Pravá, či levá? Na orientaci záleží – při vývoji léků i v průmyslu
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
V chemii je stále co objevovat. U nových molekul je ale nutné hlídat jednu nenápadnou vlastnost, zejména při jejich použití v medicíně – chiralitu. Může totiž rozhodovat o životě a smrti. Jak světovou vědeckou obec proškolila conterganová aféra a proč je potřeba vstoupit občas i na tenký led?
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Czech AI Factory odstartovala
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
V Ostravě zahájila činnost AI Factory. Vzniká český uzel evropské sítě AI Factories budované v rámci celoevropského společného podniku EuroHPC JU.
- Základní údaje
- Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
- Věda
Freedom to Operate: Klíčový krok transferu, který se nevyplatí odkládat
- Pozice na úvodní stránce: první pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 30.6.2026
- Textové pole: UNICO
„Nejdražší analýza je ta, kterou uděláte příliš pozdě.“ Jak mít patentová rizika akademických spin-offů včas pod kontrolou? Strávíte tři roky vývojem, úspěšně projdete prvním investičním kolem, podepíšete smlouvu – a pak dostanete dopis od právního zástupce firmy, o které jste ani neslyšeli. Jejich patent z roku 2019 pokrývá klíčový princip vašeho produktu. Nemusí dokázat, že jste ho kopírovali. Stačí, že ho používáte.
Zázraky? Věda! Plzeňský kraj má svoji zábavnou vědeckou talk-show
- Pozice na úvodní stránce: první pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 18.6.2026
- Textové pole: Get Smart Plzeňský kraj
Pod značkou inovačního marketingu Plzeňského kraje GetSmart se 19. května odehrála premiéra nové zábavné vědecké talk-show Zázraky? Věda! s Vladimírem Kořenem a jeho hosty. Vyprodaný sál v Domažlicích poznal zblízka pětici zajímavých osobností, dozvěděl se zajímavosti z oblasti inovací a pobavil se při soutěžních otázkách. Talk-show se tedy rozhodně nekonala naposledy.
Tajný život krvetvorných kmenových buněk
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Výzkumný tým vedený Meritxell Alberich Jordà z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR objevil nečekanou ochrannou strategii, kterou krvetvorné kmenové buňky uplatňují při chronickém zánětu. Studie publikovaná v časopise Science Advances ukazuje, že když dlouhodobý zánět naruší funkci kostní dřeně, krvetvorné kmenové a progenitorové buňky opouštějí své obvyklé prostředí a přesouvají se do jiných, dosud přehlížených tkání. Zde úzce spolupracují s regulačními imunitními buňkami, společně tlumí zánětlivou reakci a udržují tvorbu krve.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Čeští vědci ukazují cestu, jak pomocí světla odstranit léky z vody
- Autor článku: ne
- Zdroj: Ostravská univerzita
Tým vědců z Ostravy a Olomouce otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje jejich rizika pro vodní organismy. Studie zároveň naznačuje potenciál pro šetrnější čištění odpadních vod.
- Základní údaje
- Ostravská univerzita
- Věda
Metan unikající zpod ledu jako důkaz citlivosti Grónského ledovce na klimatické změny
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
Mezinárodní tým vědců pod vedením Marka Stibala a jeho týmu kryosférické ekologie CryoEco z Přírodovědecké fakulty UK přináší v nové studii důkaz o původu metanu uvolňujícího se zpod Grónského ledovce: je jím rozklad organické hmoty nahromaděné během teplejšího období zvaného Holocénní klimatické optimum, které skončilo před zhruba čtyřmi tisíci lety. Výsledky studie tak ukazují, že Grónský ledovec je velmi citlivý i k poměrně mírným a krátkým změnám klimatu.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Věda
Martin Svoboda: CARDS buduje infrastrukturu pro otevřenou vědu. Rozhodne ale hodnocení výzkumu
- Pozice na úvodní stránce: druhá pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 18.6.2026
Národní technická knihovna buduje prostřednictvím projektu CARDS sdílenou infrastrukturu pro českou vědu, která bude zahrnovat společný knihovní systém, metadatové standardy i nástroje pro správu výzkumných dat. Bývalý ředitel knihovny Martin Svoboda v rozhovoru vysvětluje, proč bez systémové podpory a funkční infrastruktury zůstane otevřená věda pouhou deklarací.
Top 10 za duben: Fluorid v pitné vodě nemá vliv na mozek, ptáci ve městech se bojí žen více než mužů
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
Je tu nový přehled 10 nejsdílenějších vědeckých článků, co se objevily na sociálních sítích. Co přináší? Městští ptáci mají větší strach z žen, podporu Donalda Trumpa lze vysvětlit kognitivní disonancí a batolata se cítí lépe, když se o své odměny dělí.
- Základní údaje
- VědaVýzkum.cz
- Věda
Jeden protein, různá využití: Vědci popisují, jak se bakterie během evoluce učí ničit antibiotika
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Bakterie jsou mistry v obcházení lidských snah je zastavit. Jedním z jejich triků je inaktivace antibiotika pomocí speciálních enzymů. Vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR popsali, jak bakterie zneškodňují antibiotikum rifampicin používané například při léčbě tuberkulózy. Enzym, který to dokáže, je složený z více částí – modulů, z nichž každá samostatně sloužila k něčemu úplně jinému – k přijímání cukrů do buňky.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Změna velikosti polí a struktury krajiny může podle vědců snížit početnost hrabošů
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci
Změna velikosti zemědělských polí může podle vědců výrazně snížit počet hrabošů v krajině. Menší plochy jsou pro tohoto nenasytného hlodavce méně atraktivní, v praxi tedy mohou snížit škody na úrodě i četnost zásahů včetně použití jedů určených k hubení hrabošů. Pozitivní efekt menších polí se projevuje v širším měřítku celé zemědělské krajiny.
- Základní údaje
- Univerzita Palackého v Olomouci
- Věda
Pravěké želví puzzle aneb Jak paleontologové zkoumají krunýře
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Želvy naši planetu obývají už více než dvě stovky milionů let, a to v téměř nezměněné podobě. Jaký je příběh bizarně vyhlížejícího živočicha, který obstál ve zkoušce evoluce? A co kosti těchto obojživelníků můžou prozradit o vývoji planety? „Jaký druh se kdysi pohyboval ve zdejší krajině, je dalším dílkem do mozaiky, který dokresluje informaci o dávném klimatu,“ říká paleontolog Milan Chroust z Geologického ústavu Akademie věd ČR.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Vědci z CEITEC pracují na až pětinásobném zvýšení rychlosti „vysokorychlostní mikroskopie“
- Autor článku: ne
- Zdroj: CEITEC
V únoru letošního roku odstartoval projekt Grantové agentury ČR, který se věnuje vysokorychlostní skenovací sondové mikroskopii. Během tří let budou vědci z CEITEC Vysoké učení technické v Brně ve spolupráci s Českým metrologickým institutem řešit zrychlení procesu měření touto technikou a zlepšení analýzy získaných dat za pomoci na míru vyvinutých algoritmů umělé inteligence. Výsledky výzkumu najdou uplatnění jak ve vědecké, tak průmyslové praxi, například při sledování živých buněk nebo výrobě čipů.
- Základní údaje
- CEITEC
- Věda
Strana 2 z 453
