V současné době se rozhořel spor o to, kdo má těžit lithium. Základem problému je fakt, že už v roce 2010 byla udělena licence na geologický průzkum soukromé firmě a ta byla v roce 2017 (schválení MŽP) prodloužena.
Hlasitě diskutované memorandum Ministerstva průmyslu a obchodu je jen důsledek – kdo dělal průzkum, ten má přednostní nárok na těžbu.
Jak je možné, že Česká republika nemá sama přehled o těžitelných surovinách? Vždyť máme hned několik institucí, které by toho byly schopny: Česká geologická služba, čtyři ústavy Akademie věd, několik fakult. Potíž je v tom, že na co dříve stát dával stamiliony (dnes by to byly násobky této sumy), se dnes dává milion - například zde.
Česká geologická služba se dokonce částečně živí geologickým průzkumem v zahraničí !!!! A od některých kolegů z Akademie věd vím, že i oni by se radši zabývali reálným výzkumem než honěním impaktních faktorů v obtížně peer reviewovatelném oboru geologie.
Nikdo v rámci peer review samozřejmě na místo měření nejede a několikaleté měření nezopakuje. Pak se publikují zjevné nesmysly. Zdroj z Geofyzikálního ústavu AVČR.
O lithium jsme už asi přišli. A s ním o další cenné suroviny Krušných hor. Co takhle se nad tím u voleb zamyslet a zeptat se kandidátů, zda z miliard na výzkum podpoří vyčlenění půl miliardy na státní geologický průzkum? Prospělo by to státu i stabilitě některých tradičních výzkumných institucí.
Autor: Dalibor Štys
