Je to náročný úkol. Předsedat skupině více než padesáti ústavů Akademie věd ČR, v nichž působí ti nejlepší vědci v Česku, a to v oborech od fyziky, kvantové chemie až po botaniku i historii. Profesor Jiří Drahoš, původně pracovník Ústavu chemických procesů AV ČR, to zvládal od 13. března 2009. Jeho druhý čtyřletý mandát skončí na jaře; pokračovat dle zákona ale již nemůže. Páteční půlnocí (po uzávěrce LN) skončil termín pro nominování jeho nástupců, ale takřka jistě je jedinou adeptkou Eva Zažímalová z Ústavu experimentální botaniky, která dostala nominace od zhruba čtyř desítek ústavů. Volební sněm se koná 15. prosince.
„V Akademii věd jsem strávila mnoho hezkých let a získala jak vědecké, tak i manažerské zkušenosti. Myslím, že bych to Akademii – a nejen jí – měla vrátit. A protože cítím podporu od kolegů z akademické rady i z jednotlivých ústavů, rozhodla jsem se kandidovat,“ řekla LN Zažímalová. Kvůli reformě výzkumu se dle ní musela Akademie vypořádat s rozličnými starostmi, k čemuž se přidaly dozvuky ekonomické krize. „Myslím si, že v následujícím období již bude možné věci nejen udržovat, ale na tomto základě i posouvat potřebným směrem,“ doplňuje přední vědkyně, jež organizovala i evaluace 52 ústavů
Do poslední chvíle zvažoval dle informací LN kandidaturu i Libor Grubhoffer, přední parazitolog a bývalý rektor Jihočeské univerzity, ale nakonec do duelu nepůjde. Spekulovalo se též o Zdeňku Havlasovi z elitního Ústavu organické chemie a biochemie. Dalším vážným adeptem byl ekonom Štěpán Jurajda. „Kandidaturu jsem nějaký čas opravdu zvažoval. Hovořil jsem o vizi pro Akademii s mnoha moudrými a úctyhodnými lidmi a došel k závěru, že Eva Zažímalová je výbornou volbou,“ řekl LN profesor Štěpán Jurajda z Národohospodářského ústavu a CERGE-EI. A dodal, že zkusí své zkušenosti z vedení společenskovědního ústavu nabídnout akademické radě.
Prioritami biochemičky Zažímalové bude podpora špičkového výzkumu (včetně odpovídajícího financování), otevřenost mezinárodní komunitě, efektivita využívání vložených peněz, motivace mladých pro práci ve vědě a také kvalitní prezentace ústavů Akademie věd směrem k veřejnosti. Po prosincovém volebním sněmu bude zvolený kandidát na předsedu Akademie navržen české vládě k projednání a následně jej jmenuje prezident České republiky. Po roce 1989 vedli Akademii věd Otto Wichterle, Rudolf Zahradník, Helena Illnerová, Václav Pačes a končící Jiří Drahoš.
Profesorka Eva Zažímalová (61 let) * Vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy – obor chemie se specializací na biochemii (1979). V roce 1983 získala titul CSc. * Od roku 1983 působí v Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v letech 2003–2007 byla zástupkyní ředitele a následně pak až do roku 2012 ředitelkou ústavu. * Od roku 2004 tam vede laboratoř hormonálních regulací u rostlin. * V roce 2013 byla jmenována profesorkou pro obor anatomie a fyziologie rostlin, začala pracovat i v Biologickém centru AV ČR a byla zvolena do Akademické rady. Učí v Praze a v Českých Budějovicích. * Je autorkou desítek článků s několika tisíci citací; jakožto hodnotitelka působila i v panelech Evropské výzkumné rady (ERC). * S manželem vychovala dvě děti. * Po Heleně Illnerové, jež vedla Akademii věd v letech 2001 až 2005, má reálnou šanci stát se teprve druhou ženou v čele instituce.
Článek vyšel v Lidových novinách dne 15.10.2016.
