facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Devět výjimečných osobností získalo titul doktor věd

26. 9. 2020
Devět výjimečných osobností získalo titul doktor věd

Titul doktor věd uděluje Akademie věd ČR od roku 2003, dosud ho získalo 181 osobností, včetně devíti vědců a vědkyň, kteří diplom převzali z rukou předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové ve středu 23. září 2020 v prostorách Knihovny AV ČR.

2020 09 23 Diplomy 00.jpg 340280346

Byť titul doktor věd (doctor scientiarum, DSc.) není právně zakotven v legislativě České republiky, představuje nejvyšší vědecké ohodnocení a svědčí o vysoké kvalifikaci svých nositelů.

„Je to potvrzení skutečnosti, že ve svém oboru jsou nezpochybnitelnými vědeckými osobnostmi, že přinesli nové objevy, originální výsledky a nejen to – že jsou schopni vytvářet ze svých poznatků nové koncepce a zakládat školy,“ řekla v úvodu svého projevu Eva Zažímalová. Zdůraznila rovněž schopnost nositelů titulu shromažďovat kolem sebe studenty a předávat jim svoje znalosti a zkušenosti. „Říká se, že někdo hoří pro svůj obor a ještě lepší je, že pro svůj obor dovede další lidi zapálit,“ zmínila předsedkyně metaforu, jež přesně vystihuje další z charakteristik diplomantů.

 Eva Zažímalová

S tím souvisí i závazek popularizovat vědu, předávat její výsledky srozumitelnou formou laickému publiku. Jak Eva Zažímalová připustila, tento aspekt vědecké práce se často podceňuje, přitom je její nedělitelnou a velmi důležitou součástí.

Současná kosmopolitní věda je postavena na vytváření sítí spolupracovníků po celém světě, a to je tedy dalším z úkolů doktorů věd, před nimiž je nikdy nekončící aktivita ve vyhledávání prostředků na výzkum a začleňování do lokálních i mezinárodních vědeckých společností. Co je nanejvýš důležité, titul v sobě nese naprostou důvěryhodnost vědeckého chování.

Osm z devíti nových doktorů věd působí v pracovištích Akademie věd ČR, jeden na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Rozpětí jejich odborností sahá od věd přírodních, jako jsou chemie či biologie, až k humanitní oblasti reprezentované archeologií nebo filozofií.

Tomáš Cajthaml z Mikrobiologického ústavu AV ČR jménem všech diplomantů poděkoval komisi a Vědecké radě AV ČR: „Titul doktora věd je nepochybným uznáním toho, že naše cesta je správná. V tomto smyslu bych rád citoval Karla Čapka, který řekl, že hledat a najít, to je to největší napětí a uspokojení, jež může člověku život poskytnout.“ 

Fotografie novopečených doktorů věd si prohlédněte v galerii níže.

Letošní doktoři věd

Radomíra Vaňková je pracovnicí Ústavu experimentální botaniky AV ČR, která obhájila disertaci nazvanou Úloha cytokininů při odezvě na abiotické a biotické stresy. Práci obhájila před komisí Botanika, experimentální a ekologická biologie a získala vědecký titul „doktor biologicko-ekologických věd“.

Disertační práce Radomíry Vaňkové se věnuje výzkumu v oboru experimentální biologie rostlin se specializací na fyziologii rostlinného stresu a úlohu fytohormonů při jeho regulaci. Radomíra Vaňková s velkou technickou invencí a erudicí kombinuje tento výzkum s nejmodernějšími metodickými přístupy v oblasti experimentální biologie rostlin. Výsledky jejího výzkumu byly publikovány v prestižních mezinárodních časopisech s vysokým impakt faktorem a mají velký potenciál v oblasti botaniky, experimentální biologie rostlin i ekologie s širokými dopady v oblasti základního i aplikovaného výzkumu.

Jindřich Vybíral je rektorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Svou disertaci nazvanou Leopold Bauer. Heretik moderní architektury obhájil před komisí dějiny a teorie umění a získal vědecký titul „doktor historických věd“.

Disertační práce Jindřicha Vybírala věnovaná architektu Leopoldu Bauerovi je mimořádným počinem, neboť věnuje detailní pozornost pozapomenutému, a přesto nepochybně talentovanému architektovi působícímu nejprve v rámci Rakousko-Uherska a později na území nově vzniklého Československa. V disertaci se podařilo skloubit velmi plastický a do detailů jdoucí monografický výklad tvorby Leopolda Bauera s obecnějším panoramatickým pohledem na architektonickou scénu první poloviny 20. století ve středoevropském regionu.

Alexandr Malijevský je pracovníkem Ústavu chemických procesů AV ČR, který obhájil disertaci nazvanou Geometry induced phase transitions at patterned surfaces. Práci obhájil před komisí fyzika kondenzovaných systémů a získal vědecký titul „doktor fyzikálně-matematických věd“.

Disertace Alexandra Malijevského je zaměřena na rozvoj teorie a numerických simulací vlivu geometrie a struktury pevných látek na povrchové fázové přechody a kritické chování v klasických kapalinách. Za průkopnické lze považovat jeho práce, ve kterých k mikroskopickému popisu fázových jevů využívá moderní verze teorie funkcionálu hustoty, vycházející z mezimolekulárních interakcí. Jeho výsledky přinášejí nové poznatky o fázových jevech na rozhraní kapalina-pevná fáze, významné jsou i z pohledu obecné statistické mechaniky a fyziky nelineárních jevů.

