Mezinárodní den žen a dívek ve vědě

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě vyhlásilo Valné shromáždění OSN v prosinci 2015, poprvé se pak slavil v následujícím roce. Tématem letošního ročníku je Rovnost, rozmanitost a inkluze: voda nás spojuje.

Tento mezinárodní den připomíná nejen důležitou úlohu žen v oblasti vědy a výzkumu, ale také poukazuje na to, že celosvětově zastoupení žen ve vědě je stále nízké, dle OSN je to přes 33 %, což zhruba odpovídá i průměru EU. Česká republika se však v tomto ohledu v EU řadí na poslední příčky s necelými 27 % žen mezi výzkumníky.

Vědkyně pro udržitelnost

K Mezinárodnímu dni žen a dívek ve vědě se jako každý rok připojí i NKC-gender a věda, které si připravilo online kampaň, která probíhá již v těchto dnech sociálních sítích a webových stránkách centra.

Letošním tématem jsou Vědkyně pro udržitelnost. Cílem kampaně je seznámit českou veřejnost s vědkyněmi, které se věnují tématu udržitelnosti v různých oblastech a mohou tak inspirovat ostatní k zájmu o toto téma i k vědecké dráze. „Udržitelnost je jedním z témat, které je v současnosti hojně skloňováno zejména v souvislosti s globální klimatickou změnou. OSN má jako téma Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě Rovnost, rozmanitost a inkluze: voda nás spojuje, které vychází z cílů udržitelného rozvoje, a my na ně chceme navázat. Rádi bychom veřejnosti představili vědkyně, které se tématem udržitelnosti zabývaly a zabývají u nás i v zahraničí a přispívají tak ke snaze zachovat planetu i pro budoucí generace,“ uvedla Jana Gabrielová z NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR.

V rámci kampaně na sociálních sítích a webových stránkách NKC seznamuje veřejnost s vědkyněmi z různých oborů, a to i s ohledem na to, že udržitelnost se netýká pouze přírodního prostředí, ale i fungování lidské společnosti jako takové. NKC dalo prostor i samotným vědkyním pro vyjádření jejich pohledu na téma udržitelnosti. Na webových stránkách www.genderaveda.cz jsou postupně zveřejněny krátké rozhovory s několika českými vědkyněmi z oblasti chemie, sociologie či ekologie.

Čemu se věnují, s čím se potýkají a co baví vědkyně z Univerzity Karlovy?

Vědkyně z UK. Horní řada zleva: Anna Shavit, Lenka Rovná, Milena Králíčková, Martina Tóthová, Kateřina Rohlenová.
Spodní řada zleva: Jitka Palich Fučíková, Markéta Supa, Anežka Kuzmičová, Nina Špitálníková.

Na Univerzitě Karlově studuje a pracuje přes 36 tisíc žen, což je 53 procent celkového počtu zaměstnanců. Ideální, mohlo by se zdát, ale jen do té doby, než se zaměříme například na podíl docentek a profesorek a pracovnic technicko-hospodářské podpory (THP). Univerzita Karlova, stejně jako další univerzity a výzkumné instituce ve světě, se potýká s nedostatkem žen ve vědě a vedoucích pozicích. 

Magazín UK Forum vybral několik zástupkyň z řad vědkyň Univerzity Karlovy, aby se jich zeptal, čemu se na univerzitě věnují, s čím se potýkají a co je baví. Tamní vědkyně se shodují na tom, že je věda baví, ale chtěly by cítit podporu. Přečtěte si celá jejch vyprávění.

Na Jihočeské univerzitě tvoří ženy 45 % tamních vědců

Jihočeská univerzita se dlouhodobě snaží vytvořit co nejpřívětivější prostředí pro výzkum i mezi ženami. Univerzita se v počtu žen dokonce drží nad celorepublikovým průměrem – z celkového počtu vědců na JU tvoří celých 45% ženy. Důležitou součástí této snahy je mimo jiné i formování genderové politiky, ke kterému se univerzita hlásí nejen ve svém Strategickém záměru, ale i v Plánu genderové rovnosti JU. „Smyslem těchto dokumentů je zajistit rovné příležitosti a kvalitu života žen a mužů, identifikovat specifické bariéry v instituci vyplývající z genderových stereotypů a předsudků a předcházet jim vhodně nastavenými opatřeními,“ vysvětluje Luděk Berec, prorektor pro vědu a výzkum Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Jihočeská univerzita se dlouhodobě věnuje i tématu podpory rodičovství a přistupuje s maximální vstřícností k těhotným ženám a rodičům malých dětí.

