Portál Vědavýzkum.cz začátkem července letošního roku zveřejnil další pokračování čtenářské ankety, tentokrát s otázkami, zda čtenáři popularizují svůj výzkum, jakou podporu ve svých aktivitách jim poskytuje domácí instituce a zda sami sledují popularizátory vědy u nás či ve světě. Jak dopadly výsledky?
Dobrou zprávou je, že drtivá většina respondentů svůj výzkum nějakou formou popularizuje. Časová náročnost, kterou zmiňují, se u jednotlivých odpovědí liší. Někdo se popularizaci a přípravě na ni věnuje několik hodin týdně, jiný 1-2 dny v měsíci, další maximálně dva dny ročně.
Jakým způsobem svůj výzkum popularizujete?
Na otázku, jak svůj výzkum popularizují, naši čtenáři odpovídali velmi různorodě. Zmiňovali spolupráci s médii, účast na popularizačních akcích typu Dny otevřených dveří, Noc vědců či Věda fotogenická, pravidelné využívání sociálních sítí, vydávání tiskových zpráv a práci se studenty.
Máme štěstí, že jako relativně velká výzkumná skupina dokážeme zaměstnat menší PR tým, který se stará o web a sociální média, organizuje Dny otevřených dveří, Noci vědců a podobné akce.
Anonym
Vzhledem k tomu, že se nevěnuji popularizaci na sociálních sítích, ale převážně v rámci osobního kontaktu (přednášky, festivaly, práce se studenty, atd.), tak se jedná o nárazovou činnost. Kritickým obdobím je červen a září, kdy je řada vědeckých festivalů. V takových případech věnuji popularizaci několik dní v rámci každého týdne. Mimo tyto měsíce se pak jedná spíše o řády hodin v každém týdnu (příprava přednášek, atd.).
František Mach, Západočeská univerzita v Plzni
S podporou domácí instituce to jde lépe
Některé výzkumné skupiny mají k dispozici PR oddělení nebo alespoň externího copywritera, který pomáhá s přípravou popularizačních článků, jiné jsou na tyto aktivity samy. V odpovědích se respondenti shodli na tom, že kvalitní podpora je vždy k užitku. Ne vždy však tohoto požadavku dosahuje.
Ano. Pochvala je skvělá. Případně úplně ideální je pořádání workshopů, které vedou ke zlepšování v popularizačních aktivitách - to je nejvíc explicitní podpora, jaká může být.
Adéla Šimková, ÚOCHB AV ČR
Ano, popularizační a vědecké výstupy jsou myslím vhodně rozdělené mezi pracovníky podle jejich zaměření. Myslím, že by se popularizace měla více cíleně plánovat, s větším rozmyslem a efektivněji. Zvýšilo by to tak prestiž (a snad i ekonomickou situaci) humanitních oborů.
Anonym, Ústav jazyka českého Akademie věd ČR
Žádnou zvláštní podporu nedostávám, ale ani mi v popularizaci nikdo nebrání. Oceňuji, když se mi dostane konstruktivní zpětné vazby. Pro rozvoj popularizační činnosti bych potřebovala aktivnější kolegy, abychom zkoušeli i méně obvyklé způsoby popularizace.
Anonym
Instituce se „papírově“ snaží a podporu nabízí, ale nestojí to za nic. Jednou vyhlásí Den otevřených dveří, ale kompletní přípravu nechá na vědcích, jindy najme člověka na PR, ale za tak směšné peníze, že to přiláká jen brigádníky, co za pár měsíců odejdou jinam. A když už nakonec najmou zaměstnance, co by to řešil dlouhodobě, nutí ty, kdo si PR a popularizaci řešili po vlastní ose, aby vše předali novému člověku, i kdyby rozdíl v kvalitě byl propastný.
Anonym
Aktivitám vedení nebrání a snaží se být vstřícné. Zároveň bych ocenila jednak školení, jak postupovat, a také větší financování i podporu obecně od vlády a AV ČR. Vytvořili jsme NGO na komunikaci vědy, ale peníze na provoz (hlavně platbu organizace a administrace) získáváme složitě.
Anonym
Ano, popularizace je na ZČU v Plzni podporována, jak organizačně (administrativní podpora, komunikace s organizátory, mediální podpora, vlastní festivaly, atd.), tak finančně (úhrada nákladů a také drobná podpora formou odměny). Dlouhodobě mám však pocit, že je komunikace a popularizace většinou akademické obce v ČR nepochopená a vnímána spíše jako marketing, nežli služba veřejnosti. Jsem si jist, že se toto vnímání mění, ale z reakcí mnoha kolegů cítím, že považují obdobné aktivity za podřadné, nehodné akademika a finančně nerelevantní. Z toho asi vyplývá také to, co bych nejvíce ocenil - morální podpora. Osobně komunikaci a popularizaci vědy vnímám jako nedílnou součást akademické práce, baví mě a přináší mi velmi silnou zpětnou vazbu, která mi dodává energii a smysl pro další akademickou práci. Potřeba obhajovat svou činnost kolegům je ale naopak ubíjející.
