World University Rankings by Subject porovnává výsledky vysokoškolských institucí v jedenácti oddělených oborových skupinách: umění a humanitní vědy, obchod a ekonomika, medicína, IT, pedagogika, inženýrské obory a technologie, právo, vědy o živé přírodě, vědy o neživé přírodě, psychologie, sociální vědy.

Činnost je sledována v osmnácti ukazatelích, jež jsou rozděleny do pěti pilířů: vzdělávání a výuka, výzkumné prostředí, kvalita výzkumu, spolupráce s průmyslem a transfer technologií a internacionalizace. Váha hodnocení jednotlivých pilířů se v jednotlivých oborech liší s ohledem například na to, jaký je v dané oblasti kladen důraz na vzdělávání či na výzkum. Žebříček letos hodnotil 691 univerzit, což je o 28 institucí více než loni.

V první desítce dominují USA s osmi vysokoškolskými institucemi, oproti loňsku z první desítky vypadla University of Edinburgh (12. místo).

Celkově nejlepších výsledků v žebříčku dosáhly Stanford University (umění a humantigní vědy, pedagogika, psychologie a právo), University of Oxford (medicína, IT), Harvard University (inženýrské obory a technologie, vědy o živé přírodě), California Institute of Technology (vědy o neživé přírodě) a MIT (sociální vědy, obchod a medicína).

Nejlepší univerzitou mimo USA a Evropu je National University of Singapore, která se umístila na 26. místě.

Nejúspěšnější jsme v umění a humanitních vědách

Nejlépe se umístila Univerzita Karlova v hodnocené oblasti umění a humanitních věd, kde obsadila 151.-175. příčku. Následovaná je Masarykovou univerzitou (251. – 300. místo). Pomyslnou třetí příčku zaujímá Univerzita Palackého v Olomouci (501. – 600. místo). Do hodnocení se dostala také Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (601+).

Světovou jedničkou je v tomto oboru Standford University, mimo Velkou Británii a USA je v tomto oboru nejlepší školou německá LMU Munich.

Úspěch i v oblasti práva

Druhou nejúspěšnější oblastí je pro Českou republiku právo, ve kterém se Univerzita Karlova umístila na 176.-200. pozici, následovaná Masarykovou univerzitou (201.-250. místo) a Univerzitou Palackého v Olomouci (251.-300. místo).

Nejlepší školou v tomto oboru je Harvard University, následovaná Standford University a University of Cambridge. Mimo Spojené státy je nejlepší školou britská Oxford University a australská University of Melbourne.

Obchod a ekonomie zaujímají třetí příčku

V oblasti obchodu a ekonomie dosáhla nejlepších výsledků Univerzita Karlova (201.-250. pozice), druhou nejlepší českou porovnávanou institucí je Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (401.-500. pozice). Následují Vysoké učení technické v Brně (501.-600.), Mendelova univerzita a Masarykova univerzita sdílejí 601.-800. příčku. Sdílenou 801+ pozici zaujímají Česká zemědělská univerzita v Praze, Technická univerzita v Liberci, Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava a Vysoká škola ekonomická v Praze.

Totožné umístění na prvních třech pozicích je možné shledat i v podoborech Accounting&Finance, Business&Management a Economics&Econometrics: první je Univerzita Karlova, následovaná Univerzitou T. Bati ve Zlíně a Vysokým učením technickým v Brně.

Světové prvenství si v této oblasti odnesl Massachusetts Institute of Technology, v první desítce se umístily i dvě čínské univerzity – Tsinghua Univerzity (8. místo) a Peking University (10. místo).

I v medicíně se dařilo

Úspěšné byly české univerzity i v oblasti medicíny a medicínských oborů – Univerzita Karlova dosáhla na 301.-400. pozici, Masarykova univerzita na 501.-600. a Univerzita Palackého v Olomouci na 601.-800. pozici. České vysoké učení technické v Praze, Ostravská univerzita a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicých obsadily shodně 801.-1000. místo.

V podoborech Medicine&Chemistry a Other Health byly první tři pozice stejné: Univerzita Karlova, Masarykova univerzita a Univerzita Palackého v Olomouci. V prvně jmenovaném podoboru obsadila další pozici Ostravská univerzita, ve druhém pak České vysoké učení technické v Praze, Ostravská univerzita a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.

Světově nejúspěšnější v oblasti medicíny je University of Oxford. Mimo Spojené státy a Velkou Británii bodovala kanadská University of Toronto (9. místo).

Vědy o živé přírodě

V hodnocené oblasti vědy o živé přírodě se nejlépe umístila Univerzita Karlova (301.-400.), druhou naší nejúspěšnější institucí je Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (401.-500.).

Společnou pomyslnou třetí příčku (resp. 501.-600.) sdílejí Česká zemědělská univerzita v Praze, Masarykova univerzita a Univerzita Palackého v Olomouci. Umístila se rovněž Univerzita Hradec Králové (601.-800.), za kterou následují Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Mendelova univerzita (obě 801.-1000.).

V podoboru Agricultur&Forestry se nejlépe umístily Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (401.-500. pozice) a Mendelova univerzita (801.-1000. pozice).

Podobor Biological science ovládla z našich vysokoškolských institucí Univerzita Karlova (301.-400.), následovaná Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích (401.-500.), Českou zemědělskou univerzitou v Praze, Masarykovou univerzitou, Univerzitou Palackého v Olomouci (všechny 501.-600. místo). Výčet hodnocených uzavírá Univerzita Hradec Králové (601.-800.), Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Mendelova univerzita (obě 801.-1000.).

Podoboru Sport Science vévodí Univerzita Karlova (301.-400.) spolu s Masarykovou univerzitou a Univerzitou Palackého v Olomouci (obě 501.-600. místo), podoboru Veterinary Science Česká zemědělská univerzita v Praze (501.-600. pozice).

Jedničkou v oblasti věd o živé přírodě je Harvard University.

Vědy o neživé přírodě

Univerzita Karlova dosáhla v této oblasti na 301.-400. příčku. Sdílenou 501.-600. pozici obsadily Masarykova univerzita a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Následují České vysoké učení technické v Praze a Univerzita Palackého v Olomouci (obě 601.-800.), dále Mendelova univerzita, Univerzita T. Bati ve Zlíně a Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava (všechny 801.-1000.).

Společné pozice 1001+ dosáhly dále Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Univerzita Hradec Králové, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Univerzita Pardubice, Ostravská univerzita, Technická univerzita v Liberci a Západočeská univerzita v Plzni.

Podobory Geology, Environmental, Earth&Marine Science, Mathematics&Statistics, Physics&Astronomy jsou nelépe hodnoceny na Univerzitě Karlově (301.-400.), na Masarykově univerzitě a Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích (501.-600.).

Světovým lídrem je americký California Institute of Technology, z evropských institucí se v první desítce objevuje např. švýcarský ETH Zürich (9. místo).

Pedagogika, psychologie, IT a sociální vědy

V pedagogice a učitelských oborech se Univerzitě Karlově podařilo obsadit 401.-500. místo. Hodnocena byla také Masarykova univerzita (501.-600. místo), sdílenou 601+ pozici dále obsadily Univerzita Palackého v Olomouci a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.

V psychologii obsadily Univerzita Karlova, Masarykova univerzita a Univerzita Palackého shodně 401.-500. příčku.

V oblasti IT a výpočetní techniky  si shodně vedly Univerzita Karlova a České vysoké učení technické v Praze (401.-500. pozice), následovalo je Vysoké učení technické v Brně (501.-600.) a Univerzita Hradec Králové, Masarykova univerzita, Univerzita Palackého v Olomouci, Vysoká škola báňská Technická univerzita v Ostravě a Západočeská univerzita v Plzni (všechny 601.-800. pozice).

V oblasti sociálních věd si nejlépe vedly Univerzita Karlova a Masarykova univerzita (obě 401.-500.), následovaly Mendelova univerzita a Univerzita Palackého v Olomouci (601.-800.). Hodnocené byly rovněž Univerzita J. E. Purkyně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Západočeská univerzita v Plzni (všechny získaly sdílenou 801+. příčku).

„Výrazné zlepšení pozice Masarykovy univerzity v hodnocení Social Sciences a v žebříčku Clinical and Health a udržení vysokých příček i v dalších oborových oblastech v THE World University Rankings potvrzuje, že kontinuální vzestup Masarykovy univerzity v mezinárodních srovnávacích žebříčcích není náhodný. Je zřejmé, že je důsledkem promyšlené a usilovně implementované strategie kladoucí důraz na pokračující zlepšování kvality výuky a výzkumných aktivit. Tyto výsledky je třeba ocenit i s ohledem na neustále sílící konkurenční prostředí a nárůst počtu hodnocených institucí,“ uvedl Petr Suchý, prorektor pro internacionalizaci Masarykovy univerzity.

Jak dopadly inženýrské obory?

V oblasti inženýrských oborů a technologií se jako první česká instituce umístilo Vysoké učení technické v Brně na sdílené 601.-800. pozici. Na dalším sdíleném 801.-1000. místě je následováno Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze, Českou zemědělskou univerzitou v Praze, Českým vysokým učením technickým v Praze a Vysokou školou báňskou - Technickou univerzitou Ostrava.

Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Mendelova univerzita, Univerzita Pardubice, Technická univerzita Liberec, Západočeská univerzita v Plzni a Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně zaujímají v tomto srovnání sdílené 1001+ místo.

Vysoké učení technické v Brně je rovněž nejlépe hodnocenou českou vysokou školou v podoborech Chemical Engineering, Civil Engineering, Electrical and Electronic Engineering, General Engineering, Mechanical and Aerospace Engineering.

První desítku hodnocených vysokých škol v inženýrských oborech ovládly americké a britské univerzity, úspěch zaznamenala i National University of Singapore, která obsadila 9. místo.

Aktuální výsledky THE World University Rankings by Subject jsou dostupné zde.

Autor: Vědavýzkum.cz (MK, JT)

Zdroj: THE