Naďa Witzanyová ve svém komentáři vysvětluje na základě své zkušenosti, jak by mohlo sjednocení procesních pravidel poskytování účelové podpory snížit administrativní zátěž poskytovatele i příjemce a současně poskytnout státu možnost efektivně řídit systém poskytování účelové podpory ve vědě, výzkumu a inovacích.
S povděkem jsem četla text koaliční smlouvy ohledně snížení administrativní zátěže i toho, že pod koordinací Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) budou sjednocena procesní pravidla národních dotačních programů tak, aby hodnocení přihlášek vždy odpovídalo standardům vyspělých evropských zemí.
Dovolte mi, abych zde osvětlila svou zkušenost s tím, jak by mohlo sjednocení procesních pravidel poskytování účelové podpory snížit administrativní zátěž poskytovatele i příjemce a současně poskytnout státu možnost efektivně řídit systém poskytování účelové podpory ve VaVaI. Volně tedy navazuji na články pánů Daniela Münicha a Jiřího Chýly.
Jakožto člověk, který má zkušenost vybudovanou jak dlouholetou prací pro státní správu, tak z pozice příjemce projektů účelové podpory, jsem byla v roce 2019 přizvána Pavlem Baranem do neformální pracovní skupiny RVVI na podporu omezení byrokratizace vědy, krátce zvanou „debyro.“ Na základě tohoto podnětu, jsme pod patronací Pavla Barana a Karla Kouřila s kolegy z TC AV ČR a z platformy Projektových a ekonomických specialistů (PES) uspořádali dva Kulaté stoly k problematice snížení administrativní zátěže.
Pozváni byli členové skupiny „debyro“ doplnění o další zástupce poskytovatelů účelové podpory. Diskuse byla vedena v duchu přátelské spolupráce s tím, že všichni poskytovatelé konají v souladu se zákonem, leč výkladů zákona může být mnoho. A dále, že případně navrhovaná opatření nebudou mít vliv na kompetence jednotlivých resortů. Zástupci poskytovatelů se k této iniciativě vyjadřovali kladně, umožnila jim jak vzájemnou diskusi, tak diskusi se zástupci příjemců i zástupci RVVI.
První Kulatý stůl na téma „Osobní náklady v projektech účelové podpory VVI“ proběhl V TC AC ČR 20. září 2019 za osobní účasti pozvaných. Výstupy diskuse zdůraznily, že nejednotnost přístupu poskytovatelů ke stanovení výše způsobilých osobních nákladů v projektech účelové podpory způsobuje zvýšenou administrativní i finanční zátěž výzkumných organizací/příjemců podpory, znemožňuje vytvoření interních pravidel příjemce, která by jednotně definovala úroveň odměňování v projektech financovaných z národních grantů a byla tak jednoduše využitelná i v projektech H2020 /Horizont Evropa. Takový stav může v důsledku vést k odchodu nadějných českých i zahraničních výzkumných pracovníků z České republiky.
Téma druhého Kulatého stolu, který proběhl online 19. října 2020 bylo, „Snížení administrativní zátěže v oblasti VaVaI – sjednocení metodického prostředí předkládání, realizace a vykazování projektů účelové podpory.“ Věnovali jsme se analýze přístupu poskytovatelů a Evropské Komise k otázkám jako je prokazování způsobilosti příjemce podpory, forma zadávací dokumentace, způsob předkládání projektu, pravidla způsobilosti výdajů, smlouva u udělení grantu, smlouva o účasti na řešení projektu, způsob, četnost a obsah věcného a finančního reportování, cash flow, převádění finančních prostředků, výběr dodavatele nebo audity.
Bylo zřejmé, že jak pro poskytovatele, tak pro příjemce by bylo dobré, aby se metodické prostředí sjednotilo. Jeden portál pro podávání, monitoring i vykazování projektů by usnadnil práci jak státní správě, která by měla lepší přehled o vynaložené účelové podpoře z veřejných zdrojů, tak příjemcům, kteří by například nemuseli vždy znovu žádat o výpis z rejstříku veřejných výzkumných institucí. Byla navržena konkrétní opatření, jako například vypracování společné vzorové zadávací dokumentace – využití stejné terminologie a na jednom místě.
Také pro smluvní vztahy v projektech i pro fázi jejich řešení bylo vyzýváno ke sjednocení metodického prostředí. Jednalo se například o vypracování vzorové smlouvy (s variantami) o poskytnutí podpory na projekt nebo sjednocení pokynů pro vypracování smlouvy o účasti na projektu.
Důležitost zavedení jednotného portálu pro předkládání, řízení a administraci projektů účelové podpory i sjednocení souvisejícího metodického prostředí se zdá být jednoznačně prospěšným pro snížení administrativní zátěže i pro lepší fungování systému VaVaI v České republice.
Zdá se, že vůle na úrovni nové vlády skutečně je, že to myslí vážně. Kéž to tak i zůstane.
Autorka: Naďa Witzanyová
Text vyjdadřuje názor autorky, nikoliv jejího zaměsnavatele.
Naďa Witzanyová
Vystudovala Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze a později LL.B. na Ústavu práva a právní vědy. Pracovala na Ústavu makromolekulární chemie AV ČR jako doktorandka. Působila v různých pozicích na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Iniciovala například ustavení Ceny Milady Paulové, Františka Běhounka a dále koordinovala přípravu prvních Cestovních map ČR velkých infrastruktur pro VaVaI. V Centru výzkumu Řež ustavila TTO a posílila grantovou kancelář z pozice ředitelky pro strategii a rozvoj. Pro Ústav jaderné fyziky AV ČR získala několik velkých projektů podpořených ze strukturálních fondů EU. V Technologickém centru AV ČR zastávala funkci Národního kontaktního bodu pro výzkumné infrastruktury H2020 a je také delegátkou programového výboru pro výzkumné infrastruktury H2020 i Horizon Europe. V současné době pracuje pro ELI ERIC, kde se zabývá mezinárodními a evropskými vztahy.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Naďa Witzanyová
