Akademie věd ČR
Akademie věd České republiky byla ustanovena v roce 1992 rozhodnutím České národní rady jako nástupnická organizace Československé akademie věd (ČSAV). V současnosti představuje hlavní veřejnoprávní instituci zabývající se základním výzkumem v Česku. AV ČR je financována především ze státního rozpočtu; zahrnuje 51 vědeckých ústavů, ve kterých pracuje asi 6400 zaměstnanců. Vrcholným orgánem je volený akademický sněm, který mj. volí předsedu Akademie věd se čtyřletým funkčním obdobím. Od března 2017 je předsedkyní Akademie věd profesorka Eva Zažímalová. http://www.avcr.cz/
Inovační strategie České republiky pro roky 2019-2030 je podle místopředsedy Akademie věd ČR Zdeňka Havlase ambiciózní počin, který nese mnoho pozitivního, ale skrývá i svá rizika. V čem přesně vidí klady a zápory Inovační strategie, co přinese Akademii a zda lze očekávat změny v organizaci české vědy se dozvíte v následujícím rozhovoru.
Akademie věd ČR
Na slavnostním ceremoniálu v prostorách mezinárodního urychlovačového komplexu FAIR v Darmstadtu v Německu byla uzavřena smlouva mezi velkou evropskou výzkumnou infrastrukturou FAIR GmbH a Ústavem jaderné fyziky AV ČR o přijetí ČR jako prvního aspirantského člena projektu FAIR.
Představují geneticky modifikované organismy (GMO) pro lidstvo příležitost, nebo dokonce nezbytnost? Liší se v něčem takové plodiny od rostlin vzniklých tradičním šlechtěním či přirozeným vývojem? Obnáší jejich pěstování nějaká rizika? Odpovědi na tyto a další otázky hledala odborná konference, která proběhla ve čtvrtek 3. dubna v Sále státních aktů Poslanecké sněmovny.
Cyklus vzdělávacích videí NEZkreslená věda se rozrostl o 10 nových dílů. Garantem posledního dílu Češi ve vesmíru je Michal Švanda z Astronomického ústavu AV ČR. Po jeho zhlédnutí budete možná překvapeni, jaké jsou úspěchy České republiky a jak znatelná je česká stopa na poli kosmického výzkumu. Kreslířem je stejně jako u předchozích dílů Tomáš Zach, komentář čte nezaměnitelný Pavel Liška.
Akademie věd ČR vydala ve čtvrtek 14. března prohlášení, v němž uvítala návrh 9. rámcového programu Evropské unie pro výzkum a inovace Horizon Europe. Ocenila koncepty směřující k podpoře evropských výzkumných projektů, stejně jako zjednodušování administrativní zátěže či vizi otevřené vědy, inkluzivity a genderové rovnováhy, zároveň však apelovala na výraznější navýšení celkového rozpočtu a varovala před snižováním podílu finančních prostředků na výzkumné infrastruktury.
Není pochyb, že kvalita a excelence ve vědě a výzkumu je spojena s internacionalizací a pracovním prostředím, které je otevřené odborníkům ze zahraničí. Zázemí pro vědce, kteří se rozhodli působit v České republice a zapojit se do výzkumných týmů na pracovištích Akademie věd ČR nebo vysokých školách, vytváří kancelář EURAXESS.
Pracovníci Centra transferu technologií AV ČR navštívili společně se zástupci několika pracovišť transferové kanceláře světových vědeckých center na západě USA. Během týdne výprava zavítala na pracoviště v San Franciscu a v Los Angeles.
Pracovníci Centra transferu technologií AV ČR navštívili společně se zástupci několika pracovišť transferové kanceláře světových vědeckých center na západě USA. Během týdne výprava zavítala na pracoviště v San Franciscu a v Los Angeles.
První opravdový superpočítač určený pro akademický výzkum v České republice je v provozu už jednadvacet let. Jmenuje se Amálka a byl dlouho největším českým počítačem sloužícím k numerickému modelování kosmického plazmatu.
Britský ministr pro vědu Chris Skidmore měl během své půldenní návštěvy Prahy nabitý program. Přesto si v něm našel téměř dvě hodiny na setkání s vedením Akademie věd ČR, aby projednal velmi citlivé téma: do jaké míry ovlivní nadcházející brexit spolupráci britských a českých vědců. „Opouštíme Evropskou unii, nikoli Evropu,” zdůraznil Skidmore.
