V médiích se často diskutuje o krizi důvěry ve vědeckou expertízu. Udává se řada příkladů - rozmach nedůvěry k očkování, odmítání klimatické změny i fake news. Nový výzkum Pew Research Center ale naznačuje, že problém spočívá i v tom, že veřejnost není přesvědčena o integritě vědeckého procesu a odpovědnosti jednotlivých výzkumníků.

Evropská komise vyhlásila výsledky výběrových řízení do vědeckých výborů výzkumných misí nového rámcového programu Horizon Europe. Z českých institucí se do nich dostal jediný kandidát – Emil Cienciala z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Cíl Číny – stát se jednou z vědeckých supervelmocí – brzdí stále větší kontrola ze strany vládní komunistické strany. Ta dohlíží na chod a financování tamních vysokých škol. Zároveň však hodnotí i jednotlivé akademiky, jejichž plat i postavení určuje, jaké politické názory veřejně zastávají.

Studentského hodnocení kvality vysokoškolského vzdělávání společnosti THE se letos zúčastnilo pět českých vysokých škol, nejlépe z nich dopadla Univerzita Hradec Králové. Žebříček společnosti QS zase zjišťoval, ve kterých světových metropolích se studentům žije nejlépe. Praha a Brno zabodovaly především v hodnocení samotnými studenty.

Řada vědců se po zvolení Donalda Trumpa 45. prezidentem Spojených států amerických obávala, že jeho kabinet významným způsobem poznamená americkou vědu. Přestože některé katastrofické scénáře se nenaplnily, někteří vědci čelí problémům – zejména ti, kteří se zabývají výzkumem klimatické změny.

Akademici v Indii debatují o výhodách a nevýhodách celoplošného přijetí systému tenure-track, který by byl podobný tomu na amerických výzkumných ústavech a univerzitách. Několik z indických institucí, jako například Indian Institute of Science v Bengaluru, tento systém již zavedlo, zatímco jiné, včetně Indian Institutes of Technology, používá nadále zkušební dobu.

Předsednictví v Radě Evropské unie se od 1. července 2019 ujalo Finsko. Mottem již třetího finského předsednictví je „Udržitelná Evropa, udržitelná budoucnost“ ve smyslu vytváření blahobytu udržitelného z hlediska ekologického, ekonomického a sociálního.

Už dlouho se diskutuje nad budoucností vědeckých monografií. Je s nimi totiž řada problémů – jsou drahé, jejich impakt je špatně měřitelný a jejich vydávání trvá dlouho. Přestože mnozí už dávno předvídali jejich konec, monografie stále existují. Vydrží ale stále zesilující tlak na přechod k otevřenému publikování?

Věda je dnes stále více založena na mezinárodní spolupráci. Tento trend s sebou ale nezbytně přináší i střety mezi různými kulturami. Jeden z takových otazníků visí i nad fenoménem plagiátorství. Rozumí se jím všude stejné chování? A liší se přístup u různých kultur?

Jmenování Borise Johnsona novým předsedou vlády Velké Británie vyvolalo mezi britskými vědci další vlnu obav a znepokojení. Jeho postoje k vědě jsou totiž jen obtížně čitelné a předvídatelné. Se zvyšujícím se rizikem odchodu země bez dohody varuje před tímto výsledkem jednání stále více předních britských vědců.