České psycho

Český základní společenskovědní výzkum ani 30 let po listopadu '89 nevzkvétá. Příkladem budiž obor psychologie. Český časopisecký (WoS) publikační výkon se téměř ve všech psychologických podoborech blíží nule. Většina článků českých autorů pak vychází v málo významných časopisech, hlavně místních.

Jednoho překvapí, že ve sférách řízení české vědy si tím nikdo moc hlavu neláme. Vlastně i ukazatele, kterými tristní stav psychologie v Česku dokumentuji, jsem si musel zkonstruovat sám. Řízení české vědy se prostě nadále hodně drží hesla 'co oči nevidí, to srdce nebolí' (... a návazně 'co tě nepálí, to nehas').

Máme 30 let po sametové revoluci a český základní společenskovědní výzkum stále výrazně zaostává za ekonomicky vyspělejšími zeměmi Evropy. Kromě řady menších jde o významné obory ekonomie, sociologie a psychologie. Mé tvrzení o zaostávání dokládají bibliometrické ukazatele. Žádné jiné ostatně u nás ani k dispozici nemáme. Zaostávání dokumentuji v detailu na příkladu oboru psychologie, aby mě snad někdo nepodezíral, že zde lobuji za můj obor ekonomii (o české psychologii zde psal před časem Albert Kšiňan). Pro psychologii jsou klíčovým komunikačním médiem vědeckých poznatků vědecké časopisy. Samotná databáze Web of Science jich obsahuje téměř 600. Monografie se v oboru sice nevylučují, ale nejsou časté a obsahují zpravidla souhrny poznání za delší období a nebo shrnutí na určité téma. V dalším se i pro nedostatek mezinárodně srovnatelných informací o knižní formě publikování soustředím na publikace časopisecké.

Česko a Evropa

Obrázek 1 na ose X ukazuje počet vědeckých článků na milion obyvatel země - přesněji řečeno ukazuje procentní rozdíl mezi Českou republikou a průměrem starších členských zemí EU15. Co bod, to jeden vědní obor. Společenskovědní obory jsou ty fialové. Vidíme, že ve většině těchto oborů má Česko na průměrný publikační výkon EU15 obrovskou ztrátu. Ještě důležitější než kvantita je však kvalita respektive význam výzkumu. Proto je na vertikální ose Y vynesena obdobná mezera publikačního výkonu v oborově nejvlivnější čtvrtině vědeckých psychologických časopisů. Tam je ztráta Česka ještě větší. V řadě společenskovědních oborů čeští autoři v nejvlivnějších časopisech dokonce nepublikují vůbec. Kromě na obrázku zvýrazněného oboru Psychology, Multidisciplinary má psychologie řadu podoborů, které si můžete najít sami v interaktivní aplikaci. Ani v jednom se však v Česku zázrak nekoná.

Obrázek 1: Relativní publikační výkon ČR vůči výkonu zemí EU15 (na ose X) a stejné srovnání výkonu v nejvýznamnější čtvrtině časopisů (na ose Y) - oborové srovnání.

Obdobné srovnání pro vybrané země nabízím v Obrázku 2. Jeho logika je stejná jako u Obrázku 1. Vidíme, že nedobrá situace společenskovědních oborů přetrvává i v dalších postkomunistických zemích, Polsku, Slovensku a Maďarsku. To ale neberme jako utěšující omluvu. Publikační výkon ve společenských vědách, ten významný obzvláště, je v zemích jako Belgie, Finsko a Švédsko na diametrálně vyšší úrovni, o Holandsku nemluvě.

Obrázek 2: Relativní publikační výkon vybrané země vůči ostatním zemím (na ose X) a stejné srovnání výkonu v nejvýznamnější čtvrtině časopisů (na ose Y) - oborové srovnání.

Marné hledání

Detailnější podoborový vhled nabízí starší studie IDEA a grafy z ní. Obrázek 3a představuje obor Psychology, Applied. Jeho severozápadní panel ukazuje publikační výkon (po zohlednění populační velikosti zemí), přičemž tmavší odstíny grafu odpovídají článkům ve vědecky významnějších časopisech. Publikační výkon Česka v tomto oboru se limitně blíží nule. Jihozápadní panel ukazuje odpovídající procentní rozdělení publikačního výkonu podle významu časopisů.V případě téměř nulového publikačního výkonu Česka ale tohle srovnání ani moc nedává smysl.

Obrázek 3a

Následují obdobné Obrázky 3b - e pro další psychologické podobory. Situace v nich vypadá podobně neslavně až tragicky.

Obrázek 3b

Obrázek 3c

Obrázek 3d

Obrázek 3e

A přidejme i psychologické podobory orientované klinicky resp. medicínsky na Obrázcích 4a - c. Ani tam se v Česku bohužel žádné publikační zázraky nekonají, spíše naopak.

