O hledání světla: hodnocení výzkumu ve volebních programech

Přehled perspektiv VaV, jak se dají vyčíst z volebních programů, představil nedávno i server Vědavýzkum.cz [1 | 2 | 3]. Je to velmi užitečná služba, ale v podstatě bez komentářů a kritických názorů. Nabízím tedy alespoň jeden kritický hlas s komentáři, ale jen co se týká perspektiv hodnocení VaV. Dělat více by už bylo nad mé časové možnosti.

SUMA SUMÁRUM

Zavedení kvalitního hodnocení programů účelové podpory a hodnocení výzkumných organizací, tedy vysokých škol a resorty zřizovaných nebo financovaných výzkumných ústavů (AV ČR hodnocení svých pracovišť provádí), zůstává pro lepší fungování českého výzkumu zásadní věcí. Bez informací z hodnocení nelze systém efektivně řídit, směrovat a financovat.

Bohužel i v případě volebních programů platí, že kdo mlčí a nic neslibuje, ten nic nezkazí, protože pak není co kritizovat (KSČM, ČSSD, Realisté). Naopak strana, která s něčím konkrétním přichází, je kritizovatelná snadno. Takže je třeba ocenit ANO, KDU-ČSL, TOP09, ODS, Piráty a STAN, které se snaží, měly odvahu a potřebu s něčím konkrétnějším přijít, byť to pak zde mohu zkritizovat.

Náznak konkrétní podoby hodnocení výzkumných organizací lze najít pouze v programech ANO, SZ (peer-review) a KDU-ČSL (pokračování v započaté reformě). Žádná další strana v programu pojetí hodnocení nenaznačuje a většina hodnocení ani neslibuje. S tím kontrastuje, jak často strany chtějí někam ve vědě přesměrovat veřejnou podporu; buď k těm excelentním nebo tam, kde to bude mít větší společenské přínosy. Že bez solidního hodnocení a informací z něj dnes nikdo neví kam by to mělo vlastně být a přinejmenším další volební období vědět stále nebude, to už v potaz nebere program žádný.

Smutnou a neblahou skutečností je, že se u nás až na výjimky v případě TA ČR, zatím programů účelové podpory výzkumu nehodnotí, neakcentuje program ani jeden, tedy kromě stručné zmínky v programu STAN.

'Podpoříme' je kouzelné slůvko snad všech volebních programů. Fakticky to je však jen plácnutí do vody, protože už dnes se ve vědě podporuje kde co. O výraznějším finančním navýšení podpory nemůže být s ohledem na rozpočtová omezení řeč. Zvýšení podpory něčeho by tedy nejspíše muselo jít na úkor podpory něčeho jiného, o čemž už ale programy strategicky mlčí. A konečně, něco podpořit ještě automaticky neznamená, že to skutečně bude užitečné. Už dnes se podporuje kde co a nezřídka to možná není k ničemu. Bez vyhodnocování dopadů, jako je tomu dosud, se to ale nikdy nedozvíme a slůvko 'podpoříme' si svůj kouzelný význam udrží i nadále.

Programy budí dojem, že podpora výzkumu přináší koláče jaksi sama od sebe. Chybí v nich povětšinou povědomí, že finanční podporu je potřeba doplnit kvalitním systém řízení na všech úrovních. Že bez kvalitního hodnocení nebude ani kvalitní řízení si uvědomují málokde.

Dusící a stále rostoucí byrokratizaci vědy, což je mimochodem i důsledek absence solidního institucionálního hodnocení a souvisejících obav, že se podpora ztratí v černé díře, jako problém nevnímá žádný volební program, tedy kromě překvapivých Pirátů.

Posuzováno očima volebních programů nás po volbách zřejmě nečeká zásadnější obrat k lepšímu. Možná se na VaVaI přisype zase o něco více peněz s kouzelným zaklínadlem 'podpořit' (ale možná také ne). Na druhé straně ale nebude moci nikdo stranám zpětně vyčítat, že neplnily volební program, protože žádný vlastně ani neměly a nikdo ho po nich ani nechtěl.

