Během pandemie covidu bylo na vědce upřeno více pozornosti, než doposud bylo zvykem. To vedlo na jedné straně k většímu povědomí a také k nárustu důvěry v tuto profesní skupinu v době krize, na straně druhé nabídlo volné pole pro dezinterpretace a spory. Jak se doba postpandemická odráží v důvěře lidí ve vědce v USA a jak jinde ve světě?
V USA už od roku 2016 sbírá Pew Research Center data ohledně důvěry lidí ve vědu a vědce. V nejnovějším průzkumu se ukázalo, že ve Spojených státech amerických je mezi dotazovanými letos důvěra ve vědce na nižší úrovni, než na jaké byla před pandemií covidu.
Koronavirová pandemie s sebou nesla všude na světě zvýšený zájem o vědu, více lidí se snažilo složitým otázkám, týkajícím se vědy a zdravotnictví porozumět. Tím, jak se vědci a lékaři dostali častěji do médií, tak bylo také více prostoru pro vysvětlování a přibližování vědeckých témat laické veřejnosti. Nyní se zdá, že tato pozitivní vlna odezněla a minimálně v Americe dokonce důvěra ve vědu začala klesat.
Výzkumníci položili dotazovaným otázku, zda má věda pozitivní dopad na jejich život a na společnost. Přestože 57 % dotázaných odpovědělo ano, jedná se o 8% pokles oproti roku 2021 a dokonce o 16% pokles oproti stejnému výzkumu uskutečněnému v roce 2019, tedy před pandemií. Nicméně důvěra ve vědu v roce 2019 byla na svém dlouhodobém maximu, v roce 2016 při stejném měření vědu pozitivně hodnotilo 67 % lidí, stejně jako v době koronavirové pandemie.
Pokud se výzkumníci ptali na důvěru ve vědce samotné, 73 % lidí odpovědělo, že vědci mají jejich důvěru a že věří, že dělají svou práci v zájmu společnosti. Nicméně i zde se jedná o 11–14% pokles důvěry oproti rokům 2019, resp. 2020. Pokud se odpovědi rozdělily podle toho, jak silná je důvěra dotázaných ve vědce, tak těch, jejichž důvěra je nejsilnější, je nyní jen 23 % ve srovnání s 39 % v roce 2020. Analogicky stoupl počet lidí, kteří vědcům nevěří vůbec – 27 % oproti 12 %.
Republikáni vs. demokraté
Výzkumu se zúčastnilo 8 842 dospělých Američanů na přelomu loňského září a října. Stejný trend jako u vědců byl zaznamenán mezi dalšími účastníky veřejného života, jak jsou volení zástupci (24 %), armáda (74 %), policie (69 %), církevní představitelé (53 %) nebo novináři (42 %), i jim klesá u americké populace důvěra. V této společnosti dopadli vědci, a specificky ti, kteří se zabývají zdravotnictvím, nejlépe – důvěřuje jim 78 % dotázaných.
Znepokojivé je ovšem zjištění, že důvěra ve vědce klesá především u voličů Republikánské strany. Mezi pravicovými voliči je nedůvěra v konání vědců dokonce 38 %, což je nárůst o 14 %. U voličů demokratů sice není pokles tak dramatický, nicméně i mezi nimi se důvěra ve vědce vytrácí. Mezi voliči obou táborů byl rozdíl již před pandemií, nicméně nyní, když se politická situace v USA hodně polarizovala, se zdá již propastný.
Při pohledu na vzdělání dotazovaných mají vědci větší důvěru mezi vzdělanější populací – z absolventů univerzit jim věří 80 % dotázaných (z těch, co volí demokraty dokonce 93 %, ve srovnání s 66 % u republikánských vysokoškolsky vzdělaných voličů). Z pohledu etnické/rasové příslušnosti jsou k vědcům nejdůvěřivější demokratičtí bílí voliči (93 %), naopak nejméně důvěryhodně působí badatelé na bílé republikánské (61 %) a hispánské demokratické voliče (69 %).
