Britská The Royal Society připravila studii, která představuje čtyři možné scénáře, jak by mohla britská věda vypadat po brexitu v roce 2027. Klíčovými faktory pro analýzu byla podoba migrační politiky a budoucí přístup k mezinárodním infrastrukturám a zdrojům financí.
V prvním scénáři, nazvaném „Příliš málo, příliš pozdě“, je přístup k mezinárodnímu financování a infrastrukturám omezený a britská migrační politika zůstává otevřená nově příchozím. V tomto scénáři stráví Velká Británie celou dekádu vyjednáváním obchodních dohod, které ovšem nikdy nedosáhnou finálního schválení. Jedním z nejpalčivějších britských problémů se stane nemožnost participovat na projektech v klíčových infrastrukturách. Stoupající inflace negativně ovlivní životní podmínky Britů a vysoce kvalifikovaní pracovníci ze všech oborů budou opouštět Británii. Britské univerzity začnou zaostávat kvůli stále se zvyšující mezinárodní konkurenci. Chybějící evropské finance nejhůře postihnou sociální vědy. Posuny měnových kurzů a vysoká inflace ztěžují získávání a správu mezinárodních grantů. Univerzity budou podporovány podle toho, zdali se jim podaří účastnit se mezinárodních projektů a přitáhnout mladé výzkumníky z Indie, Číny a dalších asijských zemí. Britská vláda se rozhodne výrazně se zadlužit za účelem investování do strategických oblastí.
Druhý scénář, nazvaný „Mléko a med“, spočívá v otevřené migrační politice Británie i v širokém přístupu do mezinárodních infrastruktur i k různým možnostem financování. Uzavření dohody mezi Británií a EU o volném obchodu přinese Británii pohyb zboží, osob, služeb i kapitálu. Británie ztratí svůj vliv na dění v EU, přesto bude ve výsledku nucena dodržovat obchodní předpisy Evropské unie. Klíčovou prioritou Británie se stane výzkum a inovace, přičemž vláda bude výrazně podporovat i základní výzkum. Británie také stále bude hostit některé evropské výzkumné infrastruktury a bude z nich těžit. Kromě blízkého vztahu s kontinentální Evropou začne Británie ve výzkumu a vývoji udržovat významné vztahy také s asijskými partnery, Středním východem a Severní a Jižní Amerikou. Za těchto podmínek bude pro kvalifikované zahraniční pracovníky relativně snadné pracovat na britském území. Také finanční sektor a sektor služeb volný pohyb výrazně obohatí. Průmysl bude zároveň investovat mnohem větší množství prostředků do výzkumu a vývoje. Zvláštní roli budou také hrát na cíl orientované výzvy a odměny. Nové kontakty pomohou oživit britský průmysl. Evropští studenti budou mít stále stejný zájem o britské školy díky dostupným studentským půjčkám a Británie zůstane zajímavou zemí pro mladé talenty ze všech oborů.
Třetí scénář se jmenuje „Malá Británie“. V tomto scénáři bude možné migrovat do Británie jen omezeně. Británie brzy pochopí, že vzájemná dohoda s EU je nemožná. Proto se začne orientovat na partnery mimo kontinentální Evropu. Británie i EU budou zavádět znovu objevený ekonomický protekcionismus. Zvýší se také tlak na omezení migrace a i volný pohyb směrem z EU do Británie bude komplikovanější. Velká Británie ztratí přístup do evropských výzkumných infrastruktur a vybudovat nové bude příliš nákladné. Země ztratí pověst zajímavé destinace pro kvalifikované pracovníky ze zahraničí. Britská vláda bude čelit na jedné straně potřebě ochraňovat vlastní hranice, na druhé straně nutnosti přilákat nové talenty do výzkumu a vývoje. Britské univerzity začnou rozvíjet především sítě regionálního partnerství. Klíčovým se tak stane crowdsourcing a participativní přístup k rozvíjení inovací. Nové dohody s asijskými zeměmi, Kanadou a Spojenými státy umožní britským univerzitám nadále růst a zachovat si i relativně vysokou míru participace na mezinárodních projektech.
Čtvrtý scénář s názvem „Make the UK Great Again“ je založen na nízké imigraci do Británie a limitovaném přístupu do mezinárodních infrastruktur a financování. V tomto scénáři se Británii povede dosáhnout jen omezených dohod o volném obchodu. To bude mít krajně negativní důsledky pro ekonomiku. Přestože se Británie bude snažit získat jiné zahraničí partnery, bude mít jen omezené možnosti, protože bude moci uzavřít partnerství pouze se zeměmi, které nemají obdobnou dohodu s EU. Vládní financování výzkumu bude mít jen minimální dopady. Univerzity a výzkumné instituce budou moci vybírat kvalifikované pracovníky z mnohem menšího výběru uchazečů. Někteří z britských výzkumníků budou vyloučeni z evropských projektů, stejně tak počet nabídek na účast v mezinárodnách konsorciích bude postupně ubývat. Velké množství výzkumníků opustí Británii a začne pracovat zejména v zemích kontinentální Evropy. Univerzity budou nuceny navázat kontakty s lokálním průmyslem a nedostatek pracovních sil přinese požadavek na nové formy studia a získávání kvalifikací. Snížení migrace přinese také snížení cen nemovitostí a menší tlak na sociální systém a přestože se celková kondice britské ekonomiky zhorší, sociální nerovnost by se v zemi mohla začít snižovat.
Celou analýzu si můžete přečíst zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: The Royal Society
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
