Nově vydaný žebříček THE Young University Rankings 2022 srovnává mladé světové univerzity, které ještě neoslavily padesát let své existence. Letos se do žebříčku umístilo šest vysokých škol. Na mezinárodním poli se přitom dařilo asijským a evropským školám. Jak si v žebříčku stojí české školy?
Nový žebříček mladých univerzit srovnává světové vysoké školy, jejichž historie je mladší než padesát let (aktuálně tedy školy založené po roce 1972). Žebříček pro hodnocení využívá 13 klíčových indikátorů, které jsou rozdělený do pěti skupin – výuka (ve které se hodnotí například poměr zaměstnanců a studentů, či poměr udělených doktorských a bakalářských titulů), výzkum (produktivita výzkumu na dané univerzitě či příjem z výzkumných aktivit), citovanost tamějších odborníků, internacionalita dané školy (například počet zahraničních zaměstnanců) a konečně příjem ze soukromého sektoru. Z těchto indikátorů pak vzniká finální skóre a pořadí jednotlivých škol.
Mezi úspěšnými mladými univerzitami přitom existuje značná diverzita – jedná se jak o školy, které sice formálně vznikly nedávno, ale navazují přitom na mnohem delší tradici, jako je tomu v případě Paris Sciences et Lettres – PSL Research University Paris, která se v žebříčku umístila na prvním místě. Dalším případem jsou skutečně nové univerzity, které vznikly před pár lety na základě rychle rostoucích požadavkům na vyšší vzdělání v daném regionu. Typickým příkladem je čínská Southern University of Science and Technology (SUSTech), která vznikla v jednom z rychle se vyvíjejících čínských průmyslových měst. Třetím typem jsou instituce, které jsou sice mladší padesáti let ale v posledních dekádách se jim podařilo vytvořit si pevné a stabilní místo mezi i tradičně zavedenými vysoký školami. To je kupříkladu případ druhé a třetí nejúspěšnější mladé univerzity – singapurské Nanyang Technological University a Hong Kong University of Science and Technology respektive.
České školy zůstávají neměnné
Do žebříčku se umístilo také šest českých vysokých škol, což je stejný počet, jako tomu bylo minulý rok. Nejlépe se z českých škol umístila Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, která obhájila své prvenství mezi českými mladými vysokými školami. Stejně jako v minulém roce, i letos obsadila sdílené 251. – 300. místo. Na druhém místě se z českých škol umístila Západočeská univerzita v Plzni, která letos získala 351.-400. místo v žebříčku. Předehnala tak Ostravskou univerzitu, která se letos propadla skoro o padesát míst.
Na společné 401.+ se umístily čtyři další české vysoké školy. Pro Univerzitu Hradec Králové, Ostravskou univerzitu a Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně to přitom znamená od minulého roku propad na nižší příčky. Čtvrté české škole na této příčce, Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, se přitom podařilo obhájit své dosavadní umístění. UJEP se tak letos dostal do žebříčku podruhé.
V žebříčku se na nehodnoceném místě potenciálních kandidátů pro příští rok objevila ještě Slezská univerzita v Opavě.
Na výsledky z předchozího roku se můžete podívat zde.
V žebříčku vedou evropské a asijské školy
Na první místě se umístila již zmíněná francouzská Paris Sciences et Lettres – PSL Research University Paris, která vznikla spojením 11 vysokých škol. Není v žebříčku ojedinělá, dostalo se do něj 24 francouzských škol, přičemž pět z nich se dokonce objevuje mezi dvacítkou nejlepších mladých univerzit vůbec. Tento trend je zčásti dán francouzskou legislativou z roku 2006, která silně podporovala vznik výzkumných sítí. Méně mezinárodně známé pařížské univerzity proto v roce 2011 spojily síly a daly vzniknout formálně nové univerzitě. Postupně se k této skupině přidávaly další vysoké školy a v roce 2019 nově vzniklá škola získala statut samostatné univerzity. Její letošní vítězství v žebříčku je o to zajímavější, protože je to teprve podruhé od vzniku žebříčku v roce 2012, kdy první místo získala některá škola, která se nenachází v Asii.
Na druhém místě se v žebříčku mladých univerzit umístila již zmíněna singapurská Nanyang Technological University a třetí příčku získala Hong Kong University of Science and Technology. Čtvrtou pozici obsadila ale další evropská škola, a to nizozemská Erasmus University Rotterdam. Na pátém místě se umístila druhá hongkongská technika, a to Hong Kong Polytechnic. Šesté místo opět získali Francouzi – na této pozici se umístil Institut Polytechnique de Paris. Na sedmém místě se zase umístila belgická University of Antwerp.
Klání mezi evropskými a asijskými narušuje teprve osmá umístěná vysoká škola. Na této příčce se umístila australská University of Technology Sydney. Na devátém místě se umístila další nizozemská škola, Maastricht University, a první desítku uzavírá City University Hong Kong.
Někteří experti společnosti Times Higher Education, která žebříček připravuje, odhadují, že některé asijské univerzity se vydají podobnou cestou jako Francie. Budou tak spíše konsolidovat nově vzniklé univerzity, než aby dále zakládaly nové školy. Důvodem je mimo jiné rychle stárnoucí populace v řadě vyspělých asijských zemí, jako je Taiwan nebo Jižní Korea. Spojování vysokých škol však není nutně zaručená cesta k instantnímu úspěchu. Podobná legislativa jako ve Francii byla v roce 2018 zavedená v Irsku. Díky ní zatím v roce 2019 vznikla Technological University Dublin. Ta se letos v žebříčku umístila na 351-400. Podle dostupných informací se však v Irsku plánuje založení čtyřech dalších podobných vysokých škol.
Podle expertů je přitom vzhledem k demografické dynamice jednotlivých regionů vznik většího množství nových škol možné očekávat jen na středním Východě a v Africe. Podobný trend je totiž vidět v posledních letech v žebříčku například v případě Turecka, Indie a Íránu. Ten měl například ještě před dvěma lety v celém žebříčku 20 umístěných univerzit. Dnes jich je 37.
Celý žebříček je dostupný zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: Times Higher Education (1, 2, 3)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
