Zákon č. 130/2002 Sb. je základním právním předpisem pro poskytování podpory na výzkum, vývoj a inovace. Poslední velká novela byla přijata pod č. 194/2016 Sb. V roce 2013 a 2017 došlo ke dvěma pokusům o novelu většího rozsahu, vzhledem k volbám však byla práce na těchto novelách ukončena.
Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) v minulém roce konstatovala, že je nezbytné řešit některé systémové věci a na svém 336. zasedání dne 25. května 2018 schválila témata novelizace zákona. Byla také ustavena pracovní skupina ve složení zástupců Rady, Odboru Rady, Odboru poradců a analýz Úřadu vlády ČR, vysokých škol, Akademie věd ČR, Svazu průmyslu a dopravy, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva průmyslu a obchodu.
Vláda návrh novely projednávala již v lednu tohoto roku. V rámci připomínkového řízení bylo doručeno 76 připomínek z 16 připomínkových míst. Připomínky byly vypořádány a konečný návrh schválila Rada pro výzkum, vývoj a inovace na svém 343. zasedání dne 22. února 2019. Materiál byl vládě předložen ke schválení bez rozporu.
Předmětem návrhu zákona jsou oblasti výzkumu, vývoje a inovací, které se týkají:
- změny hodnocení z hodnocení výsledků výzkumných organizací na hodnocení výzkumných organizací, což je přístup obvyklý v jiných státech s vyspělou výzkumnou základnou,
- změny Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací spočívající v zavedení evidence výsledků velkých výzkumných infrastruktur a evidenci projektů mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích, financovaných ze zahraničních zdrojů,
- změny způsobu zúčtování se státním rozpočtem v souvislosti s vyhláškou č. 367/2015 Sb.,
- zavedení nového pojmu „projekty sdílených činností“.
V důvodové zprávě k návrhu se mimo jiné uvádí:
„Ve stávajícím znění zákona je hodnocení založeno pouze na hodnocení výsledků výzkumných organizací a výše institucionální podpory pro výzkumnou organizaci je stanovena pevně jako podíl jí dosažených výsledků na výsledcích všech výzkumných organizací. V praxi má rozhodující vliv počet výsledků, nikoliv jejich kvalita. Zjevnou výhodu tedy mají výzkumné organizace, které jsou schopné produkovat stále vyšší a vyšší počet výsledků. Z výzkumné činnosti se postupně stala honba za tzv. RIV body a ztrácel se vlastní smysl výzkumné a vývojové činnosti – vytvářet nové znalosti, posouvat hranice vědních oborů nebo vytvářet aplikovatelné výsledky. Jeden vědecky hodnotný výsledek měl tedy často nižší finanční efekt než několik méně kvalitních výsledků, které ale v součtu přinesly více RIV bodů. Odhlédne-li se od nepříznivého dopadu na kvalitu výsledků, může tato úprava fungovat pouze při nepřetržitém zvyšování institucionální podpory. To bylo empiricky doloženo v letech 2011 až 2014, kdy se celkový objem institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací neměnil (stagnovaly výdaje státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace) a bylo při přípravě návrhu výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace nutné využívat stabilizačních opatření pro zachování proporcí mezi jednotlivými skupinami výzkumných organizací.
Rovněž byla do zákona promítnuta koncepce podpory velkých výzkumných infrastruktur, která nyní neodpovídá aktuálním potřebám sledování jejich výkonnosti. Tu stávající znění zákona neumožňuje vůbec, neboť v Informačním systému výzkumu, vývoje a inovací není možné shromažďovat příslušnou informaci. Podobně nedostatečně je upraveno sledování účasti v mezinárodních projektech financovaných z veřejných prostředků. Údaje lze získat jen obtížně a se značným zpožděním. Informační systém výzkumu, vývoje a inovací tyto informace rovněž nesleduje.
Zákon vzhledem k době své účinnosti obsahuje i další nedostatky, které ale nelze řešit bez důkladného přepracování celého právního předpisu. Jde např. o pojmy týkající se inovací, které byly do zákona zavedeny zákonem č. 110/2009 Sb., ale zákon sám žádnou právní úpravu postupu a podmínek pro poskytování podpory inovacím nadále neobsahuje. To je jedna z hlavních legislativních překážek pro podporu inovačních procesů a transferu výsledků. Prioritou ČR a EU je využívání vědeckých a výzkumných aktivit k systematickému zvyšování konkurenceschopnosti prostřednictvím tvorby inovací a budováním předpokladů ke zvyšování soukromých výdajů na výzkum, vývoj a inovace. Přitom evropské předpisy, na které se tato velká novela odvolávala, již o inovacích pojednávaly. Mimo to zastarala úprava přístupových práv k výsledkům výzkumu, vývoje (a inovací) takovou měrou, že je jednou z významných překážek spolupráce veřejného výzkumného sektoru s podnikatelskou sférou.“
Detailní podklady včetně důvodové zprávy, předkládací zprávy, návrhu novely zákona a navrhovaného znění zákona včetně vyznačení změn si můžete stáhnout z webu Úřadu vlády zde.
Také si můžete přečíst komenář Jiřího Nantla.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
Zdroj: Úřad vlády