Jihočeská univerzita v rámci tohoto významného dne představuje na svých webových stránkách hned několik vybraných vědkyň napříč fakultami JU. „Pomocí krátkých medailonků, videí a rozhovorů přiblížíme jejich práci a vědecké zaměření, jejich pohled na svět vědy a roli ženy v něm a zároveň společně s nimi předáme vzkaz dalším ženám ve vědeckých profesích a popřejeme jim úspěch,“ doplňuje prorektor Berec.

CXI TUL: Ženy v technických a přírodovědných oborech 

V libereckém Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL tvoří ženy 50 % zaměstnanců. Žen přímo ve vědeckých a výzkumných pozicích je jen o něco méně, celkově 42 %. V desetileté existenci se tým Ústavu rozrůstal o ženy v prvních letech skokově, za posledních sedm let je situace stabilní a složení týmu je vyvážené. Celkově pracuje na CXI zhruba 200 zaměstnanců.

„Podmínky pro ženy ve vědě na CXI TUL jsou opravdu příznivé – máme tu zkrácené úvazky, práci umožňujeme i z domova. Řada benefitů je navržena přímo pro rodiče s dětmi. Zaměstnanci mohou využívat univerzitní mateřskou školku nebo hlídání mladších dětí v dětském koutku. Díky pružné pracovní době si mohou naši zaměstnanci řídit své aktivity. Rádi ženy k vědecké práci motivujeme a na jejich cestě je podporujeme, třeba i pracovním zapojením (nejen) žen na rodičovské dovolené,“ říká Alena Kábová, HR ředitelka CXI TUL.

V týmu Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL (zkráceně CXI) působí vědkyně v přírodovědných a technických oborech (biologie, mikrobiologie, chemie, biotechnologie, ochrana životního prostředí, fyzikální měření) a často se podílí na mezioborovému výzkumu. Jde například o Fatmu Yalcinkayu, jejímž oborem jsou aplikace nanovláken pro ochranu životního prostředí, nebo Darinu Jašíkovou, jejímž polem působnosti je experimentální mechanika tekutin a fyzikální měření za pomocí laserů.

„Mám velkou radost, že se našim vědkyním a výzkumnicím daří. Řada z nich pracovně i akademicky roste, dosahují na zajímavé projekty a řeší významné výzkumné úkoly. Jako ústav jsme úspěšní právě díky našim expertům, a to ženám i mužům. Pracujeme jako jeden tým, se zaujetím, v dobré atmosféře. Přemýšlíme jinak, máme unikátní kulturu a špičkové vybavení. To je pro úspěch naprosto zásadní. Věřím, že dosáhneme dalších dobrých výsledků a porosteme v pozitivním trendu ještě více,“ říká Miroslav Černík, ředitel CXI TUL.

Ku příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě letos CXI TUL pořádá v pátek 11. února od 10 hodin přednášku O atomové energii mladé vědkyně Adély Chalupové.

Ženy ve vědě: Pro FNUSA-ICRC nic neobvyklého 

V Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) je z výzkumných pracovníků více jak polovina žen (52 %). Novou ředitelkou FNUSA-ICRC je pak od nového roku Irena Rektorová. Jde o mezinárodně uznávanou a respektovanou neuroložkou a vědkyní se specializací v oblasti movement disorders, kognitivní neurologie, neinvazivní mozkové stimulace a strukturálních a funkčních zobrazovacích metod. V současnosti působí také jako vedoucí výzkumné skupiny ve Středoevropském technologickém institutu CEITEC Masarykovy univerzity a jako neuroložka a vedoucí Centra pro abnormální pohyby a parkinsonismus na I. neurologické klinice FNUSA a LF MU. V loňském roce obdržela například Cenu rektora MU za dlouhodobé vynikající výsledky ve výzkumu nebo Cenu MUNI Scientist 2021. A co by poradila studentkám, které přemýšlí nad svou budoucností a jedna z možností je pro ně věda a výzkum? „Poradila bych jim, aby si vyzkoušely zapojit se do nějakého dobrého výzkumného týmu co nejdříve, nejlépe už na škole, aby se seznámily s tím, co výzkum obnáší. A zdůraznila jim, že nejdůležitější je mít dobrého mentora a samozřejmě stáž v zahraničí. Mladí lidé jsou jako houby, dobře nové věci nasávají, mají plno energie, elánu a jsou flexibilní, nadšení. Tak to má být. Nemusí se vůbec stydět se hodně ptát a zkoušet dělat věci, o kterých nikdy dříve nepřemýšleli. A že jsou ženy? Je pro ně něco specifického? Budou muset skloubit výzkum s rodinou, pokud si ji přejí. A to se určitě dá, když se chce."

