Rada EU schválila vznik institucionalizovaných partnerství v programu Horizont Evropa

Dne 19. listopadu 2021 byl Radou EU přijat tzv. jednotný základní akt, který umožňuje vznik devíti nových evropských institucionalizovaných partnerství, konkrétně tzv. společných podniků (JUs), založených na základě čl. 187 SFEU. Nařízení o zakládání společných podniků má za cíl zefektivnit využívání institucionalizovaných evropských partnerství, zejména zaměřením se na jasné cíle a výsledky, kterých lze dosáhnout do roku 2030, a zajištěním jasného příspěvku k souvisejícím politickým prioritám EU. Evropská partnerství se zabývají komplexními výzvami, k jejichž řešení je žádoucí spolupráce s průmyslem a případně také s členskými státy. Kromě výše uvedeného předchozí den Rada rovněž přijala rozhodnutí o zapojení EU do 10. partnerství, Evropského partnerství pro metrologii.

EU poskytne na partnerství z programu Horizont Evropa rozpočet ve výši téměř 10 miliard EUR, které partneři doplní minimálně stejnou částkou investic. Očekává se, že tento společný příspěvek zmobilizuje dodatečné investice v oblasti zdraví, dopravy, energetiky, digitálních technologií a metrologie, vytvoří pracovní místa a ekonomický růst a bude mít dlouhodobý pozitivní vliv na životní prostředí a společnost.

Nově přijatým nařízením dostaly zelenou níže zmíněná institucionalizovaná partnerství:

• Global Health EDCTP3
• Innovative Health Initiative
• Key Digital Technologies
• Circular Bio-based Europe
• Clean Hydrogen
• Clean Aviation
• Europe’s Rail
• Single European Sky ATM Research 3
• Smart Networks and Services
• Metrology

Po oficiálním publikování nařízení v úředním věstníku EU vstoupí výše uvedená partnerství do fáze ustanovení a provádění, což bude zahrnovat nábor zaměstnanců, jmenování poradních orgánů a přípravu pracovních programů. Jakmile budou vytvořeny, vyhlásí se nové výzvy k předkládání návrhů s cílem vybrat a financovat výzkumné a inovační projekty, které budu odpovídat příslušným cílům. Více informací naleznete v tiskové zprávě Evropské komise.

Nová zpráva poukazuje na nedostatečné zastoupení žen v oblasti výzkumu

Evropská komise zveřejnila nejnovější vydání publikace She Figures – studie, jejímž cílem je monitorovat genderovou rovnost v oblasti výzkumu a inovací. Studie je vydávána pravidelně ve tříletých intervalech.

Rovnost žen a mužů je jednou ze základních hodnot EU. Navzdory právním a politickým závazkům EU však mezi ženami a muži přetrvává řada nerovností, a to i v oblasti výzkumu a inovací. Patří mezi ně například nedostatečné zastoupení žen ve vědeckých a technických profesích (včetně podnikání a inovací), genderové rozdíly v pracovních podmínkách výzkumných pracovníků či nerovnosti v kariérním postupu a rozhodování atd.

Nově zveřejněná zpráva poukazuje na zvýšení počtu výzkumných pracovnic napříč vysokoškolským vzděláváním, státní správou a podnikatelským sektorem, celkově však ženy zůstávají v oblasti výzkumu a inovací nedostatečně zastoupeny.

Pozitivní trend je možné v posledních letech sledovat i v počtu studentek a absolventek na bakalářském, magisterském a doktorském stupni. Navíc zatímco předchozí vydání She Figures zjistila genderovou propast v mezinárodní mobilitě výzkumných pracovníků během jejich doktorandského studia, v roce 2019 nebyl pozorován žádný výrazný genderový rozdíl.

Výsledky studie ukazují, že v průměru je na bakalářském a magisterském stupni vetší převaha žen mezi studenty (54 %) a absolventy (59 %), zatímco na doktorandské úrovni je složení téměř genderově vyvážené (48 %). V souvislosti s genderovou rovností však i nadále přetrvávají rozdíly mezi studijními obory. Ženy například stále představují méně než čtvrtinu absolventů doktorského studia v oboru informačních a komunikačních technologií (22 %), zatímco v oblasti zdravotnictví a sociální péče a vzdělávání představují 60 % absolventů.

Kromě toho ženy představují pouze přibližně jednu třetinu výzkumných pracovníků (33 %). Na nejvyšší úrovni akademické obce zůstávají ženy nedostatečně zastoupeny a zastávají zhruba jednu čtvrtinu pozic řádných profesorů (26 %). Ženy jsou také méně často zaměstnány jako vědkyně a inženýrky (41 %) a jsou nedostatečně zastoupeny mezi samostatně výdělečně činnými profesionály ve vědě a strojírenství a v profesích v oblasti IKT (25 %).

Celou zprávu naleznete na webové stránce Evropské komise.

Co přinesla konference k novému evropskému výzkumnému prostoru?

