facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Michal Pazour: Otevřená cesta k technologické suverenitě EU

13. 7. 2020
Michal Pazour: Otevřená cesta k technologické suverenitě EU

S novou Evropskou komisí jsme vstoupili do nové éry otevřené globální soutěže o technologickou suverenitu EU. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svých Politických pokynech pro příští Evropskou komisi 2019–2024 zdůrazňuje, že současná Komise bude prostřednictvím hospodářské, obchodní a průmyslové politiky usilovat o zajištění technologické suverenity EU v klíčových digitálních technologiích.

V širším kontextu lze úsilí o technologickou suverenitu EU vnímat jako snahu o získání vedoucí pozice ve výzkumu, vývoji a aplikacích nových průřezových technologií, které mají stěžejní význam pro ekonomickou transformaci evropského hospodářství (tzv. key enabling technologies).

Nový neočekávaný impuls do této globální soutěže o technologickou suverenitu vnesla pandemie koronaviru covid-19, která poukázala na důležitost a potřebu digitální a technologické transformace EU. Díky novým technologiím se bezesporu podařilo zmírnit negativní ekonomické a společenské dopady restriktivních opatření souvisejících se zamezením šíření pandemie koronaviru. Nebezpečným směrem politických diskusí souvisejících s pojetím technologické suverenity, kterou pandemie stimulovala, je však úsilí o technologickou soběstačnost EU a snaha omezit využívání mimoevropských technologií. Jakkoliv to může působit pro EU nepříznivě, naprostá většina tzv. digitálních hyperscale, tedy firem dominujících infrastruktuře pro různé cloudové a navazující služby – typicky Google, Amazon, Facebook apod., sídlí mimo EU. Snaha nahradit nebo zásadně omezit působení těchto firem na evropském trhu však může paradoxně vést k omezení přístupu k technologickým novinkám, a tím k prohloubení technologického zaostávání EU za Spojenými státy, Čínou a dalšími zeměmi jihovýchodní Asie.

Cestou k technologické suverenitě EU jsou na jedné straně investice do výzkumu a vývoje v klíčových segmentech technologického vývoje a na straně druhé stimulace mezinárodní spolupráce při tvorbě standardů a pravidel pro bezpečné zavádění nových technologií a jejich využívání v souladu se základními evropskými hodnotami (lidská důstojnost, svoboda, rovnost, demokracie). Technologická suverenita tak nepředstavuje soběstačnost či izolovanost, ale naopak cestu k otevřenosti a mezinárodní spolupráci.

A jak bude tento trend ovlivňovat politiku VaVaI v ČR? Myslím, že zásadně, neboť snaha o technologickou suverenitu bude znamenat posílení důrazu evropské výzkumné a inovační politiky na excelenci, otevřenost pro sdílení znalostí a mezinárodní spolupráci ve výzkumu a inovacích. To bude klást nároky jednak na změnu přístupu výzkumných organizací a podniků k mezinárodní výzkumné a technologické spolupráci a dále na efektivní zacílení veřejné podpory VaVaI na oblasti, ve kterých má ČR potenciál přispět k rozvoji technologií na světově špičkové úrovni. Nejsme v tomto ohledu bez šance. Máme kvalitní výzkumníky a techniky, disponujeme solidním výzkumným vybavením. Příležitostí pro správné zacílení podpory na VaVaI je nově vznikající Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci ČR 2021+ a související mechanismy pro identifikaci potenciálu a příležitostí pro vývoj a aplikace nových technologií. Pokud se nám podaří tento potenciál využít a nepřeváží politické trendy posilující izolovanost českého výzkumného a inovačního systému, máme šanci efektivně přispět nejen k technologické suverenitě EU, ale také k potřebné transformaci českého hospodářství.

 

Autor: Michal Pazour

Text vyšel jako editoriál aktuálního čísla časopisu ERGO.


Michal PazourMichal Pazour

vede oddělení strategických studií v Technologickém centru Akademie věd ČR. Profesně se specializuje na hodnocení, analýzu a formulaci výzkumné a inovační politiky. Koordinuje národní a mezinárodní projekty a studie zaměřené na evaluaci výzkumných a inovačních politik a na identifikaci příležitostí a nástrojů pro posílení národního inovačního systému. V letech 2015 – 2016 působil v expertní skupině Evropské komise pro uplatnění strategického foresightu jako nástroje pro tvorbu výzkumné a inovační politiky. V letech 2004 – 2007 pracoval na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, kde se podílel na formulaci strategických a programových dokumentů pro inovační politiku.