Obrázek 4a

Obrázek 4b

Obrázek 4c

Jediný podobor psychologie, kde Česko drží kontakt s ostatními zeměmi alespoň co do kvantity publikací, je Psychology, Multidisciplinary na Obrázku 5. Za touto výjimkou však stojí skutečnost, že do oboru je databází WoS zařazen jediný český časopis oboru - Československá psychologie. V jeho případě ale jde o prostředek velmi lokální akademické diskuse a potřeby, zatímco psychologie je samozřejmě věda veskrze globální (více viz poznámka pod čarou).

Obrázek 5

Ještě se podívejme, jak se má publikační výkon oboru a jeho kvalitativní struktura na naší přední výzkumné univerzitě k vybraným zahraničním kontinentálním univerzitám na Obrázku 6. Asi není třeba nic dalšího dodávat.

Obrázek 6: Publikační výkon (levý panel) a jeho kvalitativní struktura (pravý panel) podle významu časopisů v oboru Psychology and Cognitive Sciences (Ford)

Otázky čekající na odpověď

S ohledem na nelichotivou situaci základního psychologického výzkumu v Česku by jeden čekal intenzivní diskuse a hledání odpovědí na následující otázky:

Je celková úroveň základního psychologického výzkumu u nás skutečně skutečně tak nízká, jak ukazují bibliometrické ukazatele, nebo se to dá vysvětlit nějakou národní anomálií a vše je vlastně v pořádku?
Potřebujeme vůbec kvalitní základní psychologický výzkum a k čemu? Pro lepší porozumění a efektivnější kultivaci duševního zdraví celé populace, dětí, adolescentů, dospělých a starých? Pro lepší řízení školního systému a procesu vzdělávání, kde hrají psychologické fenomény obrovskou roli? Pro kvalitnější vzdělávání v magisterských a hlavně doktorských programech? Kvůli dalším věcem?
Do jaké míry je stav dán jeho podfinancováním či nedostatkem vědeckého personálu? Do jaké míry se na situaci podepisuje špatně nastavené institucionální prostředí uvnitř a vně výzkumných organizací a co je na tom potřeba změnit?
Jakých vnějších impulsů je třeba, aby se na výzkumných organizací nastartoval proces dynamických změn s příslibem toho, že za třeba dekádu bude situace oboru u nás výrazně lepší než dnes? Odkud ty vnější impulsy musí přijít a kdo je udělá?
Co v tom může a má dělat RVVI, MŠMT, vedení AV ČR, management výzkumných univerzit a dalších výzkumných organizací? A hodlají s tím vůbec něco dělat?
A jsou na tom další společenskovědní obory podobně? Pokud ano, pak jděte zpět k bodu 1.

Odpovědi na tyto otázky od zodpovědných přirozeně očekávám do standardního úředního termínu 30 dnů. Návrh strategie jak z toho ven očekávám do 3 let. Kontrolu plnění provedu zhruba za dalších 30 let :-))

Abych nepozorným čtenářům ušetřil zbytečné připomínky, připomínám, že ve výše uvedeném:

Hovořím pouze o základním výzkumu. Nehovořím o aplikovaném psychologickém výzkumu ani o aplikované psychologii. O této oblasti v Česku nemám dostatečný přehled ani indicie, abych dělal nějaké soudy.
Netvrdím, že v základním psychologickém výzkumu v Česku se nedělá dobrý a významný výzkum. Dělá a dokonce možná i špičkový. Kde, to si celkem snadno zjistíte sami v aplikaci IDEA ukazující publikační výkon výzkumných organizací a fakult vysokých škol. Možná se něčeho mála doberete i ve výsledcích Hodnocení'17, pokud se k nim ovšem dokážete prokousat. Ale jako celek, na mezinárodní poměry, základní psychologický výzkum u nás publikuje neskutečně slabě (to mimochodem z výsledků Hodncocení'17 nemáte šanci vyčíst).
Nezohledňuji, zda má základní psychologický výzkum v Česku adekvátní finanční a další podporu. Nemám k tomu potřebné údaje, které by ale mohlo a mělo mít například MŠMT pro vysoké školy a RVVI pro celou ČR.
Bibliometrické ukazatele samozřejmě nejsou dokonalé. Pokud ale máte lepší a říkají výrazně jiný příběh, tak sem s nimi.

*Časopis Československá psychologie: Že jde o velmi lokálně orientovaný časopis dokladuje obsah i komunita v něm publikující. Většina článků z posledních pěti let 2014-2018 byla publikována v češtině či slovenštině (80 % - Tabulka A), takže je cizinci v zahraničí nezrecenzují ani si nepřečtou. Zcela dominují autoři z Česka a Slovenska (67 % a 26 % - Tabulka B). A velmi nestandardně mezi publikujícími autory najdeme i řadu členů redakční rady. Časopis vykazuje extrémně vysoký podíl citování sebe sama (Graf C). To vše koresponduje s jeho extrémně nízkým Impakt Faktorem, který počítán bez sebecitací sebe sama, ho řadí na poslední 137. místo ze všech 137 časopisů databáze WoS v oboru Psychology, Multidisciplinary.

Tabulka A: Jazyk článků publikovaných v Československé psychologii v letech 2014-2018