OECD zveřejnilo zprávu o České republice [české shrnutí]. Letos se zaměřila na možné zdroje hospodářského růstu ČR. Dobře zvolené téma v situaci, kdy se z mediální kampaně odborářů může zdát, že k úspěchu stačí rychleji zvedat mzdy. Růstový potenciál Česka zpráva spatřuje v inovacích díky kvalitnějším státním politikám na jejich podporu. Kulantně se nám říká, že inovátoři jsme nic moc a inovační politika státu že stojí za starou bačkoru. Asi to nejdůležitější z celé zprávy je varování, že žába na prameni nejsou peníze, ale špatné inovační prostředí. Důležité to varování v situaci, kdy se v tichosti chystá masívní nárůst finanční podpory VaVaI směrovaný do firem a institucionální změny se vlečou. Ze zprávy OECD jsem vybral pár postřehů a přidal [pár komentářů].
Str 29: Největší část výdajů na VaV v ČR představují výdaje podniků na výzkum a vývoj (BERD), 40 % celkových výdajů ovšem činí vládní výdaje. BERD se soustředí hlavně ve firmách se zahraničním vlastníkem nebo ve firmách přidružených k zahraničním podnikům (56 % BERD v roce 2014). Na zemi s tak velkým výrobním sektorem je ale intenzita výzkumu a vývoje poměrně skromná (obr. 19). Jedním z důvodů je, že české firmy přidružené k zahraničním společnostem, zejména výrobní podniky, zpravidla působí v segmentu globálního hodnotového řetězce s nízkou přidanou hodnotou, kde jsou výdaje na VaV nízké. Navzdory neustálé snaze o zvyšování výdajů na VaV je inovační aktivita v České republice dosud nevalná. V klasifikaci inovační výkonnosti členských zemí EU se Česká republika řadí mezi mírné inovátory. Inovační výkonnost ve výrobním sektoru je pouze mírná. Celkově chabý výkon je také odrazem nízké inovační aktivity malých a středních podniků, které tvoří převážnou většinu firem. [Zde si musíme uvědomit, že při pomalém tempu inovací nám budou bohatší a modernizovanější země v tabulce ještě více ukazovat záda.]
Str. 29: Organizace a správa politik výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) je dosud příliš složitá. Existuje sedm různých typů finanční podpory a odpovědnost za výdaje je rozdělena mezi jedenáct ministerstev a jiných orgánů. K tomu přistupují regionální a odvětvové iniciativy. Výsledkem je roztříštěný systém podpory.... Roztříštěnost inovačních politik zřejmě částečně vyplývá ze specializace různých institucí a skutečnosti, že každá z nich má k dispozici omezený počet finančních nástrojů. Je třeba lépe vyjasnit roli jednotlivých aktérů, neboť všichni působí ve stejných oblastech. Dále je nutné sjednotit přípravu, hodnocení a koordinaci implementace politik výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v jedné instituci.
Str. 30: Přímou [finanční] podporu mohou doplnit vhodně nastavené a řádně spravované daňové pobídky pro VaVaI. Vládní podpora podnikového VaV daňovými nástroji se mezi lety 2006 a 2013 zvýšila o 12,2 procentních bodů na 32,1 % celkových vládních výdajů na VaV [takže to už máme v ČR má zavedeno]. Daňová podpora je více neutrální (až na velikost firem) a méně řízená vládou než dotace, neboť firmy mohou uplatnit odpočet až poté, co zmobilizují vlastní zdroje na své projekty. Přitom je důležité zajistit, aby podpora fungovala jako daňový bonus nebo aby se případná daňová ztráta, která vznikne po uplatnění odpočtu, mohla přenést do dalších období [to ještě u nás zavedeno není]. Tím se zabrání přílišnému zvýhodnění méně dynamických zavedených firem na úkor dynamických mladých podniků. Dotace jsou však zpravidla účinnějším nástrojem k podnícení výdajů na VaVaI a lépe vyhovují potřebám malých a středních podniků. Mezi různými druhy financování z veřejných rozpočtů prostřednictvím dotací, půjček, spolufinancování, úvěrových záruk a daňových nástrojů je proto třeba zachovat rovnováhu. Každopádně by se ale měla snížit nejistota ohledně možnosti uplatnění odpočtu na podporu výzkumu a vývoje zjednodušením a vyjasněním systému. Aby se předešlo neoprávněnému uplatňování odpočtu, měly by se dále rozvíjet programy jako školení daňových úředníků pořádané Technologickou agenturou ČR [o tom jsem zde již psal].
Str. 31: Start-upy a malé a střední firmy [ve světě, bohužel u nás ne] často hrají vedoucí úlohu při zavádění zlepšených výrobků, procesů, organizačních metod a marketingových postupů, které jsou motorem přibližování k technologické hranici a přispívají tudíž k rychlému růstu produktivity a tvorbě pracovních míst.... Racionalizace [českého] systému by usnadnila malým a středním podnikům přístup k financím, což je v České republice, kde malé a střední podniky tvoří drtivou většinu firem, obzvlášť důležité. [K tomu přidejme, že české banky neví co s penězi, protože se je bojí investovat.]
Rizikového kapitálu je v České republice pomálu (0,006 % HDP v roce 2014) a pro začínající podniky je v podstatě nedostupný. Inovativním firmám v rané fázi rozvoje tak schází finanční prostředky....Soubor nástrojů (úvěrů, dotací, záruk, poradenství) a programů podpory MSP by bylo možné zjednodušit. Nástrojů a výzev k předkládání projektů a žádostí o podporu, které s sebou nesou administrativní náklady pro žadatele, je příliš mnoho.
Autor: Daniel Münich
Článek byl publikován na webu metodikahodnoceni.blogspot.cz dne 15.7.2016.
