Akademie věd ČR
Akademie věd České republiky byla ustanovena v roce 1992 rozhodnutím České národní rady jako nástupnická organizace Československé akademie věd (ČSAV). V současnosti představuje hlavní veřejnoprávní instituci zabývající se základním výzkumem v Česku. AV ČR je financována především ze státního rozpočtu; zahrnuje 51 vědeckých ústavů, ve kterých pracuje asi 6400 zaměstnanců. Vrcholným orgánem je volený akademický sněm, který mj. volí předsedu Akademie věd se čtyřletým funkčním obdobím. Od března 2017 je předsedkyní Akademie věd profesorka Eva Zažímalová. http://www.avcr.cz/
Před více než 300 000 lety se v Africe vyvinul anatomicky moderní člověk. Odtamtud potom putoval do Asie a Evropy. Po jeho genetických stopách pátrá už více než čtvrtstoletí evoluční antropolog Viktor Černý. Povídání s ním přináší Akademie věd ČR v nejnovějším díle svého A / Magazínu.
Vědecký tým z ÚOCHB AV ČR pod vedením Milana Vrábela vyvinul novou chemickou reakci, která umožní lépe zacílit léčiva na konkrétní místa v lidském těle nebo sledovat, zda se léčivá látka dostává i jinam, než má. Tento efekt může pomoci odstranit nežádoucí vedlejší účinky terapie.
O co přesně se Technologické centrum Praha stará, jaké služby poskytuje a jak vůbec spolupráce s ERC vznikla? Přečtěte si reakci Technologického centra Praha na článek, který vyšel v dubnovém vydání interního e-časopisu Akademie věd ČR, který se věnoval grantům Evropské rady pro výzkum (ERC).
Asteroidy. Veřejností obávané, pro vědu nedocenitelné. Podávají důkazy o formování Sluneční soustavy, podílely se na utváření života na Zemi a v budoucnosti nám nejspíš pomohou při dobývání vesmíru. Každý rok slaví 30. června svůj svátek – Mezinárodní den asteroidů. Datum vyhlásila OSN poprvé před osmi lety a není stanoveno náhodně.
Rakovinné buňky potřebují pro své dělení velmi mnoho stavebního materiálu. Když dojde, dokážou přesvědčit zdravé buňky v okolí, aby jim jej dodaly. Jak to dělají, zkoumá Kateřina Rohlenová z Biotechnologického ústavu AV ČR: „Co se děje uvnitř rakovinných buněk, už celkem dobře víme. Chceme zmapovat, co se děje v jejich okolí.“
Čeští a němečtí výzkumníci se spojili, aby zaplnili bílé místo ve znalosti DNA rostlin. Zjistili, jak je uspořádána dědičná informace v chromozomech ječmene v průběhu buněčného dělení. O novém objevu, který je zásadní pro další výzkum dědičné informace rostlin, informoval prestižní časopis Nucleic Acids Research.
Originální myšlenky a skvěle napsaná žádost. Bez toho lze jen těžko získat některý z grantů Evropské rady pro výzkum. Jak uspět v tvrdé konkurenci a vylepšit své šance na velkorysou finanční podporu? Proč zaostáváme za dalšími zeměmi Evropské unie?
Olomoucká Aplikační laboratoř pro zemědělský výzkum dnes otevírá nové prostory. Rozšíření bylo nezbytné kvůli rostoucímu zájmu šlechtitelů o služby, které pracoviště poskytuje. Aplikační laboratoř pro zemědělský výzkum vznikla v roce 2017 díky podpoře programu Akademie věd ČR Strategie AV21. Laboratoř je zařízením, ve kterém vědci přímo spolupracují se šlechtiteli.
Jsou tak miniaturní, že jsou lidským okem neviditelné a zároveň tak lehké, že se mohou volně vznášet ve vzduchu. Jejich vliv na počasí, klima a atmosféru je však velmi významný a na svědomí mají mimo jiné i ničení ozonu či přeměnu rtuti v životním prostředí na jedovatější formu. Řeč je o slaných mořských aerosolech vznikajících ze slaného ledu v polárních oblastech.
Nový zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí nastaví strategický směr české vědy a výzkumu na dlouhá desetiletí. Vytvoří dosud chybějící legislativní podmínky pro transfer znalostí a technologií a umožní tak rozvinout potenciál Akademie věd a dalších výzkumných organizací. Nezbytná bude i veřejná diskuse o nových Národních prioritách orientovaného výzkumu. Na úvod Akademického sněmu to dnes zdůraznila Eva Zažímalová, předsedkyně AV ČR.
