Ve dnech 11. a 12. dubna 2019 se v Budapešti uskuteční již 5. ročník mezinárodní konference CEHEC – Central European Higher Education Cooperation. Bude se věnovat jak vysokému školství (řízení, financování, výuka), tak výzkumu a vývoji. Termín pro zasílání abstraktů příspěvků je 10. března 2019.

Podle očekávání se v úterý 15. 1. 2019 v britském parlamentu nepodařilo schválit navrhovanou dohodu premiérky Theresy Mayové o odchodu Velké Británie z Evropské unie. Následky tohoto rozhodnutí mohou být pro britskou vědu velmi vážné.

Rada Evropské unie oznámila, že schválila všechny podrobnosti o vesmírném programu na roky 2021-2027. Jeho definitivní rozpočet ale zatím není známý. Nová agentura by měla sídlit v Praze.

Každý rok přináší nesčetné množství vědeckých objevů a událostí po celém světě. Stejně tak uplynulý rok 2018 byl takových objevů plný, a některé z nich stojí za to si připomenout. Jaké události v minulém roce hýbaly vědeckým světem?

Evropský inovační a technologický institut (EIT) hledá 13 organizací, které převezmou roli EIT Food Hubs na roky 2019–2020 v zemích Regionálního inovačního programu. Konkrétně se jedná o Chorvatsko, Česko, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Itálii, Litvu, Lotyšsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Turecko.

Napětí na poli iniciativ za otevřenou vědu se stupňuje. K tlaku na plošné zavedení zásad otevřeného publikování se letos na podzim přidalo i více než tucet organizací, které financují výzkum v Evropě. Vydavatelský gigant Elsevier se proto v reakci na tyto problémy rozhodl začít finančně odměňovat své editory.

Startu-pové společnosti přinášejí inovativní myšlenky, produkty a služby, prokazatelně tak posilují ekonomický růst evropských zemí. To alespoň vyplývá z dat z šetření EU Startup Monitor 2018. Jaká je aktuální situace start-upové scény v zemích EU? A jak vypadá typický zakladatel start-upu?

Dne 1. ledna 2019 zahájil činnost nový evropský program zaměřený na výzkum vzácných chorob. Pod koordinátem francouzského Národního ústavu zdraví a lékařského výzkumu INSERM v něm bude v příštích pěti letech spolupracovat na 130 subjektů z celkem 35 zemí.

Práce vědců, kteří se během své kariéry pohybují po světě, má větší vědecký dopad než práce jejich kolegů působících celý život na stejném místě. Odborná studie uvádí, že 23 % z 884 vědců, kteří získali Nobelovu cenu v letech 1901 až 2016, obdrželi cenu za práci, na níž pracovali mimo svou zemi původu.

Čína je neblaze proslulá tím, že se zde výzkumníci velmi často dopouštějí prohřešků proti pravidlům vědecké práce či proti etice. Politiku bojující proti podvodům ve vědě nyní Čína ještě zpřísnila. Vládní agentury získají možnost potrestat „podvodníka“ restrikcemi nesouvisejícími s jeho vědeckou kariérou. Hříšník si tak například nebude moci půjčit od banky nebo založit vlastní firmu.