ANO

1. Podpoříme nejen excelentní výzkumné týmy, ale především se budeme orientovat na výzkum, jehož výsledky se zhodnotí v naší ekonomice.
2. Prostřednictvím financování budeme podporovat rozvoj těch oborů, kde na to máme a které naše ekonomika a průmysl potřebují.
3. Nelze dále akceptovat požadavky akademických institucí na financování výzkumu bez možnosti definice cílů a kontroly výsledků a jejich využitelnosti v českém prostředí.
4. Hodnocení výzkumných organizací musí být prováděno nikoliv podle tabulkového bodového hodnocení, ale na základě jasné evaluace přínosnosti týmem odborníků, nejraději zahraničních (peer-review). Hodnocení výsledků výzkumu tak bude odrážet skutečný přínos organizací pro společnost – na současný systém hodnocení doplácí aplikovaný výzkum.

ad 1 až 3) Tyto plány se týkají hlavně zacílení a orientace toku směru peněz. To je celkem v pořádku. Otázkou ovšem zůstává, kde ANO vezme věrohodné informace o tom, kde a kdo jsou ty excelentní týmy, který výzkum a ve kterých oborech má větší šanci na ekonomické zhodnocení. Bez kvalitního hodnocení a analýz to bude i nadále jen o dojmech a o síle prosazování se různých lobbystických zájmů. Kdo si hlasitě s pomocí loktů řekne, ten dostane? Nebo se to bude vymýšlet z kávové sedliny na Radě vlády?

ad 4) To je na poměry asi nejjasnější příslib zavedení normálnějšího institucionálního hodnocení výzkumných organizací a zrušení kafemlejnku. Je to sice stručné, ale alespoň víme, že má jít o hodnocení peer-review, zahraniční a navíc hodnocení výzkumných týmů. To je však úkol velmi náročný a i když by šlo náhodou vše hladce, nebudou informace dříve než na konci volebního období. Pak je ale otázka, na základě čeho se budou realizovat plány ad 1 - 3.

V programu ANO se nehovoří o potřebě zavést solidní hodnocení programů účelové podpory VaVaI.

ČSSD

1. Podporovat výzkum a vývoj, aby pomáhal českým firmám k modernizaci a českým zaměstnancům k vyšším mzdám.

ad 1) Tohle je od ambiciózní zavedené strany smutné a nemá smysl to komentovat.

KDU- ČSL

1. Dokončíme reformu podpory a hodnocení vědy, výzkumu a inovací s důrazem na excelenci a špičkový aplikovaný výzkum.
2. Budeme pokračovat ve zvyšování motivace ke spolupráci soukromého sektoru a veřejných výzkumných institucí s cílem zvýšit investice podnikatelské sféry do výzkumu a vývoje.
3. Podpoříme stabilitu a dlouhodobost ve vědě, výzkumu a inovacích prostřednictvím lepšího institucionálního financování.
4. Koordinovaně zacílíme evropské, státní, krajské a soukromé finance do regionálních projektů vědy, výzkumu a inovací pro zvýšení konkurenceschopnosti.
5. Podpoříme přenos nových vědeckých poznatků do praxe, jejich komercializaci a efektivní spolupráci vzdělávacích a výzkumných institucí s inovativními firmami a start-upy.

Podrobnost nezapře, že jde o plán strany, která měla správu a rozvoj systému VaVaI poslední 4 roky na starosti.

ad 1) Dokončení zmiňované reformy by vyžadovalo schválení nového zákona o VaVaI, který se za dlouhé 4 roky nestihl přijmout. Navíc skoro připravený zákon (aniž bych soudil zda je lepší nebo horší než ten dosavadní) má malou šanci na schválení. Bude to záviset na tom, zda se KDU-ČSL vůbec dostane do Sněmovny, potom do vlády a nakonec ještě k postu ministra pro VaVaI.

ad 2) Ono těch motivací ve VaV je už dneska zavedeno dost. Ale pořád to sakra nějak nefunguje, co? Další zvyšování motivací je na pováženou, aniž by někdo provedl věrohodnou analýzu, proč ta spolupráce veřejného a soukromého sektoru pořád tak vázne. Analýza by možná ukázala, že jádro pudla je v problematickém řízení a hodnocení výzkumných organizací. A tam už se nikomu žádné velké reformy dělat nechce. Takže to v lepším případě skončí zase jen tou vyšší daňovou a dotační podporou, opět bez hodnocení zacílení a povědomí o čistých přínosech podpory.

