Czexpats in Science
Stovky talentovaných českých vědců během své kariéry vycestují sbírat zkušenosti na nejkvalitnější světové univerzity. Následný návrat do ČR pro ně ovšem není jednoduchý, ti nejtalentovanější často zůstanou v cizině natrvalo a dochází tak k významnému odlivu lidského kapitálu. Tři mladé české vědkyně se proto rozhodly založit iniciativu Czexpats in Science s cílem propojit české vědce pracující v zahraničí, usnadnit předávání zkušeností jak s výjezdem, tak s návratem, a zprostředkovat kontakt s českým vědeckým prostředím i těm, kteří se do Česka vracet neplánují. Jedná se o vůbec první platformu v ČR, která pomáhá českým vědcům v zahraničí.
Ve čtvrtek 24. září proběhl první neformální online networking Czexpats in Science Meetup, na kterém se potkalo přes dvacet českých vědců působících v zahraničí (Czexpats) nebo vědců s významnou zahraniční zkušeností, kteří již znovu působí v ČR (Repats).
Již druhým rokem jsem postdokem na Univerzitě v Helsinkách v sociálních vědách, v oboru politologie. Kdyby v mé kariéře mladého vědce všechno vycházelo podle mých představ, určitě bych tady nebyl. Zcela jistě bych byl pořád v České republice. Zhruba v polovině doktorského studia jsem ale stál před zásadním rozhodnutím...
Kateřina Falk navazuje na svůj předešlý blog o zakládání výzkumné skupiny. Tentokrát se podělí o své zkušenosti ze začátků na pozici vedoucí. Prozradí mimo jiné, proč je dobré raději přijmout jednoho postdoka než tři doktorandy, jak moc je důležitá komunikace v rámci skupiny i jak najít ty pravé spolupracovníky.
V tomto článku se pokusím popsat svou cestu k roli vedoucí fungující vědecké skupiny a zároveň poskytnout některé užitečné informace, které by ostatním mohly pomoci dosáhnout tohoto cíle. I když taková cesta je vždy velmi individuální a bude záviset na mnoha konkrétních, často osobních aspektech, existuje mnoho získaných zkušeností, které lze univerzálně převést na ostatní.
Pokud chcete na podzim žádat o stipendium MSCA IF od Evropské komise, blíží se čas, kdy byste měli začít o své žádosti uvažovat seriózně a kontaktovat budoucí šéfy. Navíc se s tím nabízí velmi zajímavá možnost, jak se vrátit do Česka, jestli studujete nebo pracujete alespoň tři roky v zahraničí. Pokud totiž získáte více než 70 % bodů, můžete žádat o českou verzi stipendia od MŠMT, kde zpravidla uspějí všichni žadatelé.
Evoluční biolog Kamil S. Jaroň ve svém blogu porovnává dosavadní zkušenosti, které získal jako czexpat za svého pobytu ve Švýcarsku a ve Skotsku. Co pro něj bylo během let v zahraničí těžké a co by dnes už udělal jinak?
Vystupte ze své komfortní zóny, následujte své sny, ale nečekejte, že bude v zahraničí všechno růžové a zalité sluncem. Zároveň je to výzva a každá překonaná překážka vás posílí. Eliška Koňaříková popisuje své zkušenosti s PhD studiem v německém Mnichově, které by ani přes občasné strasti za nic nevyměnila.
Proč je dobré uvažovat o založení výzkumné skupiny v České republice a jaké jsou možnosti? Vybojujte si svou vědeckou nezávislost a staňte se součástí českého výzkumného prostoru, vyzývá Tomáš Mozga.
Iniciativa Czexpats in Science přináší analýzu dat o posuzovaných projektech základního výzkumu s počátkem řešení v roce 2020. Díky informacím o neschválených návrzích, které byly vyžádány od GA ČR na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, můžeme odpovědět na otázky jako: Které instituce o granty žádají? Jak jsou úspěšné? A která témata jsou populární?
Poslední červencový den roku 2016 bylo krásně a slunečno. Mne a moji rodinu čekala velká stěhovací cesta. Po pěti letech studia a působení v zahraničí jsme se vraceli zpět do Česka. 31. 7. 2016 jsme zabalili svůj život do kufru auta, abych 1. 8. 2016 ráno mohl nastoupit na Univerzitě Karlově v Praze. Odjížděli jsme tehdy z Vídně, kde jsem strávil předešlých 6 měsíců jako Junior Patočka Fellow na Institut für die Wissenschaften vom Menschen.