Lubomír Adamec je pracovníkem Botanického ústavu AV ČR, který obhájil disertaci nazvanou Ecophysiological characteristics of aquatic carnivorous plants. Práci obhájil před komisí botanika, experimentální a ekologická biologie a získal vědecký titul „doktor biologicko-ekologických věd“.

Disertační práce Lubomíra Adamce se věnuje výzkumu ve velmi zajímavém oboru botaniky, a to oblasti studia ekofyziologických charakteristik vodních masožravých rostlin. Lubomír Adamec patří k zakladatelům tohoto výzkumu v České republice, kdy za posledních třicet let vytvořil v tomto oboru mezinárodní respektovanou vědeckou školu. Lubomír Adamec představuje vyzrálou a vyhraněnou vědeckou osobnost v daném oboru, která má nejen velké mezinárodní zkušenosti a kontakty, ale požívá i patřičný respekt v této vědní oblasti, což mimo jiné dokládá i vysoká citovanost jeho prací.

Patrick Martin Lyons je pracovníkem Sociologického ústavu AV ČR. Patrick Martin Lyons obhájil disertační práci nazvanou Political Knowledge in the Czech Republic před komisí sociologie a získal vědecký titul „doktor sociálních a humanitních věd“.

Patrick Martin Lyons se ve své disertační práci zabývá výzkumem politických znalostí a jejich dopadu na volební chování občanů České republiky. Práce je zasazena v širším filozoficko-metodologickém rámci a testuje inovativní kvantitativní a statistické přístupy k měření politických znalostí a jejich dopadu na volební chování.

Tomáš Cajthaml je pracovníkem Mikrobiologického ústavu AV ČR obhájil disertační práci nazvanou Mechanismy biodegradace organických polutantů a nově se objevujících mikropolutantů ligninolytickými houbami. Práci obhájil před komisí mikrobiologie, virologie a mykologie a získal vědecký titul „doktor molekulárně-biologických a lékařských věd“.

Disertační práce Tomáše Cajthamla se zabývá problematikou odstranění organických polutantů z prostředí za pomoci ligninolytických hub. Využití dřevokazných ligninolytických hub pro přirozené odbourávání organických polutantů, může vést k cílené dekontaminaci životního prostředí. Disertační práce přináší řadu nových a cenných vědeckých poznatků s významným mezinárodním ohlasem.

Jiří Militký je pracovníkem Archeologického ústavu AV ČR, Praha, který obhájil disertaci nazvanou Keltské mincovnictví ve 3. a 2. století před Kristem v Čechách. Práci obhájil před komisí archeologie a získal vědecký titul „doktor historických věd“.

Jiří Militký patří bezesporu k nejvýznamnějším představitelům české numismatiky. Jeho disertace je souhrnem vědeckých poznatků, získaných podrobným studiem rozsáhlé a stále se rozšiřující materiálové základny keltského numizmatického výzkumu v Čechách ale i v okolních zemích. Zároveň podává ucelenou koncepci vzniku a vývoje starší fáze mincovnictví doby laténské v Čechách i v okolních zemích, zejména na Moravě. Publikace patří k mimořádným dílům středoevropské numizmatické literatury. Tuto práci bude v příštích deseti letech brát do ruky každý badatel či student, který se bude danou problematikou zabývat.

Petr Škrdla je pracovníkem Archeologického ústavu AV ČR, Brno, obhájil disertaci nazvanou Moravia at the onset of the Upper Paleolithic. Disertační práci obhájil před komisí archeologie a získal vědecký titul „doktor historických věd“.

Disertace Petra Škrdly je výsledkem jeho mnohaleté výzkumné činnosti, zaměřené na poznání počátku historie moderních lidí v mladém paleolitu. Petr Škrdla představuje významného specialistu se zaměřením na období mladého paleolitu. Vyznačuje se rozsáhlou publikační aktivitou a organizačními schopnostmi v rámci terénních výzkumů. Některé z nálezů a hypotéz byly na mezinárodním fóru v jeho práci prezentovány poprvé.

Zuzana Parusniková je pracovnicí Filosofického ústavu AV ČR, svou disertaci nazvanou Reason and Scepticism Hume and Popper obhájila před komisí filozofie a získala vědecký titul „doktor sociálních a humanitních věd“.

Zuzana Parusniková se ve své disertaci věnuje filozofickému skepticismu a problematice úlohy a limitů rozumu v lidském jednání. Dvěma nejvýznamnějšími příklady filozofické skepse, na které se také soustředila ve své disertaci, představují učení Davida Huma a Karla Poppera, mezi nimiž nachází objevné paralely. Po celé řadě publikací, věnovaných těmto významným filozofickým osobnostem, ve své disertaci svůj pohled na filozofickou skepsi syntetickým způsobem završuje.

 

Zdroj: Akademie věd ČR

Autorky: Jana Bečvářová, Ivana Střálková

Foto: Jana Plavec