Trumpův zákaz „podpory genderové ideologie“ rozvířil debatu o pohlaví a genderu nejen ve vědě

Zmíněné prohlášení Bílého domu s názvem „Defending Women from Gender Ideology Extremism and Restoring Biological Truth to the Federal Government“, podepsané Donaldem Trumpem 20. ledna 2025, uvádí, že „politikou Spojených států je uznávat dvě pohlaví – mužské a ženské.“ Federální finanční prostředky dále podle tohoto exekutivního příkazu nesmějí být použity na podporu genderové ideologie: „Každá agentura posoudí podmínky grantu a preference příjemce grantu a zajistí, aby grantové prostředky nepodporovaly genderovou ideologii.“

Podle nařízení má být slovo „gender“ navíc ve všech federálních politikách a dokumentech nahrazeno výrazem „pohlaví“.

Dopady exekutivního příkazu na americkou vědu a výzkum a nejasnosti ve výkladu jeho znění

Podle časopisu Science nové požadavky Bílého domu rozpoutaly ve vědeckých řadách bouřlivou diskuzi. Častým argumentem proti prohlášení „Defending Women from Gender Ideology Extremism and Restoring Biological Truth to the Federal Government“ je, jak uvádí například organizace Intersexions Australia nebo obhájkyně práv intersexuálních/DSD osob Alicia Roth Weigel, že se nařízení snaží definovat pohlaví jako binární a ignoruje existenci intersexuálních/DSD osob. Nejen CNN v této souvislosti dále upozorňuje, že exekutivní nařízení nebere v úvahu rozdíly mezi pohlavím, tedy biologickým konceptem, a genderem, který je sociálním a kulturním konstruktem.

V oblasti vědy a výzkumu ve Spojených státech se pak restrikcí v rámci svých prací obávají nejen vědci zaměřující se na genderové menšiny, jejichž práce se v této oblasti zaměřují na témata jako zdraví, vzdělávání, bydlení, chování dospívajících či politická angažovanost. Ohrožení pociťují i výzkumníci, kteří se obávají, že formulace zákazu „propagace genderové ideologie“ by se mohla vztahovat i na identitu samotných vědců.

Časopis Science v této souvislosti uvádí jako příklad Jess McLaughlin, evoluční bioložku a výzkumnici v oblasti genomiky z University of Alaska Anchorage. Ta se obává, že její status otevřené trans vědkyně, která prosazuje rozmanitost, inkluzi a rovnost ve své laboratoři, by mohl ohrozit její šance na získání federálního financování.

Podle Science se zastavení financování obávají také vědci, jejichž výzkum nesouvisí přímo s genderovými menšinami, ale slovo „gender“ je součástí názvu jejich grantu. Jeden z respondentů například zkoumá, jak biologické rozdíly mezi pohlavími ovlivňují Alzheimerovu chorobu u myší a lidí. Ze strachu z možných restrikcí však požádal o anonymitu. „Pokud budou granty rušeny jen na základě slova 'gender', aniž by bylo pochopeno, o co jde, bude to obrovský problém,“ uvedl pro časopis Science.

Nad právním výkladem, respektive šíří exekutivního příkazu, tak visí nejeden otazník. V souvislosti s nedávnými událostmi však lze předpokládat, že se administrativa Donalda Trumpa bude snažit podporovat co nejširší výklad. Během ledna totiž z mnoha webů, jež podléhají americké vládě, zmizely tisíce článků, které obsahují výrazy, jako je „gender, transgender, těhotná osoba, těhotné osoby, LGBT, transsexuální či nebinární.“ 

Kritika exekutivního příkazu: Popírá existenci intersexuálních/DSD osob

Samotnou kapitolou v případě exekutivního příkazu „Defending Women from Gender Ideology Extremism and Restoring Biological Truth to the Federal Government“ je pak podle již výše zmíněné kritiky popření existence osob s variacemi pohlavních znaků. Tedy osob, které jsou v sociálněvědních a právních textech, například v dokumentech Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, uznány a označovány jako intersexuální. Tento termín přitom poukazuje na spektrum biologických charakteristik, které se ne vždy vejdou do typických definic mužského nebo ženského pohlaví.

V oblasti medicíny se pro tyto stavy používá zkratka DSD (Disorders of Sex Development – poruchy vývoje pohlaví), která byla přijata na mezinárodním pediatrickém kongresu v Chicagu v roce 2005. Termín nahradil dřívější označení, jako například „hermafroditismus“, které bylo považováno za zastaralé a stigmatizující.

