České hvězdičky v galaxii vědeckých časopisů

Světová databáze Web of Science (WoS) čítá přes 20 tisíc vědeckých časopisů. Průměrný vědecký ohlas článků v nich publikovaných zachycují citační indexy časopisů. Hojně sledovaný index Impact Factor (IF) používá i český kafemlejnek, který z IF odvozuje kvalitu článku a posílá za to vysokým školám peníze. IF je však hodně primitivním ukazatelem. Věrohodnějším měřítkem vědeckého ohlasu časopisu jsou indexy jako Article Influence Score (AIS). Jak velké jsou mezi hodnotami IF a AIS rozdíly a jak si vedou České časopisy?

Tato blog ochutnávka budoucí podrobnější studie IDEA ukazuje, že mezi IF a AIS sice existuje zřetelná korelace, ale rozdíly jsou u některých časopisů výrazné. Většina českých časopisů má relativně nízký jak IF tak AIS a koncentruje se tam nezanedbatelná část časopiseckých výstupů. Ale výjimky se najdou v tom lepším i horším světle. Některé české časopisy jsou doslova podivné a vymykají se tomu, co je v galaxii vědeckých časopisů běžné.

Galaxie vědeckých časopisů

Na světě vychází desítky tisíc vědeckých časopisů. Naprostou většinu nejrenomovanějších a většinu těch solidních registruje databáze Web of Science (WoS). Jsou v ní časopisy světoznámé, s obrovským renomé, kde vychází články (výsledky výzkumů), které doslova hýbou světem vědy a mnohdy i zbytkem světa. Najdeme tam ale i spoustu časopisů známých spíše jen v zemích kde vychází, které publikují málo a pouze lokálně významné výsledky, namnoze méně kvalitního výzkumu. Tím ale neříkám, že i dobrý časopis někdy neotiskne blbost a že neznámý časopis někdy nepřinese článek, který změní chod světa. A databáze WoS obsahuje i několik desítek časopisů vydávaných v Česku a na Slovensku.

Renomé vědeckých časopisů

Co je to kvalita, renomé či význam vědeckého časopisu? Ani sebedelší definicí se nedobereme jasně definovaných veličin, jako třeba ve fyzice. A když se zeptáte na názor vědců z příslušného oboru, velmi pravděpodobně se pěkně od plic pohádají. Prostě se chtě-nechtě musíme spokojit s mlhavě definovanými veličinami a hledat pro ně alespoň přibližná měřítka. Tento účel plní citační indexy časopisů celkem dobře. Vychází z citovanosti článků v časopisech otištěných. Hodnota indexů sice neříká, jak velký má ohlas a jakého druhu je ten který článek v časopise otištěný, ale při větších počtech posuzovaných článků může být hodnota citačního faktoru solidním odhadem průměrné kvality-významu většího počtu článků. Není to žádný zázrak, ale alternativní způsob posouzení kvality-významu buď není k dispozici nebo je velmi zdlouhavý a drahý a také ne zcela spolehlivý (peer-review).

Citační indexy

Velmi jednoduchý index je Impact Factor (IF). Poměřuje počet citací nasbíraných v roce T články, které časopis otiskl v předchozích letech T-1 a T-2. Díky jednoduchosti a srozumitelnosti je IF ve světě i u nás populární. V kafemlejnku se pomocí něho odhaduje kvalita-význam článku a stát za to vysokým školám přiděluje peníze.

Daní za jednoduchost IF jsou zásadní vady na kráse. IF postihuje příliš krátké období po otisknutí článků. Tím podhodnocuje vědecký ohlas, který mnohdy přichází delší dobu než dva roky. Důležitější je, že IF přeceňuje málo významné citace a je proto snadno manipulovatelný [1 | 2 | 3]. Manipuluje se jak s čitatelem (umělým navyšováním počtu citací účelovou vzájemnou citovaností časopisů či autorů) tak s jmenovatelem (umělým snižováním počtu statí vykázaných časopisem jako vědecké recenzované články).

