Jižní Koreou. České republice patří 28. příčka. Ze skupiny EU-15 se před ČR dostalo 13 zemí, Portugalci a Řekové se nedostali ani do nejlepší třicítky. Ze zemí EU-13 se před ČR dostalo Slovinsko, a to na 25. pozici.
České výzkumné instituce jsou kvalitní
Dalším faktorem hodnocení výzkumu a vývoje byla výše výdajů, veřejných i soukromých, v poměru k HDP. Zkoumalo se, kolik procent HDP v roce 2015 bylo v daných státech určeno na podporu výzkumu a vývoje. Česká republika podle informací převzatých pro účely zprávy ze statistického institutu organizace UNESCO vyhradila pro oblast VaV 1,9 % HDP a dostala se tak na solidní 20. místo – mezi Nizozemsko a Norsko. Slovinsko opět figuruje před ČR, naopak méně podporovali oblast ve Velké Británii nebo Kanadě. Ve výši výdajů se výrazně vymykají Izrael a Jižní Korea, které investovaly do VaV více než 4 % HDP.
Posledním hodnoceným indikátorem je úroveň výzkumných institucí. Ta byla zjišťována pomocí indexu, který sumarizoval hodnocení jednotlivých výzkumných institucí ve SCImago Institutional Rankings (SIR) za danou zemi. SIR kombinuje tři soubory ukazatelů týkajících se (1) výzkumného výkonu, (2) inovačních výstupů a (3) společenského dopadu. Hodnotily se data za rok 2017. České instituce se umístily na 10. místě v rámci celé EU. Z EU-13 dosáhlo lepšího umístění než ČR pouze Polsko.
Na čele Japonsko, češi dvanáctí v EU
V souhrnném žebříčku sub-pilíře týkajícího se výzkumu a vývoje se ČR dostala na 24. místo, což značí, že zmíněný výrazný rozdíl v pilíři inovační schopnosti způsobují jiné sub-pilíře, případně konkrétní ukazatele – Česká republika podle analýzy České manažerské asociace výrazně ztrácí především v různorodosti pracovní síly. V porovnání se státy Visegrádské čtyřky, Slovinskem nebo i některými státy ze skupiny EU-15 si podle metodiky zvolené Světovým ekonomickým fórem nevede ČR v oblasti výzkumu a vývoje špatně – je na 12. místě v rámci Evropské unie. V hodnocení oblasti VaV dosáhlo nejlepšího výsledku Japonsko. Spojené státy americké jsou až na 3. místě, za Německem.
Interaktivní data z popisované zprávy naleznete zde. Celá zpráva a její přílohy jsou k dispozici zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (NS)
Zdroj: Světové ekonomické fórum, Česká manažerská asociace
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
