Otázka prodloužení Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Spojenými státy a Čínou, vrácení řeči paralyzované ženě i obavy izraelských vědců o postavení Izraele coby lídra v oblasti vědy a techniky. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo za právě uplynulý měsíc srpen.
Úspěšná mise Chandrayaan-3 přivedla Indii na Měsíc
23. srpna v 18:04 místního času přistál modul Vikram na povrchu Měsíce, čímž se Indie stala čtvrtou zemí – po Spojených státech, Sovětském svazu a Číně, které se zmíněná mise úspěšně povedla. Tento triumf Indie tak zvýšil její status coby vesmírné velmoci ve stále přeplněnější skupině zemí, jež touží demonstrovat svou technologickou zdatnost.
Mise Chandrayaan-3 však nepředstavuje první pokus Indie o přistání na Měsíci. Ten se totiž uskutečnil už v roce 2019 a skončil nezdarem – družice Chandrayaan-2 havarovala kvůli chybám softwaru.
Indie se zároveň misí Chandrayaan-3 stala první zemí, která přistála v blízkosti jižního pólu Měsíce. O tomto neprobádaném území se předpokládá, že obsahuje zmrzlou vodu, která by mohla podpořit budoucí průzkum jediné známé přirozené družice Země, Měsíce.
Prodlouží Spojené státy a Čína Dohodu o vědeckotechnické spolupráci?
Dohoda o vědeckotechnické spolupráci (Agreement between US and China on Cooperation in Science and Technology – STA) byla podepsána v roce 1979 tehdejším čínským premiérem Tengem Siao-pchingem a americkým prezidentem Jimmy Carterem. V pětiletých intervalech jej poté obnovovali jak republikánští, tak demokratičtí prezidenti.
Aktuálně si administrativa prezidenta Joea Bidena dala šest měsíců na to, aby se s Čínou dohodla o zachování této 44 let staré dohody. Předchozí – Trumpova – administrativa, jejíž politika byla mimo jiné zaměřena na eliminaci čínského vlivu v americkém výzkumu, zpochybnila spolupráci mezi americkými akademiky a jejich čínskými protějšky, jež byla součástí tohoto paktu. Výzvy republikánů v Kongresu k přerušení dohody a rostoucí napětí mezi oběma zeměmi tak budou od Bidenovy administrativy vyžadovat citlivý další postup.
STA nefinancuje žádný společný projekt, ani nenařizuje oběma zemím spolupracovat v konkrétní oblasti. V průběhu let však její význam spočíval v podpoře spolupráce v mnoha oblastech mezi americkými a čínskými agenturami, univerzitami, národními laboratořemi a soukromými společnostmi. Za přímý důsledek STA lze považovat například přelomovou klinickou studii popisující pozitivní dopad kyseliny listové v prevenci proti vrozeným vadám, či zřízení sítě výzkumných center zaměřených na snižování emisí uhlíku z vozidel a elektráren.
Kritici STA nicméně poukazují na „nebezpečně naivní pohled“ na Čínu, která podle nich aktuálně představuje velkou hrozbu pro ekonomickou a národní bezpečnost USA a liší se tak od tehdejší totalitní země, jež se v době podepsání dohody vzpamatovávala z desetileté kulturní revoluce a toužila se učit od Západu.
Vědci ze San Franciska umožnili paralyzované ženě promluvit
Pacientkou byla 47letá žena jménem Ann, která před 18 lety prodělala mozkovou mrtvici, a tím ztratila schopnost mluvit. Ann souhlasila s tím, že jí vědecký tým ze San Franciska do mozkové kůry chirurgicky implantuje sadu 253 elektrod. Elektrody zachycovaly signály z této oblasti mozku do jejího jazyka, čelisti, hrtanu a obličeje. Tyto orgány pacientky však byly vlivem mrtvice paralyzovány. Kabel zapojený do portu v její hlavě propojil elektrody s počítači, jež byly vybaveny systémem AI, a ten tak pomohl dešifrovat řeč.
Jedná se o první projekt, v rámci kterého byla řeč a mimika zachycena na základě mozkových signálů a sdělena prostřednictvím avatara na obrazovce počítače.
Článek, jenž popisuje celý projekt, byl 23. srpna zveřejněn v časopise Nature. Hlavním autorem studie popisující celý projekt, který byl proveden v laboratoři Edwarda F. Changa, je Kaylo Littlejohn, student čtvrtého ročníku doktorského studia University of California v San Francisku.
Celý systém byl přizpůsoben tomu, aby dešifroval 39 fonémů, tedy dílčích jednotek slov, namísto celých slov. To umožnilo „rozpoznat“ myšlenky pacientky třikrát rychleji a dekódovat signály do textu rychlostí téměř 80 slov za minutu.
