Mezi dlouhou řadou výzev, kterým současný výzkum a vývoj čelí, jako jsou otázka otevřeného publikování, etika spolupráce se soukromými subjekty, hodnocení výzkumného výkonu či způsob financování, se to zdá být téměř neviditelné téma. Na kvalitu výzkumu může mít ale nečekaně velký vliv. Řeč je o pracovních podmínkách administrativních pracovníků.
Často se hovoří o množství byrokracie v současné vědě a do značné míry panuje konsenzus, že jde o problém, se kterým je třeba něco dělat. Mnohem méně shody pochopitelně panuje na způsobu řešení tohoto problému. Už ale v roce 2009 globální průzkum mezi administrativními pracovníky ukázal na řadu problémů, s nimiž se lidé na těchto pozicích potýkají. Nedostatek potřebného tréninku, téměř žádná profesní příprava, velké množství práce s příliš malým množstvím lidí, nedostatek jakéhokoliv uznání, či jen velmi malá perspektiva, kam by se mohli v budoucnu kariérně posouvat. Všechny tyto aspekty trápí administrativní pracovníky, kteří se zabývají provozními aspekty výzkumných a vývojových projektů. Dělat vědu bez této administrativní podpory téměř nelze. Ale zatímco vědci jsou na svou práci školeni mnoho let, přípravě administrativních pracovníků se věnuje jen minimum času, pozornosti a prostředků.
Z průzkumu také vyplynulo, jak obtížné je udržet kvalitní administrativní pracovníky na jejich pozicích. Jejich zkušeností a dovedností si soukromý trh často cení více než univerzity či jiné výzkumné instituce. A jsou jim to ochotni dát najevo i prostřednictvím finančního ohodnocení.
Situace se pomalu lepší, alespoň na Západě
Výsledky aktuálního výzkumu, který zveřejnil server Times Higher Education, ukazuje, že situace se minimálně ve Velké Británii za oněch deset let zlepšila. Jednotlivá pracoviště si již uvědomují, že k úspěchu vědeckých projektů i výzkumné instituce jako celku je klíčové mít dobře fungující administrativní podporu. Z výzkumu ale vyplývá, že stále mnoho z nich pociťuje nedostatek uznání oproti svým vědeckým kolegům. A to i přesto, že bez jejich profesionální pomoci by často vědec ani na svém výzkumném projektu nemohl pracovat. Aktuální téma je také nedostatek školení a příležitostí k průběžnému vzdělávání. Obdobně jako vědci jsou na tom administrativní pracovníci i v otázkách přepracování. Nejen vědci se totiž oprávněně obávají přemíry pracovní zátěže. Administrativní aparáty institucí totiž často trpí nedostatkem personálu.
Jak ukazují zkušenosti ze západní Evropy nebo i z Afriky, pro kvalitu pracoviště je administrativní zázemí naprosto klíčové. Totéž platí i pro národní vědecké systémy. Chronický nedostatek kvalitního administrativního personálu na vysokých školách či výzkumných institucích má nezanedbatelný vliv na kvalitu vědy, která se v zemi provozuje. O lepší trénink administrativních pracovníků v oblasti výzkumu a inovací se ostatně snaží i EU, která prostřednictvím svého programu Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA RISE) nabízí krátkodobé mezinárodní výměnné stáže, na nichž se administrativní pracovníci mohou dovzdělávat a získávat nové zkušenosti. Příležitostí ke kvalitnímu vzdělávání podpůrného personálu je ovšem stále poměrně málo.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: The Guardian, Nature, Times Higher Education, Science
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
