Lidé ve výzkumu a vývoji

Počet osob zaměstnaných ve výzkumu a vývoji roste celkově i v jednotlivých profesích, ať už jde o výzkumníky/výzkumnice, techniky/techničky či ostatní pracovní pozice v této oblasti. V roce 2020 pracovalo ve výzkumu a vývoji celkem 118 004 osob (tj. 80 959 plných úvazků – FTE), z toho 36 191 žen. Nadpoloviční většinu (55,2 %) tvořili lidé, kteří provádí výzkum, téměř třetina osob (30,6 %) byla zaměstnaná jako techničtí pracovníci a 14,1 % představovaly osoby z ostatních profesí působících v oblasti výzkumu a vývoje.

Zastoupení mužů, kteří mají ve všech uvedených profesích výzkumu a vývoje převahu, stoupá.

Struktura osob zaměstnaných v jednotlivých oblastech výzkumu a vývoje dle pohlaví v roce 2020 (HC, v %)

Zdroj: ČSÚ, Ukazatelé výzkumu a vývoje; vlastní zpracování.

Kdo u nás dělá výzkum?

Výzkumníci a výzkumnice představují 55,2 % ze všech zaměstnanců ve výzkumu a vývoji. V roce 2020 se celkově jednalo o 61 966 osob (41 198 FTE). Zastoupení žen mezi osobami, které provádějí výzkumnou činnost, po stagnaci posledních let mírně roste, v roce 2020 tvořily 27,6 % (24,1 %, FTE). I přesto se však jedná o jednu z nejnižších hodnot za posledních 15 let. A to navzdory faktu, že se celkový počet lidí na pozici výzkumník/výzkumnice od roku 2005 do roku 2020 zvýšil o 27 651 osob.

Ještě v roce 2019 měla Česká republika se svými 27,2 % nejnižší podíl žen mezi výzkumnými pracovníky ze všech členských zemí EU. Ve všech zemích, které se nacházely v roce 2009 spolu s Českou republikou na samém chvostu evropského žebříčku, zastoupení žen mezi výzkumníky za posledních 10 let vzrostlo. V České republice se ale naopak snížilo o 1,7 procentního bodu.

Vývoj počtu výzkumníků a výzkumnic podle pohlaví v období let 2005 až 2020 (HC)

Zdroj: ČSÚ, Ukazatelé výzkumu a vývoje; vlastní zpracování.

Podíl žen mezi výzkumnými pracovníky (HC) ve státech EU, 2019 (%)

Zdroj: Eurostat – Share of female researchers by sector of performance; vlastní zpracování.

Ideálně typická dráha od studia k vědecké profesi

V roce 2020 studovalo celkem 98 096 osob v magisterském stupni a 21 048 v doktorském programu;

• Na magisterském stupni studia bylo 59 417 žen (60,6 %) a 38 679 mužů (39,4 %).
• Doktorskému studiu se věnovalo 9 369 žen (44,5 %) a 11 679 mužů (55,5 %). Tyto hodnoty jsou s malými obměnami v řádu desetin procent stejné již od roku 2012.

Magisterské studium absolvovalo 27 371 osob, doktorát jich získalo 1 795;

• Magisterské studium úspěšně dokončilo 16 320 žen (59,6 %) a 11 051 mužů (40,4 %). Většina z nich získala titul v sociálních vědách (46,7 %), vyšší podíl byl také ve vědách technických (24,3 %). Počet absolventů ostatních oborů se pohyboval mezi 4,2 až 12,4 %.
• Co se týče absolventů doktorského studia, i mezi nimi převládají muži. V roce 2020 jich bylo 981 (54,7 %) oproti 841 (45,3 %) ženám. Dominovali absolventi přírodních (25,3 %) a technických věd (25 %). Nejméně absolventů pocházelo z oboru zemědělsko–lesnických a veterinárních věd (3,5 %).

Absolventi magisterského stupně studia dle pohlaví v roce 2020, odděleně podle oborů (v %)

Zdroj: MŠMT, Statistika výkonových ukazatelů veřejných a soukromých vysokých škol ČR; vlastní zpracování.