Když se výzkumníci ptali na rychlost, s jakou vědecké objevy ovlivňují životy dotázaných, tak 33 % odpovědělo, že je tempo moc rychlé (15 % připadá naopak pomalé, zbytku přijde adekvátní), přičemž čím byl respondent starší, tím rychlejší na něj, logicky, nové objevy jsou.
I přes tyto výsledky však většina (78 %) Američanů považuje investice vlády do vědy a výzkumu za smysluplné, tedy, že se občanům vrací v podobě excelentních vědeckých výsledků.
Celosvětový trend?
Celosvětová data týkající se budoucích výzev a hrozeb zveřejňuje AXA Future Risks Report, který byl letos vydán již popáté. Jedná se o výzkum, na kterém se podílí agentura Ipsos. Jejich data ukazují názor expertů, a od roku 2020 také veřejnosti z různých zemí (letos přes 19 000 respondentů z 15 zemí světa, včetně USA, Mexika, Číny nebo Německa), na celospolečenské výzvy a hrozby. A ten je letos, oproti loňskému roku optimistický právě v otázce celosvětové důvěry veřejnosti ve vědce. Tento parametr sleduje výzkum až od roku 2021, kdy se pravděpodobně ukázal pozitivní vliv pandemie na vnímání vědců: v tomto roce věřilo vědcům 75 % dotázané veřejnosti, o rok později jen 66 %, letos se ale číslo zvedlo na 70 % – a autoři studie v tom vidí pozitivní trend. Podobně totiž dopadly i další profese, jako je armáda, policie nebo nevládní organizace – po loňském propadu v ně důvěra letos stoupla.
Celosvětová data sbírá od roku 2018 také agentura 3M, ta nejnovější publikovaná jsou z loňského roku. Do svých výzkumů State of Science Index Survey zahrnuli data ze 17 zemí světa a i oni poukazují na nárust důvěry ve vědu a vědce během pandemie. Zatímco před pandemií oscilovala důvěryhodnost vědy kolem 86 % a vědců kolem 80 %, v roce 2020 se zvýšila na 90, resp. 86 % a na těchto číslech se jejich šetření od té doby drží. Nejvyšší důvěra je mezi dotázanými v Jižní Koreji (97 %) a nejnižší ve Francii (77 %). Tomu, že je věda důležitá pro jejich každodenní život věří více mladí lidé. Výzkum zároveň upozorňuje na nebezpečí sociálních médií a dezinformací, které mohou ohrozit kredibilitu vědců.
Přestože celosvětová data působí optimisticky, letošní data z Ameriky ukazují, že situace může být komplikovanější, barevnější v různých zemích (AXA Future Risks Report nepopisuje data z jednotlivých zemí zvlášť) a hlavně, že názorové štěpení společnosti nyní nastává i na takových tématech, kde bychom to dříve možná nečekali.
A jak je to v Česku?
V roce 2021 jsme psali o tom, že také u nás se důvěra ve vědce zvýšila během covidové pandemie. Na data, která by odrážela současný stav, však zatím v Česku čekáme. S vědou souvisel loňský říjnový průzkum CVVM, kde byla česká populace dotazována: „Jak moc je naléhavé zabývat se vybranými oblastmi veřejného života?“ Mezi různými oblastmi, jako byla korupce, přistěhovalectví, zemědělství nebo kriminalita označilo vědu a výzkum 64 % dotázaných, v roce 2021, to bylo 70 %. Toto šetření dělá CVVM již od roku 2007 a můžeme tak vidět jistý trend: nejméně naléhavé byly otázky vědy pro dotázané v roce 2011 (53 %). Od té doby procento lidí, pro něž je věda důležité téma, pozvolna rostlo až do svého maxima v roce 2021. Letošní výsledek tak není z dlouhodobějšího hlediska nikterak výjimečný. Jak se ale tento postoj odráží v důvěře ve vědce a jejich práci, nelze odhadnout.
Autor: Vědavýzkum.cz (VL)
Zdroje: CVVM, AXA, 3M, Pew Research Center
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
