Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Evropská inovační rada a šíření excelence. Tak by mohl vypadat nový rámcový program

12. 2. 2018
Evropská inovační rada a šíření excelence. Tak by mohl vypadat nový rámcový program

V Evropské komisi v současné době probíhají intenzivní interní jednání o podobě devátého rámcového programu. Serveru ScienceBusiness se podařilo získat informace o diskutovaných změnách. Mezi ty patří nová schémata Evropské inovační rady i větší důraz na „šíření excelence“.

Důležitou změnou bude reorganizace financování evropských inovací. Již se předpokládalo, že mnohem výraznější úlohu získá Evropská inovační rada (EIC), kterou před třemi lety prosadil komisař pro vědu, výzkum a inovace Carlos Moedas. EIC by ovšem v novém rámcovém programu mohla mít dvě hlavní schémata. EIC Pathfinder by mohl pomoci získat finanční prostředky jakékoliv právnické osobě (včetně vysokých škol) na zformulování byznys plánu a založení nových start-upů. Dalším schématem by byl EIC Accelerator, který by financoval vývoj nových produktů a jejich následné uvedení na trh.

Podle aktuálních zpráv se ale zdá, že Evropská inovační rada by nemusela být jediným nástrojem, jak by EU mohla podporovat rozvoj inovací. Francouzský prezident Emanuel Macron už na podzim minulého roku začal mluvit o založení mezivládní agentury na podporu převratných inovací, která by byla nezávislá na orgánech EU. Nyní se zdá, že Evropská komise vzala jeho návrhy v potaz. Výkonná agentura pro malé a střední podniky (EASME) by si tak mohla zachovat některé nástroje na podporu inovací, například SME Instrument, a přejmenovat se na Výkonnou evropskou agenturu pro převratné inovace (Executive European Agency for Disruptive Innovation).

K dalším změnám by mohl patřit větší důraz na část programu nazvanou „Šíření excelence“, která podporuje méně rozvinuté státy a regiony ve zkvalitnění vlastních výzkumných kapacit a ve větším zapojení do evropských projektů. Zdá se, že se Evropská komise snaží adresovat přetrvávající problém značně nerovnoměrného rozdělení finančních prostředků na výzkum v Evropě. V sedmém programovém období (2007–2013) získali nejnovější členové EU jen 4 % z dostupných prostředků na výzkum. V současném osmém programovém období se tento výsledek zlepšil jen o 0,4 %. K největším příjemcům peněz z Horizontu 2020 patří Německo, Velká Británie, Francie a Nizozemí.

V novém programovém období zůstavnou pravděpodobně zachovány také prioritní oblasti výzkumu. Bude mezi ně patřit zdraví, inkluzivní a odolná společnost, digitalizace a transformace průmyslu a služeb, klima, energie, mobilita a přírodní zdroje. Počítá se také s novým důrazem na zavedení výzkumných „misí“, jež budou mít za úkol řešit konkrétní problémy.

Návrhy jsou ale zatím pouze pracovním podkladem pro jednání. Konečná podoba by měla být jasná v květnu tohoto roku.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: ScienceBusiness.net

Partneři webu a spolupracující instituce