František Mach, Západočeská univerzita v Plzni
Ne, nebo o tom nevím. Ocenil bych jasná pravidla, teď se obávám penalizace z veřejné publicity nebo z toho, že jsem předem nepožádal o povolení.
Tomáš Kulhánek, 1. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Pôsobím na dvoch inštitúciách a snažím sa propagovať rovnako obe. Jedna inštitúcia sa ma snaží podporiť (napísali o mne článok, niekedy prezdieľavajú veci na Instagrame), ale druhá inštitúcia ešte nikdy nič nenazdieľala. Určité udalosti univerzít musím prezdieľavať a lákať ľudí povinne. Niekedy by som ocenila, aby som za to dostala drobné štipendium, keďže v normálnom svete takto spolupráce fungujú a ja som len PhD študent, ktorý tak dobre nezarába.
Anonym
Inspirace u nás i v zahraničí
V červencové anketě jsme se čtenářů také ptali, zda sledují popularizační aktivity kolegů vědců a vědkyň u nás, nebo v zahraničí. Odpovědi se různí.
Keď hľadám nové popularizačné experimenty, tak si pomahám tým, že na internete hľadám, co už niekto iný robil. Nesledujem konkrétne aktivity konkrétnych vedcov. Jediné, čo sledujem je YouTube kanal SciShow.
Anonym, ÚOCHB AV ČR
Sleduji popularizační kanály AV ČR - Facebook, časopisy, podcast, navštěvuji Veletrh vědy, čtu popularizační příspěvky kolegů z pracoviště.
Anonym
Skoro vůbec, už jen sledovat odborné aktivity je časově náročně.
Anonym
Ano sleduji. Např. Vědátor, Olinium, Medici PRO, Iniciativa Sníh, podcast Pod čepicí, Fakta o klimatu apod.
Anonym
Mám předplatné časopisu Vesmír. Čtu také anglické zdroje https://simzine.news/ a soc. sítě Linkedin - vědavýzkum.cz nebo CUIP.
Tomáš Kulhánek, 1. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Áno, sledujem. Najmä tých, čo pôsobia v Česku (Vědátor, zeptej_se_vedce, chemia_zivota) a na Slovensku (Vedator, science.r, scienceladies, skúmavka, karin_science).
Anonym
Důvody, proč nepopularizovat
Někteří respondenti na otázku, zda popularizují svoji vědeckou práci, dopověděli negativně. Jaké jsou jejich důvody?
Ja si myslím, že vedci by sa popularizácii venovali aj viac, ale mali by mať eventy organizované niekym iným. Organizácia eventov zaberá velmi veľa času, ale zúčastnenie sa eventu sa dá v rámci práce zvládnuť.
Anonym, ÚOCHB AV ČR
Mým důvodem, kvůli kterému nepopularizuji, je věk a nutnost pracovat na hlavní náplni práce.
Anonym, Ústav pro jazyk český AV ČR
Sám na to nemám čas, prostředky, ani potřebné znalosti a dovednosti - rád se tomu budu věnovat, ale někdo, kdo tomu rozumí, by mi měl říct co a jak, jinak to nemá cenu.
Anonym
Obava, že budu např. v popularizačním časopise odmítnut, rovná se vyhozený čas přípravou např. článku. Dále nedostatek finančních prostředků a nedostatek času na tuto aktivitu a nejasné/nulové, možná i záporné ohodnocení za popularizaci. Měli jsme české granty, kde na popularizaci není obvykle kladen důraz. Navzdory mé zahraniční zkušenosti s prací v rámci H2020 projektu, kde „outreach" byl samostatný balíček a staral se o twitter/sociální sítě/web projektu/blog.
Tomáš Kulhánek, 1. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Všem čtenářům velice děkujeme za jejich odpovědi!
Autorka: Vědavýzkum.cz (MK)
Názory respondentů nijak nevyjadřují názory a postoje redakce.
Přečtěte si první a druhý díl výsledků minulé ankety na téma šikany, ve kterém se respondenti dělí mimo jiné i o rady, jak se s nadálou situací vyrovnat. Nepřehlédněte také předchozí témata čtenářské ankety, jako bylo rodičovství a věda, honba za excelencí ve vědeckém prostředí nebo průmyslové doktoráty (díl první a druhý).
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz