Naše země se propadá v porodnosti a politici a demografové si lámou hlavu, jak mladé lidi „přimět” k rodičovství. Když na začátku roku 2025 začala být účinná novela zákona o nemocenském pojištění, vypadalo to na zlepšení situace pro doktorandky-matky, které měly získat nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Nárok na ni se však nakonec rozšířil jen pro některé, doktorandky stále potřebují pracovní poměr. Radovat se mohou alespoň z „hlídačkovného“.
V lednu jsme vydali článek Doktorandky získaly nárok na mateřskou, doktorské studium se započítá do důchodu, který upozornil na dvě změny v zákonech, které měly zlepšit život českým doktorandkám a doktorandům. Jedna z nich se týkala novely Zákona o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb., která měla od 1. ledna 2025 zaručit studentkám-rodičkám, které doposud své studium neukončily, ale pouze přerušily, nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Novela byla přijata jako Předpis 395/2024 Sb.
Dvě schválené novely zákonů – Zákona o nemocenském pojištění a Zákona o důchodovém pojištění – zlepšují od 1. ledna 2025 postavení doktorandů a doktorandek. Umožní čerpat peněžitou pomoc v mateřství a započítají doktorské studium do náhradní doby pojištění, která se bere jako odpracovaná léta pro získání důchodu. Jde o důležitý krok, který však řeší jen část problémů. Odborníci volají po komplexnější změně, včetně právního postavení doktorandů, kteří i přes své vědecké přínosy zůstávají ve složité situaci.
Jenže se u novely a jejího výkladu vyskytl zádrhel. Novela byla mylně vykládána jak některými politiky, tak samotnou Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ), která chybné informace uváděla i na svém webu (už je opravila, pozn. red.).
Ne všem doktorandkám byl totiž tento nárok na peněžitou pomoc v mateřství přiznán. Své o tom ví doktorandka Eva Ištvánková, která naši redakci na problém upozornila ve chvíli, kdy se jí narodilo druhé dítě a peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli lidově nazývanou mateřskou) nezískala.
Během prezenční doby svého studia, při kterém měla na univerzitě i úvazek, byla na mateřské dovolené s prvním dítětem a pobírala peněžitou pomoc v mateřství. Následně přešla na rodičovskou dovolenou bez přerušení studia. Úvazek na univerzitě jí nebyl prodloužen, a tedy poslední dva roky již nebyla zaměstnankyní. Mezitím se Evě narodilo dítě druhé a své studium v dubnu 2025 úspěšně ukončila, přičemž jí stále běžela rodičovská dovolená na první dítě. Po návštěvě Městské správy sociálního zabezpečení v Brně však odešla rozčarovaná: „Zjistila jsem, že ačkoli stále studuji prezenčně doktorské studium, na peněžitou pomoc v mateřství na druhé dítě už nemám nárok. Studium jako takové stále nárok na peněžitou pomoc v mateřství nevytváří.”
Větší štěstí měla studentka Lenka Vyhnálková, která byla zároveň zaměstnankyní. Dle jejích slov by ale bez podpory z předchozího zaměstnání, podpory manžela a příbuzných mateřství nezvládla.
„Magisterské studium jsem dokončila v roce 2016, a od té doby jsem pracovala na plný úvazek. Otěhotněla jsem v roce 2020, čili jsem měla na mateřskou už dost odpracováno. V ten samý rok jsem se ale rozhodla ještě před těhotenstvím studovat další magisterské studium, které jsem v průběhu mateřské různě přerušovala a prodlužovala až do teď. Mateřskou jsem tedy čerpala z vyměřovacího základu z předchozího zaměstnání. V současné době při denním studiu bych bez manžela ani omylem s penězi nevyšla, a to v situaci, kdy pracuji na poloviční úvazek. Při plném úvazku bych vůbec nestíhala péči o dceru. Ještě než mohla dcerka chodit do školky, se mi o ni hodně starala prababička, která byla ochotná pravidelně pohlídat. Ani bez ní bych denní studium nebyla schopna zvládnout a chůvu bych nebyla ochotná přijmout. Studium s dítětem je opravdu velmi komplikované.”
Podmínka nutná, nikoli dostačující
Jak to tedy s novelou ohledně mateřské pro doktorandky vlastně je? Situaci upřesnil poslanec a profesor na Vysoké škole ekonomické Martin Dlouhý v článku pro VědaVýzkum.cz Studenti, studentky a džungle nových zákonů (Martin Dlouhý se o situaci doktorandů aktivně zajímá a podílel se na tvorbách novel v článku zmíněných, pozn. red.).
Přečtěte si také
Během posledních měsíců došlo k několika změnám v zákonech, které zlepšují život českým studentům a studentkám. Zejména novela zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách přinesla výrazné zvýšení doktorských stipendií. Od září 2025 doktorský studijní příjem nesmí být nižší než minimální měsíční mzda vynásobená koeficientem 1,2.
Peněžitá pomoc v mateřství je dávka nemocenského pojištění podle zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění. Nárok vzniká za splnění dvou daných podmínek. Zaprvé, žadatel musí být v době nástupu na dávku nemocensky pojištěn, tedy musí být zaměstnán či si platit nemocenské pojištění jako OSVČ, nebo musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění. Za druhé, musí být nemocensky pojištěn minimálně 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na tuto dávku.
„Úřady si vykládají tento zákon tak, že samotné prezenční doktorské studium nezakládá nárok na PPM, pouze se i neukončené roky doktorského studia přerušeného z důvodu těhotenství přičítají k potřebným 270 odpracovaným dnům, tedy dnům, kdy bylo placeno nemocenské pojištění. Do vydání této novely muselo být studium dokončené,” vysvětluje Dlouhý
A dodává: „Pozměňovací návrh, který jsem za skupinu poslanců podal a byl schválen Sněmovnou, změnil § 32, odst. 4 zákona o nemocenském pojištění, podle kterého se pro splnění podmínky započítá také doba studia, jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno a nově také pokud bylo přerušeno z důvodu těhotenství. Tím se otevírá možnost studentkám lépe splnit podmínku 270 dnů, protože již není nutnost ukončit studium. Na peněžitou pomoc v mateřství však studentky nemají automatický nárok, protože nejsou nemocensky pojištěné.”
Zákon tedy nepomohl všem studentkám, ale pouze těm, které mají na univerzitě úvazek. Nejen studentky, ale i samotní poslanci byli po schválení novely trochu zmateni. Poslanec Dlouhý přiznává: „Ano, některé statusy (také moje) byly nejasné, a proto jsem opravný článek sepsal. Původním cílem mateřská pro doktorandy opravdu je, ale s tou účastí na nemocenské se to nedaří prolomit. Jistou dobu to bylo nejasně také na stránkách ČSSZ, na což jsem ČSSZ upozornil a na můj podnět to upravili.“
Dlouhý dodává, že ani se současným stavem po schválení novely není spokojen a doufá v další změny v budoucnu, které však už zůstanou na dalších vládách: „Postupnými kroky, které jsou někdy dílčí a částečné, se však snažím podporovat všechny změny ve prospěch studentů, což se za poslední období daří.”
Dále Dlouhý přidává pro studentky radu, jak k současnému stavu přistoupit, tato rada však předpokládá součinnost ze strany univerzity: „Je dobré mít nějaký pracovní poměr či alespoň dohodu s účastí na nemocenském pojištění, ideálně třeba od školy, aby i tohle bylo splněno. Stačí i pracovní smlouva na grantu či za výuku během semestru. Riskovat uzavření smlouvy na krátkou dobu až těsně před porodem nedoporučuji, neboť zákonné požadavky sice splněny jsou, ale úřady to mohou považovat za účelové. Kratší smlouvy na grantu či na výuku ovšem nepokryjí situaci při pořízení dvou dětí za sebou.“
Hlídačkovné
Studujícím rodičům by v budoucnu mohl pomoct ještě příspěvek přezdívaný jako hlídačkovné, oficiálně nazvaný „Podpora studujícího rodiče”. Tento příspěvek upravuje Zákon 152/2025 Sb. nazvaný „Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o dávce státní sociální pomoci o státní pomoci”.
Hlídačkovné upravují paragrafy 33 a 34. Nárok na něj budou mít od 1. 10. 2025 studentky/studenti v druhém a vyšším ročníku prezenční formy studia, kteří pobírají rodičovský příspěvek. Výše příspěvku bude ve výši jedné třetiny měsíční minimální mzdy (bližší podmínky naleznete ve zmíněných paragrafech, pozn. red.)
Malé krůčky suplující systémové změny
Proč tedy bylo odmítnuto udělit výjimku v přiznání podpory v mateřství pro studentky, obzvláště pro doktorandky? Navíc v době, kdy stát svolává demografické poradce, kteří by měli pomoct vyřešit nízkou porodnost? A kolika doktorandek se vůbec taková situace týká? Ministerstvo školství těmito daty nedisponuje:
„Bohužel, relevantní a souhrnná data týkající se počtu těhotných doktorandek, jejich zaměstnaneckého statusu, čerpání mateřské či rodičovského příspěvku nemá MŠMT k dispozici. Tyto informace by případně mohly mít jednotlivé vysoké školy, nicméně jejich zjištění je komplikované, neboť se jedná o citlivé osobní údaje (např. těhotenství, pracovní úvazky), které podléhají ochraně podle platných právních předpisů”, uvádí Veronika Lucká Loosová, tisková mluvčí MŠMT.
