Kateřina Falk navazuje na svůj předešlý blog o zakládání výzkumné skupiny. Tentokrát se podělí o své zkušenosti ze začátků na pozici vedoucí. Prozradí mimo jiné, proč je dobré raději přijmout jednoho postdoka než tři doktorandy, jak moc je důležitá komunikace v rámci skupiny i jak najít ty pravé spolupracovníky. 

V tomto článku se pokusím popsat svou cestu k roli vedoucí fungující vědecké skupiny a zároveň poskytnout některé užitečné informace, které by ostatním mohly pomoci dosáhnout tohoto cíle. I když taková cesta je vždy velmi individuální a bude záviset na mnoha konkrétních, často osobních aspektech, existuje mnoho získaných zkušeností, které lze univerzálně převést na ostatní.

Pokud chcete na podzim žádat o stipendium MSCA IF od Evropské komise, blíží se čas, kdy byste měli začít o své žádosti uvažovat seriózně a kontaktovat budoucí šéfy. Navíc se s tím nabízí velmi zajímavá možnost, jak se vrátit do Česka, jestli studujete nebo pracujete alespoň tři roky v zahraničí. Pokud totiž získáte více než 70 % bodů, můžete žádat o českou verzi stipendia od MŠMT, kde zpravidla uspějí všichni žadatelé.

Evoluční biolog Kamil S. Jaroň ve svém blogu porovnává dosavadní zkušenosti, které získal jako czexpat za svého pobytu ve Švýcarsku a ve Skotsku. Co pro něj bylo během let v zahraničí těžké a co by dnes už udělal jinak?

Vystupte ze své komfortní zóny, následujte své sny, ale nečekejte, že bude v zahraničí všechno růžové a zalité sluncem. Zároveň je to výzva a každá překonaná překážka vás posílí. Eliška Koňaříková popisuje své zkušenosti s PhD studiem v německém Mnichově, které by ani přes občasné strasti za nic nevyměnila.

Proč je dobré uvažovat o založení výzkumné skupiny v České republice a jaké jsou možnosti? Vybojujte si svou vědeckou nezávislost a staňte se součástí českého výzkumného prostoru, vyzývá Tomáš Mozga.

Iniciativa Czexpats in Science přináší analýzu dat o posuzovaných projektech základního výzkumu s počátkem řešení v roce 2020. Díky informacím o neschválených návrzích, které byly vyžádány od GA ČR na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, můžeme odpovědět na otázky jako: Které instituce o granty žádají? Jak jsou úspěšné? A která témata jsou populární?

Poslední červencový den roku 2016 bylo krásně a slunečno. Mne a mojí rodinu čekala velká stěhovací cesta. Po pěti letech studia a působení v zahraničí jsme se vraceli zpět do Česka. 31. 7. 2016 jsme zabalili svůj život do kufru auta, abych 1. 8. 2016 ráno mohl nastoupit na Univerzitě Karlově v Praze. Odjížděli jsme tehdy z Vídně, kde jsem strávil předešlých 6 měsíců jako Junior Patočka Fellow na Institut für die Wissenschaften vom Menschen.

Roky strávené v zahraničí jsou nepochybným přínosem pro vědeckou kariéru. Život v nové zemi je však výrazně odlišný, pokud s sebou vědec či vědkyně bere také rodinu a děti. O zkušenosti postdoktorandského zahraničního pobytu s rodinou píše v novém blogu Jan Schejbal, postdoktorand na Barnett Institute of Chemical and Biological Analysis při Northeastern University v Bostonu.

Olga Löblová z Czexpats in Science mluvila s filozofem a sociologem práva Jiřím Přibáněm o britské akademické meritokracii, vědě jako povolání a posledním komunistickém doktorátu v Československu.