Absolventi doktorského stupně studia dle pohlaví v roce 2020, odděleně podle oborů (v %)

Zdroj: MŠMT, Statistika výkonových ukazatelů veřejných a soukromých vysokých škol ČR; vlastní zpracování.

Zastoupení žen mezi studujícími magisterského studia se v posledních 10 letech drží na úrovni 60 %. Ženy také dlouhodobě převažují mezi absolventy magisterského studia, v roce 2020 jej úspěšně dokončilo 59,6 % žen. V době mezi absolvováním magisterského programu a začátkem doktorského studia sledujeme snížení podílu žen, které mají o doktorské studium zájem. Na doktorát se rozhodne pokračovat 44,5 % žen, tj. propad v zastoupení žen o 13,9 procentního bodu.

Od studia k vědecké profesi − časové srovnání zastoupení žen a mužů na jednotlivých stupních ideálně typické dráhy (v %), všechny obory a vědní oblasti celkem (HC), roky 2010 a 2020

Zdroj: MŠMT, Statistika výkonových ukazatelů veřejných a soukromých vysokých škol ČR; ČSÚ, Ukazatelé výzkumu a vývoje; vlastní zpracování.

Zatímco zastoupení studentek v doktorském programu stagnuje, roste procento žen, které ho úspěšně absolvují. Za posledních 15 let se tato hodnota zvýšila o 10,3 procentního bodu.

Největší propad v zastoupení žen na pomyslné studijně-profesní dráze je mezi doktorskými absolventy (45,3 %) a výzkumníky samotnými (27,6 %), který v roce 2020 činil 17,7 procentního bodu.

Pro přírodní vědy je příznačné, že poměrově velká část žen, které úspěšně dokončí doktorské studium, se rozhodne nepokračovat ve výzkumné kariéře – rozdíl mezi absolventkami doktorského programu a výzkumnicemi v roce 2020 byl 23,7 procentního bodu. Naopak v lékařských a farmaceutických vědách docházelo k jednomu z nejmenších odlivů žen co se podílu týče, na přechodu od získání doktorátu k vědecké profesi – jednalo se o ztrátu 5,1 procentního bodu.

Jak jsou na tom jednotlivé vědní oblasti?

Největší podíl výzkumníků v ČR působí v technických (37,4 %) a přírodních vědách (31,0 %); dohromady tedy tvoří víc než dvě třetiny všech výzkumníků. Podíl žen mezi výzkumníky je ale v těchto oborech dlouhodobě nejnižší. Zastoupení žen v technických vědách je pouze 14,7 %.;

Po přepočtu na plné úvazky (FTE) je zastoupení žen mezi výzkumníky v obou vědních oblastech mírně nižší (13,0 % v technických vědách; 24,4 % v přírodních vědách). Nejblíže rovnému zastoupení jsou lékařské vědy, kde na pozici výzkumnice působí 48,2 % žen (50,3 %, FTE), následovány zemědělskými vědami s 45,8 % podílem výzkumnic (44,4 %, FTE). Výzkumníci a výzkumnice dle pohlaví v roce 2020, odděleně podle vědních oblastí (HC, v %).

Výzkumníci a výzkumnice dle pohlaví v roce 2020, odděleně podle vědních oblastí (HC, v %)

Zdroj: ČSÚ, Ukazatelé výzkumu a vývoje; vlastní zpracování

Jaká je situace v jednotlivých sektorech výzkumu?

Sektorem s nejvyšším podílem výzkumníků je vysokoškolský sektor se 41,9 % pracovníků, v těsném závěsu se sektorem podnikatelským se 40,7 % výzkumníků. Vládní sektor zaměstnával 17,0 % výzkumníků, soukromý neziskový sektor pouze 0,4 % výzkumníků v roce 2020.

V podnikatelském sektoru nabízí nejvíc výzkumných pozic soukromé podniky pod zahraniční kontrolou (53,9 %), zároveň však zaměstnávají nejméně žen (11,5 %) ze všech podnikatelských pracovišť.