Podle vyjádření OSN se s intersexuálními znaky narodí přibližně 1,7 % populace. Zmíněný údaj se pak shoduje s odhadem, který ve své práci uvádí bioložka Anne Fausto-Sterling. Definice toho, co je považováno za intersexuální/DSD stav, se však mohou lišit, neboť zahrnují široké spektrum stavů, které dále mohou zahrnovat variace v chromozomech, hormonech nebo anatomii pohlavních orgánů. ​

Odlišný názor v této souvislosti zastává Leonard Sax, americký lékař a psycholog, který je však známý svými vyhraněnými názory, například podporou odděleného vzdělávání podle pohlaví. Tyto postoje mu vynesly označení kontroverzní osobnosti v odborné i veřejné diskusi.

Ve své studii „How common is Intersex? a response to Anne Fausto-Sterling” Sax navrhuje užší definici intersexuality, která by zahrnovala pouze případy, kdy je chromozomální pohlaví nekonzistentní s fenotypovým pohlavím, nebo kdy fenotyp nelze klasifikovat jako mužský nebo ženský. Při použití této užší definice autoři odhadují prevalenci intersexuálníchstavů na přibližně 0,018 %, což je výrazně méně než původní odhad Fausto-Sterling. 

Termín DSD je sám o sobě považován za kontroverzní. Kritika vychází ze skutečnosti, že slovo „porucha“ (disorder) poukazuje na patologii, kterou je třeba napravit, což může být stigmatizující. Některé organizace a komunity proto upřednostňují neutrálnější termíny, jako například „differences of sex development“ (odlišnosti ve vývoji pohlaví).

Otázkou, jak řešit odlišnosti ve vývoji pohlaví a zda například umožnit dětem užívat blokátory puberty, se zabývají i další země, aniž by volily tak radikální přístup jako administrativa Donalda Trumpa. Například ve Velké Británii bylo v roce 2023 zakázáno podávání blokátorů puberty lidem mladším 18 let mimo klinický výzkum. Bylo tak učiněno na základě varování odborníků, že blokátory mohou pro mladistvé představovat „nepřijatelné bezpečnostní riziko“. Více podrobností přinesl článek v Lui. 

Federální soud zastavil některé kroky Trumpovy administrativy v oblasti výzkumu

Začátkem února však federální soud nařídil Trumpově administrativě obnovit určité vládní webové stránky o veřejném zdraví a datové soubory, které agentury, jako je například Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (Food and Drug Administration – FDA) nebo Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (Centers for Disease Control and Prevention – CDC), odstranily, do jejich verzí platných před 30. lednem. V návaznosti na toto rozhodnutí však Trumpova administrativa přidala k obnoveným stránkám varování.

Například na stránce FDA se studií o pohlavních rozdílech při klinickém hodnocení lékařských výrobků se nyní objevilo modře označené prohlášení: „Trumpova administrativa odmítá genderovou ideologii a odsuzuje její škodlivé dopady – dětem způsobuje újmu prostřednictvím chemického a chirurgického mrzačení, ženám odebírá důstojnost, bezpečí, blahobyt a příležitosti. Tato stránka neodráží biologickou realitu, a proto ji administrativa a příslušné ministerstvo odmítají.“

Přesah do všech společenských oblastí

Aktuálně zmíněná problematika zarezonovala v takřka všech oblastech společenského života – například i ve sportu. Dne 5. února 2025 podepsal Donald Trump další exekutivní příkaz – tentokrát s názvem „Keeping Men Out of Women’s Sports“, v rámci kterého jsou osoby, jež prošly tranzicí, vyčleněny z určitých sportovních aktivit. Změnu pohlaví u osob mladších 19 let pak zakazuje další exekutivní příkaz s názvem „Protecting Children from Chemical and Surgical Mutilation“.

Velkou diskuzi o ženách a mužích ve sportu vzbudila na olympijských hrách v Paříži v roce 2024 alžírská boxerka Imán Chalífová, která v úvodním zápase vyhrála po 46 vteřinách nad Italkou Angelou Cariniovou. Případ vyvolal velkou diskuzi a odsouzení, mnozí diskutující dávali její účast v ženské soutěži za vinu „genderové ideologii“ a Chalífovou neoprávněně označovali za „transgender sportovce“. Chalífová je však chromozomálně i fenotypově ženou, má kombinaci chromozomů XX, pouze má vyšší hladiny testosteronu, kvůli čemuž byla v roce 2023 diskvalifikována z mistrovství světa. Případ tak spíš ukázal, že otázka pohlavní identity je někdy složitá.  

Obdobně jako u přepisování webových stránek, tak i v dalších oblastech federální soudy zastavily některé kroky Trumpovy administrativy. V březnu například federální soud zablokoval provádění prvního zmíněného exekutivního příkazu, který zakazoval příslušníkům trans komunity sloužit v armádě. Soud totiž dospěl k závěru, že Trumpův příkaz pravděpodobně porušuje ústavní zákaz diskriminace na základě pohlaví. V současnosti probíhá soudní řízení, ve kterém se příslušníci armády, jak současní, tak budoucí, domáhají zrušení tohoto opatření.