ad 3) A 'lepší' institucionální hodnocení je když? Alespoň naznačit! Nejistotou ohledně dlouhodobějšího výhledu financování netrpí v Česku zdaleka jen oblast vědy. Jádro pudla ovšem tkví v zastaralÉm způsobu sestavování státního rozpočtu a jeho střednědobého výhledu, který je pro vlády cárem papíru. Bez změn na této vyšší úrovni se nedá výrazně stabilizovat ani institucionální financování výzkumu.

ad 4) Zde jde zřejmě o odkaz na agendu RIS3. Tu se této vládě po dlouhých letech odkladů pod tlakem hrozby nečerpání EU fondů podařilo konečně nastartovat. Z toho co jsem byl schopen sledovat, ale do velké jde o Yettiho českého výzkumu. Mám obavu, že proces RIS3, u nás dostal spíše podobu virtuální reality k formálnímu naplnění podmínky čerpání EU fondů, než proces RIS3, jak s ním přišli jeho duchovní otcové.

ad 5) Bez slůvka 'podpořit' by se dnes asi nedal sepsat ani jediný volební program. Jádro pudla ovšem tkví v tom, jak konkrétně má podpora fungovat, aby opravdu fungovala. Ale dobrá. Je to lepší, než kdyby se o tom v programu nemluvilo vůbec.

V programu KDU-ČSL se vůbec nehovoří o tom, že je třeba zavést solidní hodnocení programů účelové podpory VaVaI. Pokud je to schováno pod slibem "dokončení reformy", pak je to docela rafinované.

KSČM

1. Podpoříme vědu, výzkum, vývoj a inovace, požadujeme větší propojení vysokých škol s podnikovou sférou.
2. Soustředí se zejména na podporu rozvoje vědy, výzkumu a inovací a chytrých investic na úrovni srovnatelné s nejvyspělejšími státy, tj. celkově ze všech zdrojů na 3 % HDP.

Z pohledu hodnocení VaVaI tahle rozvojová vize nestojí za komentář. Pokud jde o kouzlení se slůvkem 'podpoříme', má ovšem KSČM jedničku.

ODS

1. Zavedeme systém hodnocení výzkumných organizací vytvářející tlak na výkon, efektivitu a kvalitu a koncentraci kapacit.
2. Víceleté financování pro nadprůměrné výzkumné organizace.
3. Rovnější podmínky pro financování pro výzkumné instituce bez ohledu na příslušnost k vysokým školám nebo AV ČR.

ad 1) Tohle už v této zemi sliboval kde kdo. Spousta lidí ovšem za slibovaný systém považuje i třeba zavedený kafemlejnek. A navíc, že by samotné hodnocení vytvářelo tlak na koncentraci kapacit? Koncentraci může podpořit jen konkrétní způsob financování. Z dikce je cítit, že nejsou doceněny mnohé jiné přínosy hodnocení než pouhé indicie pro financování. Ve vzduchu zůstává viset otázka, odkud a kam se má výzkum vlastně koncentrovat: ze všech více než dvaceti veřejných VŠ jen na některé? Nebo vzniknou výzkumné a nevýzkumné fakulty (součásti)? Nebo se mají spojovat pracoviště AV ČR a vysokých škol?

ad 2) Nápad stojí za pozornost. Nadprůměrné organizace by tedy dostaly nejen více peněz než dnes, ale také jistotu financování na delší období než jeden rok. Riziko nečekaných meziročních fluktuací rozpočtu by tedy musely nést organizace podprůměrné. Proč ne. Otázka je, jak to bude s vysokými školami, které mají nad i podprůměrné fakulty. A má to platit i pro ústavy AV ČR a resortní výzkumáky. Také mi v té myšlence chybí dlouhodobá podpora pracovišť, která sice nejsou dobrá, ale existuje veřejný zájem, aby ve své oblasti výzkumu dobrá byla.

ad 3) Tohle je tajemný slib. Dnes tedy podmínky rovné nejsou? V čem? Intuice mi říká, že je za tím skrytý plán snížit podporu AV ČR a přesunout jí do jiných výzkumných organizací ve jménu rovných podmínek.