Vůči manipulacím odolnějších alternativ existuje řada opatření. Například pětiletý IF, kde se citovanost nesleduje 2, ale 5 let po otištění článků. WoS také uvádí IF bez započtení sebecitací (bez citací ze samotného časopisu). Scopus nabízí indexy SNIP, IPP a SJR. WoS nabízí jejich obdobu v podobě ES a AIS. Pro srovnání s prostým IF jsme si zvolili index AIS, který hojně používáme ve studiích IDEA jako je například tato. AIS nezapočítává citace časopisu sebe sama a navíc dává větší váhu citacím z vysoce citovaných (významnějších) časopisů.

Galaxie vědeckých časopisů

Galaxii vědeckých časopisů v prostoru měřeném hodnotami IF a AIS ukazuje obrázek dole. Na osách nejsou vyneseny přímo hodnoty AIS a IF, ale oborové pořadí časopisu dle jejich hodnot na normalizované škále 0 až 100. Červeně a modře jsou zvýrazněny v Česku resp. na Slovensku vydávané časopisy. V černě označených zahraničních časopisech publikovali čeští vědci v období let 2009-2013 alespoň jeden článek. Šedivou barvou jsou označeny ostatní časopisy, kde Češi nepublikovali. Velikost bodů odpovídá tomu, nakolik se české články určitého oboru WoS v daném časopise koncentrují. Největší velikost odpovídá 95 %.

Co vidíme:

Mezi hodnotami IF a AIS je patrná pozitivní korelace, ale rozptyl je zřejmý. Na druhé straně se většina časopisů nachází v úzkém pásmu 20 percentilů. Míra sebecitovanosti a význam zdrojů citací prostě u mnoha časopisů výrazně ovlivňují rozdíl mezi AIS a IF.
České a slovenské časopisy se nacházejí více méně vyváženě rozptýlené na obou stranách 45-stupňové osy. Český publikační výkon ve špičkových světových časopisech má jistý sklon se koncentrovat pod 45-stupňovou čarou (tedy v časopisech s relativně nižším AIS než IF), ale nejde o výrazný fenomén.
Nejlépe publikované české články mají tendenci se koncentrovat v menším počtu časopisů. Je to patrné ve vrcholu severovýchodního kvadrantu, kde najdeme řadu poměrně velkých černých bodů. To znamená, že v daném zahraničním časopise se koncentruje velká část české publikační produkce ve WoS oboru daného časopisu (největší bod představuje časopis PlosOne, který ročně publikuje 30 000 (!) článků a z toho Češi cca 200).
Nejlépe ze všech Česko-Slovenských časopisů vychází česká Preslia a slovenský Taxon, které jsou poblíž 80 percentilu jak podle IF, tak podle AIS (navíc dlouhodobě). Oba časopisy patří do oboru Plant Sciences (výzkum rostlin). Malý symbol časopisu Preslia ukazuje, že čeští autoři v něm publikují ve velmi omezené míře, a že časopis dominantně publikuje články zahraničních autorů.
V jihozápadním kvadrantu je vidět, že články českých autorů v méně významných časopisech se koncentrují v časopisech Česko-Slovenských.
Za pozornost stojí zahraniční časopisy (černé) s relativně nízkým IF a zároveň relativně vysokým AIS, kde se koncentruje významnější podíl oborového publikačního výkonu Česka.
- Jde o časopis Fuzzy Sets and Systems (IF~92 vs. AIS~41). Tento nizozemský časopis časopis z oboru Statistics a Probability koncentruje 31 % českého publikačního výkonu v oboru.
- Dalším takovým je americký časopis Emerging Markets and Trade (IF~41 vs. AIS~15) z oboru Business, kde se koncentruje 36 % českých článků v daném oboru.
Zcela mimořádnou skupinu představuje souhvězdí tří českých časopisů s vysokým IF a extrémně nízkým AIS. Jde o časopisy (zleva doprava) Slovo a Slovesnost, Politická ekonomie a E + M Ekonomie a Management, kde se koncentruje 59 %, 68 %, 95 % celkového publikačního výkonu ČR v oborech Linguistic, Political Science, Management. Galaktické umístění těchto časopisů je zcela nestandardní a je odrazem podivností v tom, jakým způsobem a odkud jsou citovány. Články v nich publikované jsou totiž abnormálně vysoce citovány z časopisů se zanedbatelným vědeckým významem.
Jiným extrémem s nízkým IF, ale relativně vysokým AIS je časopis Kybernetika (IF~9 vs. AIS~32), kde se koncentruje 94 % českých článků v oboru Computer Science, Cybernetics.