V roce 2024 studovalo v doktorských studijních programech na všech vysokých školách, včetně soukromých, přibližně 18 300 studentů. Doktorské studium zahájí studentky zpravidla kolem 25. roku a pokud se při studiu nijak nezdrží, mohou ho končit kolem 28. či 29. roku. To je věk, který zdravotníci doporučují jako reprodukční věk, po 30. roce věku ženy už upozorňují na stoupající rizika. Pokud studentka nebude mít během studia na fakultě či jinde žádný úvazek, musí po skončení studia ještě alespoň získat úvazek, aby nárok peněžitou pomoc v mateřství získala, což ji dále přiblíží k oné magické „třicítce“, před kterou lékaři varují.
Situace by se vyřešila, pokud by doktorští studenti v denním studiu neměli status „studenta“, ale stali se zaměstnanci univerzity, jak říká i expertka Dana Malcová, která se postavením doktorandů v ČR aktivně zabývá: „Zásadní krok je změna právního statusu doktorandů ze studentů na zaměstnance. V dnešním pojetí se jedná o pracovní pozice zcela srovnatelné s juniorními pozicemi v kterémkoliv jiném oboru, neboť doktorandi vykonávají v rámci svého výzkumu, pod vedením seniornějších kolegů, zcela standardní vědeckou práci. Srovnatelnou situaci najdeme např. v oboru management consultingu či u kterékoli jiné „entry level“ pozice, kde musí zaměstnavatel své nové kolegy taktéž zaškolit, ale tito již mají status zaměstnance a pobírají normální plat.“
Tato změna by pomohla vysokým školám vyřešit i zmatky kolem minimálního zaručeného příjmu, o kterých jsme informovali, zatím je však v nedohlednu. Ondřej Ševčík, tiskový mluvčí ministra pro vědu, výzkum a inovace Marka Ženíška, uvádí: „Základní rámec pro určení statusu doktorandů vychází ze zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, který je v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Podle tohoto zákona jsou doktorandi vnímáni primárně jako studenti, nikoliv zaměstnanci. Tento model vychází z předpokladu, že studium v doktorském programu je především vzdělávací a vědecká příprava, nikoliv pracovní poměr."
Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o vysokých školách, která zásadně mění podmínky financování doktorandů. Schválila ji poté, co návrh vrátil Senát s požadavkem na vypuštění tzv. hlídačkovného. Novela zákona o vysokých školách nyní čeká na podpis prezidenta republiky. Jak se na tuto změnu univerzity připravují, s jakými komplikacemi se potýkají a co novela znamená pro současné i budoucí doktorandy?
To potvrzuje i Veronika Lucká Loosová z MŠMT: „Doktorandi jsou podle platné legislativy stále primárně studenti, nikoliv zaměstnanci vysoké školy.”
Ševčík dodává výhody i potenciální rizika možné změny na zaměstnanecký status doktorandů: „Zavedení jednotného zaměstnaneckého statusu pro doktorandy je často zmiňováno jako možné systémové řešení, které by sjednotilo práva a povinnosti doktorandů a například zajistilo nárok na mateřskou, důchodové pojištění nebo garantovanou mzdu. Je ale potřeba otevřeně říci, že s tímto krokem jsou spojena zásadní legislativní, organizační i finanční omezení. Znamenalo by to výrazné navýšení rozpočtů vysokých škol a výzkumných institucí, změnu pracovního práva a redefinici vztahu mezi doktorandem a školitelem.“
Podle Ševčíka by změna přinesla pro doktorandy i nevýhody: „Zároveň by takový krok vedl ke ztrátě některých výhod vyplývajících ze statutu studenta, například zdravotního pojištění hrazeného státem.“
Ministr Ženíšek, poslanec Dlouhý a další se tak zaměřili spíš na haškovský „mírný pokrok v mezích zákona.“ Ševčík to popisuje následovně: „Z naší strany jsme se v uplynulých měsících zaměřili na konkrétní kroky, které pomáhají zlepšovat podmínky doktorandů v rámci stávající legislativy. Podpořili jsme zvýšení minimálního doktorského příjmu, stejně jako systémové změny v oblasti sociálního zabezpečení doktorandek a doktorandů, včetně přístupu k mateřské, započítávání doktorského studia do nároku na důchod nebo do započitatelné praxe pro výpočet platu."
Možná však doktorandy v budoucnu čekají další změny, jak vyplývá z vyjádření MŠMT i Ševčíka, který říká: „Otázku dalšího možného vývoje včetně potenciální změny statusu doktoranda na zaměstnance nadále sledujeme a diskutujeme ji s MŠMT, vysokými školami a dalšími relevantními partnery. Pokud se v budoucnu najde shoda na tom, že taková změna je žádoucí, legislativně proveditelná a finančně udržitelná, jsme připraveni ji podpořit.” MŠMT k tomu dodává: „Toto téma by mohlo být jedním z podnětů do budoucna, přičemž ale bude nutné důkladně promyslet a prodiskutovat všechny související důsledky.“
Autorky: Marie Cerhová, Vladislava Vojtíšková
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