Ve vládním sektoru nabízí největší působiště výzkumníkům pracoviště Akademie věd ČR s 62,6 %, ve kterých je podíl žen 36,4 %.

Ve vysokoškolském sektoru mají dominantní pozici veřejné a státní vysoké školy (89,7 %), zastoupení žen je 34,7 %, což je nejnižší hodnota v sektoru.

V mezinárodním srovnání je podíl žen mezi výzkumníky ve vysokoškolském a podnikatelském sektoru nejnižší v celé Evropské unii, ve vládním sektoru má Česká republika 4. nejhorší skóre v EU.

Výzkumníci a výzkumnice dle pohlaví v roce 2020, odděleně podle sektoru provádění výzkumné práce (HC, v %)

Zdroj: ČSÚ, Ukazatelé výzkumu a vývoje; vlastní zpracování.

Situace na vysokých školách

V roce 2020 pracovali akademici na 18 507 celých úvazcích (FTE), ze kterých měly 36,0 % úvazků ženy. Akademiky rozumíme profesory/ky, docenty/ky, odborné asistenty/ky, asistenty/ky a lektory/ky.

Nejvíce zastoupené jsou ženy na pozici lektor/lektorka (56,4 %), se zvyšující se akademickou pozicí se podíl žen snižuje a na pozici profesorky je žen jen 15,3 %. Podíl žen mezi asistenty byl 48,8 %, u odborných asistentek šlo o 40,9 % a docentek 26,8 %. Pokud by zastoupení profesorek rostlo o 1,8 procentního bodu každých 10 let, tedy stejně rychle jako dosud, pak bychom dosáhli rovného zastoupení na této pozici za 193 let.

Časové srovnání zastoupení žen a mužů na celkové sumě akademických úvazků (FTE) mezi roky 2017 a 2020, odděleně podle klasifikace (v %)

Zdroj: MŠMT, Statistiky školství – Zaměstnanci a mzdové prostředky; vlastní zpracování

Nejvyšší podíl žen mezi akademiky najdeme v sociálních (45,5 %), lékařských (44,0 %) a humanitních vědách (41,9 %), mírně nad třetinou jsou zemědělsko-lesnické a veterinární vědy s 36,8 % úvazků pro akademické pracovnice. Nejnižší je zastoupení žen v technických (22,4 %) a přírodních vědách (26,0 %).

V zemědělských vědách je propad zastoupení žen mezi lektory a profesory o 50,8 procentního bodu. Sociální vědy také trpí silnou vertikální segregací, úbytek žen mezi nejnižší a nejvyšší kariérní příčkou představuje 47,2 %.

V technických vědách dochází k horizontální segregaci a koncentrace žen, které se chtějí vydat na akademickou dráhu, je zde nejnižší ze všech sledovaných oblastí. Úbytek žen je v jednotlivých stupních akademických pozic ale relativně malý a pravděpodobnost, že žena dosáhne postu profesorky, je v technických vědách v porovnání s ostatními vědami vyšší.

Na všech kvalifikačních úrovních jsou mezi akademiky mzdové rozdíly v neprospěch žen. Od roku 2010 se navíc mzdové rozdíly na všech kvalifikačních stupních, s výjimkou lektorů, zvýšily.

Struktura úvazků (FTE) akademických pracovníků a pracovnic dle pohlaví v roce 2020, odděleně podle vědní oblasti (v %)

Zdroj: MŠMT, Statistiky školství – Zaměstnanci a mzdové prostředky; vlastní zpracování.

Genderové rozdíly (GPG, v %) v průměrných hrubých měsíčních mzdách akademických pracovníků v roce 2020, odděleně podle kvalifikačního stupně

Zdroj: MŠMT, Statistiky školství – Zaměstnanci a mzdové prostředky; vlastní zpracování.

Kdo o směřování vědy rozhoduje? Jak si vedou ženy mezi odborníky v oborech vědy a techniky? Komu jsou nejčastěji udělovány patenty? Zjistíte ve zbylé části souhrnu monitorovací zprávy za rok 2020. Přečíst si můžete také celý výsledek monitoringu.

Autorka: Nathalie Koubayová

Zdroj: NKC - Gender a věda