Česká republika by v této situaci měla vytvořit podmínky pro špičkové vědce, kteří budou mít zájem působit dále v zemích EU, etablovat se na našich univerzitách a výzkumných ústavech. A to zejména s ohledem na to, že granty Evropské výzkumné rady jsou přenositelné mezi institucemi a státy. Šlo by o další impulzkmezinárodní konkurenceschopnosti českého výzkumu a zhodnocení investic do excelentních výzkumných infrastruktur, které byly učiněny v letech 2009–2015 s rozsáhlým použitím prostředků fondů EU, do nichž i ČR přispívá. Díky těmto investicím dnes Česko nabízí skvělé podmínky pro špičkovou vědu a může být atraktivní destinací i pro zahraniční vědce.
Měli bychom v krátké době zahájit debatu o otevření programu podpory pro zakládání výzkumných týmů vedených vědci (především držiteli grantů Evropské výzkumné rady). Podobný program, obecněji zaměřený, je v současnosti otevřen formou výzvy v operačním programu Vzdělávání, výzkum a vývoj. Dalo by se tedy uvažovat o jeho rozšíření nebo o vyhlášení specifické výzvy. Bylo by to ve společném zájmu Evropské unie, která dosud ze společných prostředků členských států financovala řadu aktivit ve výzkumu ve Velké Británii, i Česka, které do společných fondů EU přispívá. Podobný program by mohl být otevřený i vědcům ze Švýcarska, kde je v návaznosti na referendum o omezení přistěhovalectví rovněž pozastaveno financování vědeckých aktivit z prostředků EU a dočasně tyto aktivity kryje švýcarská vláda.
Angloamerický kulturní prostor byl v uplynulých 25 letech vždy velkou inspirací pro český sektor vysokého školství a výzkumu a vazba na něj součástí ukotvení České republiky na Západě. Dobře zacílenou politikou a konkrétními kroky máme možnost tyto vazby i nadále posilovat a současně pozitivně ovlivnit naši vědu a vysoké školy.
Autor: Jiří Nantl
Text byl uveřejněn v Lidových novinách 29.6.2016.