Chemici z CEITEC zachytili elektronové bouře ve zlatě a rtuti
- Autor článku: ne
- Zdroj: CEITEC
Barevné víry, smyčky a proudy připomínající magnetické bouře nebo abstraktní digitální umění. Přesně tak vypadají mapy elektronových proudů v magnetickém poli, které vytvořil mezinárodní tým s účastí chemiků z CEITEC Masarykovy univerzity při výzkumu molekul obsahujících zlato, rtuť nebo vzácný prvek astat.
- Základní údaje
- CEITEC
- Věda
Experiment v ELI přinesl nový pohled na fungování lidského zraku
- Autor článku: ne
- Zdroj: ELI Beamlines
Vědcům se poprvé podařilo určit trojrozměrnou molekulární strukturu lidských čípkových opsinů v jejich neaktivním, takzvaném temnostním stavu. Studie, na níž se podíleli také odborníci z českého centra ELI, přináší nové poznatky o lidském vidění i možné podněty pro výzkum očních onemocnění.
- Základní údaje
- ELI Beamlines
- Věda
JIC se stává českým hubem pro vědecké spin-offy. Za rok přispěl k založení čtyř
- Pozice na úvodní stránce: první pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 3.9.2026
Patnáct vědců a vědkyň z brněnských univerzit, výzkumných center a ústavů absolvovalo aktuální běh programu Applied! Od výzkumu k byznysu, který třetím rokem pořádá inovační agentura JIC. Na závěrečném prezentačním dni představili před investory, zástupci transferových oddělení a dalšími lidmi z praxe, jak posunuli své projekty směrem ke vstupu na trh a budoucím spin-offům – tedy firmám stavějícím na výsledcích výzkumu, na nichž může mít výzkumná instituce podíl. V době, kdy jich v celém Česku vznikalo dosud nanejvýš deset ročně, JIC jen za poslední rok přispěl ke vzniku čtyř. Z toho dva prošli programem Applied!
Objev mladého planetárního systému s neobvyklým hnědým trpaslíkem
- Autor článku: ne
- Zdroj: Masarykova univerzita
Výzkumníci z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity se podíleli na mezinárodním výzkumu mladého exoplanetárního systému TOI-201. Objev přináší nové poznatky o vzniku a vývoji planetárních soustav a výsledky byly publikovány v prestižním časopise Nature.
- Základní údaje
- Masarykova univerzita
- Věda
Co umožnilo vznik stromů? Nový výzkum ukazuje na schopnost přežít sucho
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Studie publikovaná v časopise Current Biology přináší nový pohled na jednu ze základních otázek evoluce rostlin: Co umožnilo vznik stromů? Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR, Cal Poly Humboldt, Yaleovy univerzity a Univerzity v Hohenheimu se zaměřili na to, jak se stromy vyvinuly a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Orchideje, které dobývají svět. Tajemství jejich invazního úspěchu odhaleno
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Orchideje bývají považovány za citlivé rostliny s velmi specifickými nároky na prostředí. Ze začátku života jsou závislé na symbióze s houbami, které jim poskytují potřebné živiny. To je jeden z důvodů, proč se většina orchidejí jen obtížně rozšiřuje mimo svůj původní areál. Přesto existují druhy, které se během několika desetiletí rozšířily z jihovýchodní Asie do tropických oblastí po celém světě a na některých místech se chovají invazně.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Vědci díky nim odhalili jejich tajný život
- Autor článku: ne
- Zdroj: CEITEC
Nejen děti odjíždí vlakem na prázdniny, i živí koráli se mohou projet vlakem. Vědcům z CEITEC Vysokého učení technického v Brně pod vedením Markéty Kaiser se podařil světově unikátní průlom ve výzkumu korálů. Díky metodě live microCT mohli vůbec poprvé sledovat růst živých mořských korálů v reálném čase a odhalit procesy formování jejich vápenité schránky, které dosud zůstávaly skryté pod povrchem. Výsledky mezinárodní studie publikované v prestižním časopise Science Advances ukazují, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy.
- Základní údaje
- CEITEC
- Věda
Vědci pomocí modifikovaných RNA molekul opravili chybný gen
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Výzkumný tým z Ústavu molekulární genetiky AV ČR vedený Davidem Staňkem vyvinul experimentální RNA terapii schopnou opravit genetickou poruchu spojenou s retinitis pigmentosa – dědičným onemocněním sítnice, které postupně vede ke ztrátě zraku. Studie publikovaná v časopise Molecular Therapy ukazuje, že speciálně navržené antisense oligonukleotidy dokážou napravit chybné zpracování genetické informace a obnovit tvorbu klíčového proteinu v laboratorním modelu sítnice vytvořeném z buněk pacientů.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Jak vzniká důvěra? To bude zkoumat díky ERC grantu Konstantinos Kafetsios z Univerzity Palackého
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci
Jak se lidé naučí důvěřovat druhým? Proč v některých společnostech lidé snáze dodržují pravidla, spolupracují a dokážou se domluvit, zatímco jinde je to těžší? A co se stane, když společnost čelí nejistotě, krizi nebo ohrožení? Právě na tyto otázky se zaměřuje projekt CORESPOND, který povede Konstantinos Kafetsios z Katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a který získal podporu prestižního grantu ERC Advanced.
- Základní údaje
- Univerzita Palackého v Olomouci
- Věda
Dva ERC Advanced granty putují do Česka. Získávají ho humanitní vědci Mynářová a Kafetsios
- Autor článku: ne
- Zdroj: ERC
Evropská výzkumná rada oznámila vítěze své nejnovější soutěže ERC Advanced Grant. Financování v hodnotě 838 milionů eur získá 319 předních výzkumníků a výzkumnic z celé Evropy. Dva granty putují také do České republiky. Získala ho Jana Mynářová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy na výzkum násilí starověké Mezopotámie a Konstantinos Kafetsios z Filozofické fakulty Unvierzity Palackého v Olomouci na výzkum důvěry ve společnosti. Do České republiky tak přinesou takřka 120 milionů.
- Základní údaje
- ERC
- Věda
Viry proti bakteriím. Vědci hledají šetrnější ochranu rajčat
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Rajčata by před vážnou chorobou mohli chránit nečekaní spojenci – viry, které napadají bakterie. Tým vedený Tetianou Kalachovou z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR vyvíjí technologii využívající bakteriofágy, tedy viry schopné ničit bakterie. Cílem je najít šetrnější způsob ochrany rajčat před vážnou chorobou zvanou bakteriální tečkovitost, která může výrazně snížit výnos plodů. Na zavedení metody do pěstitelské praxe spolupracují s Farmou Bezdínek a nově také s Českou zemědělskou univerzitou.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Strana 5 z 459