V programu ODS se nehovoří o tom, že je třeba zavést solidní hodnocení programů účelové podpory VaVaI.

Piráti

1. Budeme podporovat špičkovou českou vědu na všech pracovištích za rovných podmínek.
2. Nezbytnou částí podpory je snížení byrokracie a administrativy, která výzkumné pracovníky odvádí od vlastní vědecké práce (patentová řízení, výkazy a hlášení).
3. Rozdělení financí do jednotlivých oborů veřejné vědy a výzkumu by měl stát určit v dlouhodobé koncepci:
4. Financování veřejného výzkumu by mělo pocházet z rozpočtu státu a krajů v podobě veřejných grantů a průběžného financování pracovišť s ohledem na jejich výsledky. Veřejné vědecké instituce budou převedeny na transparentní organizace.
5. V hodnocení výsledků chceme lépe zohlednit ukazatele jako např. počet citací, volnou dostupnost výsledků a skutečný přínos dokončených projektů pro vědu a veřejnost.

ad 1) Opět to kouzelné slůvko 'podpora'. A opět to tajemství 'rovných podmínek'.

ad 2) Jako jediná strana ve svém programu Piráti pamatují na těžkou a svazující byrokracii. To je třeba pochválit.

ad 3) Koncepce by být měla. Ale ona existuje i teď. Problém spíše je, na základě čeho je taková koncepce postavena a zda to není jen kus papíru.

ad 4) Na tomto slibu není nic moc programového. Jinak to asi ani být nemůže. Jen snad že z krajských rozpočtů asi vědecká pšenka moc nepokvete. Ale co má znamenat převod 'transparentní' organizace zůstává sladkým tajemstvím. Ostatně ten odkaz na webu je dead-end.

ad 5) Myšlenka zakládat hodnocení na citovanosti by byla fajn, kdyby to byl nějaký drobný informační doplněk komplexního hodnocení. Ale samo o sobě to působí úsměvně. Narážka na 'skutečný přínos' je docela slibná, ale nejsem si jist, že za tím je povědomí o tom, že identifikace 'skutečných přínosů' je složitá záležitost vyžadující sofistikovaný systém hodnocení programů.

STAN

1. Hodláme zařadit tyto instituce dle jejich objektivně měřitelných výsledků do skupin excelence, dobrých a průměrných výsledků a podle toho jim rovněž poskytovat podporu. Instituce s podprůměrnými výsledky budou vyřazeny ze systému veřejné podpory.
2. Chceme stále pokračovat ve spolupráci podnikatelské sféry a výzkumných institucí, zvyšovat státní podporu za podmínky zvyšování podílu investic do soukromého sektoru.
3. Vnímáme rizika, kdy soustavná účast ve výběrových řízeních na granty nese rizika diskontinuity ve výzkumu. Ve vědě a výzkumu je nutné zavést stabilní a víceletou veřejnou podporu.
4. Usilujeme rovněž cílit jak soukromé, tak veřejné (národní i evropské) finance na projekty zvyšování konkurenceschopnosti.
5. Zajistíme dostatečné financování aplikovaného výzkumu a důsledně zavedeme Metodiku hodnocení výzkumných organizací a programů s důrazem na spolupráci výzkumných organizací s firmami a využitelnost výsledků pro praxi (viz. kapitola Vzdělání a věda – klíč k budoucnosti).

ad 1) Konkrétnost představy STAN je chválihodná. Vidím zde přinejmenším dva problémy: (i) vysokých škol je u nás spousta a jsou vnitřně velmi heterogenní, takže je obtížné je jako celek rozdělovat, (ii) i výzkum podprůměrné výzkumné organizace může mít společenský smysl a může mít smysl jí zachovat či navýšit veřejnou podporu, samozřejmě za podmínky restrukturalizace vnitřního řízení vedoucí k vyšší efektivnosti.