Edward F. Chang, vedoucí katedry neurochirurgie na University of California, doufá, že se systém brzy vyvine a bude se používat u podobných pacientů v praxi. Vzhledem k tomu, že zařízení je stále ve fázi klinické studie, Ann jej bohužel nesmí používat mimo projekt.
Izraelští vědci se obávají oslabení akademické svobody a ztráty vědeckých talentů
Izraelští výzkumní pracovníci se stále hlasitěji vymezují vůči politice aktuální izraelské vlády, jež byla zvolena před téměř osmi měsíci, a ve které mají významný vliv konzervativní nacionalisté a ultraortodoxní strany. Tato aktuální politika podle vědců ohrožuje nejen akademickou svobodu na národních univerzitách, ale i postavení Izraele coby lídra v oblasti vědy a techniky.
Nejen obavy vědců, ale i obavy vedoucích pracovníků v technologickém sektoru potvrzuje zpráva, kterou během srpna vydala společnost Start-Up Nation Central. Podle ní klesly soukromé investice do nových izraelských technologických firem od nástupu Netanjahuovy vlády koncem prosince 2022 o 29 % ve srovnání s předchozím půlrokem. Izraelští analytici se tak obávají, že hrdý ekvivalent k Izraeli, tedy „národ startupů“, již nebude pravdivý.
Představitelé izraelských veřejných výzkumných univerzit a členové nejvyššího vládního poradního panelu pro vědu v dopise uveřejněném na začátku srpna varovali před „destruktivními“ plány vládní koalice. Ty podle nich zahrnují zlehčování přírodovědného vzdělávání a zrušení podpory pro některé arabské studenty. Důsledky tohoto jednání by mohly způsobit „nevratné“ škody jak izraelskému vědeckému, tak i high-tech, sektoru.
Program Evropského inovačního a technologického institutu (European Institute of Innovation and Technology – EIT) úspěšně pomáhá ukrajinským institucím
Podpora ze strany vědeckého světa Ukrajině poté, co Rusko v únoru 2022 zahájilo rozsáhlou invazi na území této země, přináší ovoce.
Konkrétně: dva projektoví pracovníci – Antoine Berwart a Monika Blodgettová – přišli s nápadem umožnit ukrajinským institucím začlenit se do projektů souvisejících s inovacemi, které dvojice řídila v rámci European Institute of Innovation and Technology Higher Education Initiative (EIT HEI).
Program aktuálně vybral 26 konsorcií ve své druhé výzvě v pilotní fázi. Účelem bylo přidat do každého projektu jednu ukrajinskou instituci. O několik týdnů později se k 11 stávajícím projektům připojilo dalších 14 institucí.
Úspěchy v rámci programu, jenž však nebyl specificky přizpůsoben ukrajinským institucím, lze zaznamenat hned v několika oblastech. DISCO, jeden z projektů, podpořil ukrajinské startupy a ty následně získaly polskou cenu za internacionalizaci. V jiném případě byli ukrajinští partneři projektu ILCA, jenž byl zaměřený na klima, pozváni na akci OSN, kde podepsali plán obnovy klimatu.
Hospodářské nebezpečí pro Austrálii? Investice do výzkumu a vývoje dosáhly 17letého minima
Údaje nejnovějšího šetření Australského statistického úřadu (Australian Bureau of Statistics – ABS) ukazují, že výdaje na výzkum a vývoj ze všech zdrojů, tedy podniků, vlády, vysokého školství a soukromého neziskového sektoru, klesly v roce 2022 na 1,68 % hrubého domácího produktu.
Jedná se tak o nejnižší úroveň zaznamenanou od doby, kdy ABS přijal svou současnou metodiku měření hrubých výdajů na výzkum a vývoj. Ve srovnání s ostatními zeměmi se také jedná o polovinu úrovně výdajů na výzkum a vývoj Rakouska, Belgie, Německa, Japonska, Švédska a USA.
Závažnost situace potvrdilo vyjádření prezidenta Australské akademie věd Chennupatiho Jagadishe: „Zvýšení investic do výzkumu a vývoje ve všech odvětvích je nezbytné pro zvýšení produktivity, vytvoření nových pracovních míst a nových průmyslových odvětví.“
Data ABS se objevily den po zveřejnění nejnovějšího mezigeneračního reportu (Intergenerational Report), který se vydává v rozmezí dvou až pěti let. Podle něj se růst produktivity za posledních 30 let snížil téměř o polovinu. V příštích desetiletích se navíc dále zpomalí.
Zpráva uvádí, že by se měl posílit výzkum a vývoj v oblasti „kritických a nově vznikajících technologií“. Právě to by pomohlo posílit odolnost ekonomiky „v roztříštěném a křehkém globálním prostředí“.
Autor: Vědavýzkum.cz (JM)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