Staň se na den vědkyní

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská při ČVUT v Praze už před sedmi lety začaly u příležitosti Mezinárodního dne Žen a dívek ve vědě pořádat akci Staň se na den vědkyní se snahou ukázat zejména studentkám středních škol, jak práce vědkyň vypadá. Letos se k této akci připojila také Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. „Na ČVUT jsme s 34,4 procenty sice lehce nad průměrem, pokud počítáme podíl žen na celkovém počtu akademických a vědeckých a odborných pracovnících, nicméně vědkyň s docenturou máme zatím jen 14,3 procenta a profesorek pak 8,5 procenta,“ vysvětluje situaci na půdě největší české technické univerzity Vojtěch Petráček, rektor ČVUT v Praze.

Tradiční formát akce Staň se na den vědkyní, kdy po dopoledních přednáškách následují odpolední cvičení v menších skupinkách přímo v laboratořích, letos doplní neformální večeře. „Letos připravujeme něco jako vědeckou minikonferenci včetně tradiční součásti konferencí – neformální večeře. Zájemkyně tak budou moci u jídla s hezkým výhledem na Prahu dále diskutovat s vědkyněmi i dalšími pracovníky univerzity a sdílet své zážitky, ale i si promluvit o případných obavách ze studia či vědecké kariéry a vyslechnout si osobní zkušenosti těch, kdo už se vědě věnují,“ říká Jaroslava Óbertová, jedna z hlavních organizátorek akce a současně vědecká pracovnice FJFI a dodává: „Je fajn, zjistit, že i přední a mezinárodně uznávané vědkyně se ve své kariéře i životě potýkaly s různými problémy, že jsou to lidé jako všichni ostatní a že problémy jsou od toho, aby se řešily.“

„Snažíme se dívkám ukázat, že ani přírodní, technické a matematické vědy nejsou oblastí předurčenou pro muže. A těší mě, že podíl žen mezi našimi studentkami stále roste. Zatímco v roce 2011 bylo absolventek bakalářského a magisterského studia zhruba pětina, vloni to už byla více než třetina,“ říká Jana Bielčíková z Katedry fyziky FJFI, která je jednou z panelistek diskuze s vědkyněmi na akci Staň se na den vědkyní.

„V případě Fakulty elektrotechnické se často mluví jako o fakultě pro kluky. Pravidelnou otázkou od středoškoláků a středoškolaček na dnech otevřených dveří je, zda jsou na fakultě nějaké studentky. Počet studentek se na FEL každým rokem zvyšuje, ale nárůst je to velmi pozvolný. Proto se různými aktivitami snažíme zájem dívek podpořit a poukázat na úspěchy žen, které na FEL působí a které mohou být pro zájemkyně o technické studium inspirací. Věříme, že právě vzory a projevená podpora mohou přesvědčit více a více studentek, že je technika správná volba, ve které nejsou samy,“ doplňuje Veronika Jílková, koordinátorka projektu rozmanitosti, rovných podmínek a příležitostí Fakulty elektrotechnické.

Souběh rodičovství a vědecké práce

„Zhruba do tří let věku dítěte je asi nejvíce složité skloubit péči o dítě s vědeckou prací, a je tím přirozeně ovlivněna zejména žena,“ konstatuje Jana Bielčíková. „Narození dětí pochopitelně ovlivnilo i způsob práce mého muže, který se už po narození syna snažil maximálně pomáhat a skoro polovinu povinností vzal na sebe,“ vysvětluje Jana Bielčíková.

První dítě se jí narodilo v době, kdy pracovala v týmu Johna Harrise na americké Yaleově Univerzitě. „Cítila jsem velkou podporu, ve skupině byl totiž nadpoloviční počet žen a po narození syna jsem mohla zčásti pracovat z domova, a to samé mi potom umožnili do jisté míry i zaměstnavatelé v Česku,“ vysvětluje Jana Bielčíková, která titul docentky získala na sklonku roku 2021.

Podle ní se situace žen věnujících se vědecké činnosti v České republice mírně zlepšuje. Nicméně pro efektivní zapojení žen do vědy stále chybí především cenově dostupné jesle a systematická podpora ze strany zaměstnavatelů. „Bohužel jsme neměli v dosahu prarodiče, takže než mohly jít obě děti do školky, museli jsme se jim plně s manželem věnovat sami a některé vědecké aktivity jsme tak museli omezit,“ uzavírá Jana Bielčíková.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (SA)

Zdroj: NKC – gender a věda, ČVUT v Praze, CXI TUL, JČU, Univerzita Karlova, FNUSA-ICRC