Slovinské předsednictví v Radě EU zveřejnilo souhrnnou zprávu s výsledky vyplývajících z diskuse na konferenci „Nový evropský výzkumný prostor – směrem k odpovědné znalostní společnosti 3. tisíciletí“, která se uskutečnila ve dnech 25. a 27. října 2021. Konference se zúčastnily zainteresované strany z různých oblastí výzkumu a inovací se zájmem o evropský výzkumný prostor. Mezi účastníky patřili mimo jiné politici, výzkumní pracovníci, investoři, výzkumné organizace a zástupci průmyslu. Cílem konference bylo zapojit zúčastněné strany do nového ERA prostřednictvím šíření informací a shromažďování jejich doporučení k zahájení jeho implementace.

Zpráva obsahuje 41 doporučení, která se dotýkají čtyř témat, která byla projednávána během druhého dne konference:

• ERA pro výzkumné infrastruktury;
• ERA pro budoucí výzkumné kariéry;
• ERA pro otevřenou vědu;
• ERA pro ekonomiku.

Staňte se součástí mise „Klimaticky neutrální a inteligentní města“!

Dne 25. listopadu zveřejnila Evropská komise výzvu k vyjádření zájmu pro města, aby se připojila k Evropské misi pro klimaticky neutrální a inteligentní města.

Cílem mise je dosáhnout do roku 2030 nejméně 100 klimaticky neutrálních a inteligentních měst a zajistit, aby tato města fungovala jako experimentální a inovační centra. Všechna ostatní evropská města by pak měla do roku 2050 následovat jejich příklad.

Zapojením se do mise se vybraná města postaví přímo do popředí inovací při přechodu na klimatickou neutralitu v rámci Zelené dohody pro Evropu.

Města jsou nyní vyzvána, aby v rámci mise vyjádřila svůj zájem stát se klimaticky neutrálními do roku 2030 a aby předložila informace o své současné situaci, probíhající práci a budoucích plánech v oblasti klimatické neutrality. Města se mohou přihlásit do výzvy do 31. ledna 2022. Po posouzení nezávislými odborníky oznámí Komise seznam vybraných měst do března 2022.

Za účelem pomoci městům zorientovat se v připravované misi byla začátkem listopadu zveřejněna informační příručka.

Žádosti o ERC Synergy granty 2022 v číslech. Co ukazují?

Evropská rada pro výzkum (ERC) zveřejnila statistiky k výzvě ERC Synergy Grants 2022 s termínem uzávěrky 10. listopadu 2021.

Do výzvy bylo podáno 358 žádostí, přičemž průměrný navrhovaný projekt zahrnuje tři hlavní řešitele a má rozpočet přibližně 9 milionů EUR. Až v 62 % návrzích sú zastoupeny ženy, co představuje nárůst o 7 % oproti výzvě v roce 2021. Celkem se přihlásilo 1 192 hlavních řešitelů (PIs) z 1 041 hostitelských institucí. Nejvyšší počet hlavních řešitelů pochází z německých (154) a britských (147) institucí. Ženy tvoří 27 % hlavních řešitelů navrhovaných projektů co je o 4 % více než v poslední výzvě.

ERC odhaduje, že ve výzvě by mohlo uspět 33 projektů, a vyčlenilo na jejich financování 297 milionů eur. Vyhlášení projektů vybraných k financování je plánováno na konec roku 2022.

Více informací je k dispozici v oficiální tiskové zprávě.

První výzva k předkládání projektů pro nový Nástroj pro meziregionální inovační investice (I3)

Nástroj pro meziregionální inovační investice představuje nový nástroj financování na období 2021–2027, který vyčleňuje 570 milionů eur na podporu uvádění na trh a rozšiřování meziregionálních inovačních projektů ve sdílených prioritních oblastech inteligentní specializace. Bude podněcovat rozvoj evropských hodnotových řetězců se silným aspektem soudržnosti, neboť nejméně polovina jeho finančních prostředků bude určena pro méně rozvinuté regiony.

Nástroj I3 bude podporovat partnerství výzkumných pracovníků, podniků, občanské společnosti a orgánů veřejné správy s cílem určit a přesněji vymezit společné oblasti investic. Podporovány budou rovněž synergie s akcemi podle programu Horizont Evropa a Programu pro jednotný trh.

Více informací k I3 naleznete v zápise kanceláře CZELO z pracovní skupiny IGLO pro otázky regionální politiky.

Zdroj: CZELO

CZELO přináší aktuální informace o dění v oblasti evropského vzdělávání a výzkumu, poskytuje informační a poradenské služby výzkumným a vzdělávacím institucím v ČR a podporuje je v pořádání pracovních jednání, workshopů, seminářů či konferencí a při dalších činnostech v Bruselu.

Česká styčná kancelář pro vzdělávání a výzkum v Bruselu – CZELO (Czech Liaison Office for Education and Research in Brussels) navazuje na činnost České styčné kanceláře pro výzkum, vývoj a inovace. Činnost kanceláře CZELO je od roku 2021 zajišťována Domem zahraniční spolupráce, díky čemuž se její dosavadní působnost v oblasti výzkumu rozšířila i o oblast vzdělávání.