ad 2) Zde je stejně relevantní moje poznámka ad 2 u KDU-ČSL.

ad 3) Zřejmě je zde slibováno zvýšení podílu institucionálního financování v poměru k projektovému-grantovému. To je správné, protože to je dnes rozděleno nerovnovážně a způsobuje to velké problémy a neefektivnosti.

ad 4) Nevím, co k tomu říci. Snad jen to, že evropské finance jsou už dnes více méně nasměrovány a v dalším finančním období EU po roce 2020 už bude ČR finančně spíše jen paběrkovat. A opět zde máme problém toho jak bez realizovaného hodnocení zjistit, které projekty mají skutečně potenciál konkurenceschopnosti.

ad 5) Slib zavedení metodiky hodnocení výzkumných organizací je pěkný, ale jak má vypadat? Je míněna Metodika 2017+ nebo jiná?

Jako jediný program STAN zmiňuje potřebu zavedení hodnocení programů účelové podpory VaVaI. Sláva, velká sláva!

SZ

1. Budeme prosazovat, aby hodnocení vědeckých institucí a jejich výsledků probíhalo v delším horizontu.
2. Zasazujeme se za hodnocení vědeckých institucí a jejich nejlepších výsledků odborným panelem v horizontu delším, než je převažující tříletý grantový cyklus.

 ad 1 a 2) Dělat institucionální hodnocení s větším časovým odstupem než ročním jako dnešní kafemlejnek je jistě důležité. Stejně tak je důležitý prvek peer-review v hodnocení. Z toho se dá usuzovat, že se SZ hlásí k reformě systému institucionálního hodnocení jako ANO či KDU-ČSL.

REALISTÉ

Nic

SPD

Nic

TOP09

1. U vědeckých pracovišť podpoříme programovou a také finanční předvídatelnost.
2. Požadujeme, aby školy měly garantovány finanční zdroje pro období pěti let, prioritou bude podpora excelence a mezinárodního uznání.
3. Financování vysokých škol svážeme s hodnocením jejich kvality.
4. Podpoříme vědu a výzkum jakožto faktory, které rozhodují o budoucnosti země. Chceme, aby špičkoví vědci a mladí doktorandi měli zajištěné materiální zázemí a zůstávali v České republice.

ad 1 a 2) Finanční předvídatelnost institucionální podpory ve výhledu delším než jeden rok se nedá zavést bez reformy způsobu sestavování střednědobého výhledu státního rozpočtu (viz poznámka 3 ke slibům KDU-ČSL). Snad ještě dodám, že dnes to funguje tak, že o rozpočtu od ledna nového roku nemají výzkumné organizace jasno dříve než v těsně předcházejícím prosinci, kdy rozpočet zpravidla schvaluje Sněmovna. Jaké negativní dopady to má na neefektivitu výzkumných organizací a výzkumu zatím nikoho za srdce nebere.

ad 3) Financování vysokých škol bylo až donedávna s jistými ukazateli kvality svázáno. Jenomže většina z nich byla pochybná. Stačí říci, že zdaleka největší váhu v tom měly namnoze absurdní body z kafemlejnku, navíc bez ohledu na oborová specifika. Pokud je mi známo, v poslední době došlo k zafixování proporcí rozdělení peněz mezi VŠ s tím, že se uvidí co bude (někdo znalejší mě případně opraví). Příprava interního a natož externího hodnocení kvality VŠ je zatím v plenkách, takže MŠMT toho o kvalitě VŠ moc neví a financování škol nebude v nadcházejícím volebním období na co navázat. Dlužno říci, že velkou překážkou zde bude neprovedená diverzifikace vysokých škol, takže se všechny školy, a že jich je opravdu hodně, tváří jako výzkumné univerzity. A jejich diverzifikaci už asi žádný hrdina neprovede.

ad 4) "Podpoříme vědu a výzkum", to je tedy program jako řemen.

V programu TOP09 se vůbec nehovoří o změnách institucionálního hodnocení výzkumných organizací, ani o zavedení hodnocení programů účelové podpory VaV.

Autor: Daniel Münich

Text vyšel na webu metodikahodnoceni.blogspot.cz.